Revenium aneb Když design pomáhá

Spolek Revenium vznikl na konci loňského roku s cílem dlouhodobě pomáhat lidem se zdravotním znevýhodněním na trhu práce a v běžném životě. Jeho zakladatelé totiž pevně věří tomu, že by nikdo neměl marnit svůj talent.

Tým Revenia tvoří dvacet čtyři lidí, ale jen dva z nich nejsou handicapovaní. Spolek, který se zaměřuje na pozitivní lobbing, osvětu a také systémové změny, má za sebou hodiny poradenství a konzultací pro lidi se zdravotním handicapem. „Obrátit se na nás mohou jak jednotlivci, tak firmy. Pomáháme jim, jak zaměstnávat lidi se zdravotním postižením a jak pro to vytvořit ve firmě ideální klima,“ říká Petra Horáková z Revenia. Pomoc lidem s handicapem při uplatnění se na trhu práce je skutečně na místě, protože často vůbec netuší, na co by mohli mít nárok a jak se v těžké životní situaci zorientovat. Jeden z projektů Revenia, který se úspěšně rozvíjí, se bude v budoucnu odehrávat na zámku Hluboš na Příbramsku. „Rádi bychom pomohli jeho majitelům a postavili tu fungující sociální podnik. Chceme tu vyrábět masné lahůdky, ale to je zatím hudba budoucnosti,“ upozorňuje Petra Horáková. Ještě letos chce Revenium zaměstnat dalších čtyřicet zdravotně postižených lidí a pokud vše půjde dobře, dají do pěti let práci až čtyřem stovkám lidí.

V kolekci Lighthouse najdete například designový notes…

Námořnická kolekce se rozrůstá

Dalším počinem, který má Revenium čerstvě za sebou, je výroba vlastní produktové řady. Kolekci produktů navrhli přední designéři Michaela Vrátníková a Petr Mikošek, kteří třináct let společně tvoří pod značkou BOA design. Za finálními výrobky stojí i lidé s postižením z otevřeného i chráněného trhu práce, protože Michaela a Petr se při výrobě nebojí spolupracovat s chráněnými dílnami. Mladí tvůrci z BOA design vytvořili speciální námořnickou Lighthouse kolekci – jedinečná trička a elegantní sklenky na víno. „Námořnická trička jsou z mako bavlny, vysoce kvalitního, pevného a odolného materiálu, který je příjemný na omak. Vlákna mako bavlny mají prvotřídní kvalitu a tvoří jen malé procento z celkové světové produkce,“ vyzdvihuje Míša Vrátníková materiál. Dámská i pánská trička mají jednoduchý design s propracovanými detaily. Pěkně tvarované jsou i sklenky na víno. „Dominantou je rozvlněné dno, které evokuje dopad kapky na vodní hladinu,“ přibližuje Petr Mikošek. Jejich kolegyně Beata Mitrenga zase navrhla v rámci kolekce Lighthouse designový notes a tašku na víno. „Díky spolupráci s odborníkem na obchod s vínem máme v kolekci také ryzlink z kolekce Lighthouse. A i toto víno má za sebou příběh. Pochází z německého vinařství, jehož majitelka je dlouhodobě nemocná,“ podotýká z Revenia Hanka Potměšilová.

… a také speciální ryzlink od vinařky upoutané na lůžko

Design je běh na dlouhou trať

A jak se takové designové kousky vlastně rodí? Při zadání je třeba zejména určit, jaký produkt, pro koho, kde a v jakých sériích se bude vytvářet. Poté designéři mapují trh a hledají, co na něm chybí. Nad papírem a tužkou při skicování hodně diskutují a zkoumají různé koncepty, z nichž vyberou jeden finální. Ten pak do detailů rozpracují a připraví k němu výrobní dokumentaci. Následné vzorování je zdlouhavý proces, kdy se zakázka musí dotáhnout do konečné podoby. „Postupně se vytváří několik prototypů, na kterých se ještě upravují tvary, detaily a proporce. Samotná výroba se tedy spouští až po vyvzorování několika zkušebních kusů,“ vysvětluje Petr Mikošek.

