Pěstujeme zeleninu – vysazujeme
Výsadba ven
Květen je především měsícem výsadby. Ven vysazujeme nejen sazenice, které jsme si vypěstovali sami, ale i sazenice, které jsme si koupili na trhu. Pokud koupíme sadbu s volnými kořeny, musíme mít na paměti, že tyto rostlinky vydrží v balíčku maximálně den dva. Neuděláme chybu, když balíček rozděláme a kořeny rostlinek dáme na hodinku do vody, aby nasály dost vody. Tento typ sadby je o dost levnější než balíčkovaná sadba, musíme ale věnovat mnohem více času a péče přípravě záhonu. Místo pro sazeničky musí mít jemně zpracovanou půdu, bez hrud a kamení. Jestliže není půda dostatečně vlhká před výsadbou, záhon (nebo pouze místa, kam budeme sazeničky sázet) dostatečně zalijeme. Vodu necháme dostatečně vsáknout a sázíme až poté, co se obnoví struktura půdy. Sázet do bláta jemným kořínkům sazenic určitě neprospěje. Balíčkovaná sadba vydrží ve stínu nezasazená několik dní, protože každá sazenice má vlastní „hranolek“ půdy, ale přesto výsadbu zbytečně neodkládáme. Sazeničky v každém případě dost zalijeme a překontrolujeme kořínky. Při výsadbě se snažíme příliš prokořeněné balíčky trochu narušit, aby kořínky mohly snadněji růst do okolní volné půdy. Záhon nemusí být tak dobře upravený jako při výsadbě volné sadby, ale přesto by měl být dobře zpracovaný a lehce uhrábnutý.
Výsadba do skleníku
Do skleníku vysazujeme nejčastěji papriky, které mají velmi dlouhou dobu předpěstování a proto si je většina pěstitelů koupí raději jako hotové sazenice. Ve skleníku se také téměř výhradně pěstují okurky hadovky, často také cukrové melouny. Oba tyto teplomilné druhy jsou náročné nejen na teplo a živiny, ale také na organické látky. Zejména okurky jsou doslova žrouti organické hmoty. Při výsadně jim pod kořeny dáme pořádnou vrstvu slámy nebo hrubý kompost. Materiál nevršíme na půdu, ale vyryjeme dost hluboké lože, kam ho dáme. Musíme ho ušlapat (zejména slámu), potom štědře zalijeme vodou, zahrneme půdou a přikryjeme černou fólií. Teprve do tohoto „polopařeniště“ sazenice okurek vysadíme. Sázíme-li roubované okurky, místo roubování musí zůstat nad úrovní půdy.
Ochrana před mrazíky
První dekáda května bývá velice záludná. Někdy přijde celá řada vysloveně teplých dní, která nás láká k výsadbě rostlin ven. Které je třeba důsledně chránit a které klidně necháme stát jen tak? Choulostivé – nejohroženější jsou první květy jahodníků; ty chráníme vždy a připravíme si proto s dostatečným předstihem materiál k jejich ochraně. Velmi citlivé na mrazíky jsou také vzcházející brambory a kukuřice. Odolné – jsou samozřejmě všechny ty druhy, které sejeme a sázíme ven už v březnu a dubnu, tedy především kořenová zelenina, cibule, česnek, polníček, špenát, hrášek, bob, ředkvičky a kedlubny, květák, kapusta, částečně i salát. Odolný je také jahodník, ale jen tehdy, pokud ještě nekvete.
Nezapomeňte půdu přimáčknout, aby v ní rostlina pevně seděla
Naše tipy
- Sazenice sázíme velmi pečlivě.
- Ještě před samotnou výsadbou si vyznačíme řádky a rozestupy mezi rostlinami.
- Zkontrolujeme také, jak pevně sazenice sedí v půdě – když za ni trochu zatáhneme, neměli bychom ji v žádném případě z půdy vytáhnout.
- Teplomilné rostliny, jako jsou papriky a rajčata, můžeme těsně po výsadbě chránit prostornými poklopy. Nejenže je tak ochráníme před pozdními mrazíky, ale také rostlinám usnadníme zakořenění a aklimatizaci na změněné podmínky.
- Vysázením zeleninového záhonu starost nekončí. Na šťavnaté rostlinky čekají slimáci. Myslete na to a rovnou při výsadbě na ně přichystejte pasti.
Jak hluboko?
Na úroveň půdy – citlivé jsou všechny saláty a jahodník, srdíčko rostliny musí zůstat bezpodmínečně volné. Také celer potřebuje při sázení lehkou ruku, sázíme ho tak akorát, jinak nevytvoří pěkné velké bulvy. Krček na úrovni půdy potřebuje také pekingské a čínské zelí. Pod úroveň půdy – naprosto tolerantní jsou rajčata, hlubokým sázením je přinutíme k tvorbě dalších kořenů a lepšímu zakořenění. Hlubší sázení nevadí ani okurkám a tykvím, jsou to z botanického hlediska liány a umí tedy zakořeňovat průběžně. Také košťáloviny dokážou vytvářet adventivní kořeny. Hlouběji sázíme hlavně jejich pozdní vzrůstné odrůdy, které potřebují oporu silných kořenů, jako je pozdní zelí a kapusta, růžičková kapusta, kadeřávek a brokolice. Pěkně hluboko – sázíme brambory, přerostlá rajčata a především pór. Jen tak totiž založí dlouhé bílé stvoly.