Sklenky na víno z kolekce Lighthouse mají rozvlněné dno

Každý může být užitečný

Hana Potměšilová spolupracuje s designérskou dvojicí BOA už řadu let a pojí je tak profesní přátelství. „Revenium jsme se rozhodli aktivně podporovat, protože se nám líbí koncept a smysluplnost celého projektu a také viditelné výsledky naší společné práce. Je nám sympatické, že není kladen důraz pouze na přerozdělování finančních prostředků, ale hlavně na vytváření podmínek k tomu, aby se každý člověk byl schopný v rámci možností o sebe postarat a nebyl zcela závislý na ostatních. To, že každý může být užitečný, bez ohledu na svá omezení, je pro nás zásadní myšlenkou, se kterou se ztotožňujeme. K práci přistupujeme stejně jako ke komerčním zakázkám, snažíme se navrhnout a vytvořit kvalitní promyšlené produkty, které lidé budou chtít primárně proto, že se jim budou líbit a budou jim dobře sloužit. To, že zakoupením podpoří neziskovou organizaci, je jen další bonus,“ říká Míša Vrátníková. Na balení a distribuci produktů se téměř výhradně podílejí lidé se zdravotním postižením. A to v družstvu invalidů Myjómi, v 2P Servisu, kde se některé výrobky i vyrábí, a přímo v Reveniu v Praze i v Brně. Aktuálně si tyto produkty mohou lidé koupit přes webové stránky Revenium.cz, v létě si je podporovatelé Revenia mohli objednat také v crowdfundingové kampani.

Hana Potměšilová z Revenia věří, že i dlouhodobě nemocní a handicapovaní lidé se mohou dobře uplatnit na trhu práce

Kávová souprava i plavky pro stomiky

Tvůrci navíc plánují kolekci rozšiřovat. „Nápadů máme hodně. Přibudou designové kávové soupravy, šumivé víno, riflová zástěra a další produkty. Ale protože vše financujeme výhradně z naší činnosti – tedy z poradenství pro firmy a darů firem a jednotlivců, bude to ještě chvíli trvat. Už teď ale můžeme prozradit, že kolekci doplní ponožky a také spodní prádlo a plavky pro stomiky. Ty přivedla na svět naše kolegyně Tereza Nagyová,“ těší Hanku Potměšilovou. V Tereze, která je sama stomičkou, uzrál nápad na podnikání a osvětu postupně. Rozhodla se navrhovat a prodávat spodní prádlo pro stomiky, tedy takové, které má vyšší střih a kapsičku, aby zakrylo a udrželo stomický sáček na svém místě, protože se stejně jako každá jiná žena ráda hezky obléká. Na trhu ale nenašla vyhovující kvalitní spodní prádlo, které by jí umožnilo nosit upnuté šaty. „Rozhodla jsem se proto, že začnu prádlo šít a prodávat sama,“ vypráví zaníceně slečna, která si nejprve nechala ušít pár zkušebních kousků. Testuje je sama na sobě, vyladila styl, výšku, pnutí. Před dvěma lety založila i e-shop. Její značka MyPouch se chytla, ale zásoby ve skladu docházejí a iluze taky. Mnohokrát to chtěla zabalit. Odmítla několik investorů i grant, protože nastavené podmínky jí nevyhovovaly. „Vím, že chci šít v Česku, z kvalitních látek a materiálů a v chráněné dílně, i proto jsem se začátkem tohoto roku přidala k Reveniu. Moc mě těší, že přesunutím výroby do brněnského družstva Myjómi dáme práci lidem s hendikepem. A radost mám také z toho, že teď mohu kolekci rozšířit o nové plavky a sportovní prádlo,“ uzavírá Tereza Naftová.

Návrh triček pro námořnickou kolekci vytvořili návrháři pod značkou BOA design


Chcete pomoci?

Projekty Revenia můžete podpořit prostřednictvím sbírkového účtu 115-7106070287/0100. Vybrané peníze jsou na rozvoj kolekce designových produktů a obnovu zámku Hluboš, kde vznikne unikátní sociální podnik.

 


Text: Andrea Skalická; foto: Revenium, z. ú.

Další články

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Před více než deseti lety se Dana Soukupová vyučila u mistra dráteníka. Dnes v její dílně v Ostromeči na Domažlicku vznikají nejen repliky starých výrobků, ale i autorská díla. Na zakázku tvoří snad nejraději a nepřestává ji těšit, že je o její práci zájem. Její výrobky si díky své jedinečnosti našly kupce nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Americe, Číně, Japonsku nebo Rusku.

Celý článek

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

První výšivku vyrobila pro syna na hody. Vyšívání na výřez, tedy výšivce podle počítané niti, se začala věnovat až poté, co její děti dospěly. Jarmila Kraváčková je dnes jednou z mála žen, která tuto techniku na Uherskohradišťsku ovládá. Je držitelkou značky Tradiční výrobek Slovácka a v roce 2019 získala za krojové vyšívání Cenu Vladimíra Boučka, kterou uděluje město Uherské Hradiště.

Celý článek

Keramik Martin Volf z Kolovče: O naše kvasné hrnce je zájem

Keramik Martin Volf z Kolovče: O naše kvasné hrnce je zájem

Už v roce 1785 začal rod Volfů vyrábět v Kolovči na Domažlicku tradiční lidovou keramiku. Hrnčířskému řemeslu, které se tu po celou dobu předává z otce na syna, se Volfovi věnují už po sedm generací. A dodnes se tu pracuje naprostou stejnými technologickými postupy jako kdysi. I v této těžké době se Martin Volf snaží řemeslo udržet.

Celý článek

Přečtěte si