S každým výrobkem se posouváme o krok dál

Pojďte s námi na návštěvu do tkalcovské dílny, kde vznikají originální plstěné výrobky, a nechte se inspirovat zajímavým vyprávěním její zakladatelky, Ivany Jiřičkové.

Tkané vlněné a ručně barvené koberce ze stoprocentní vlněné příze. Plstěné figurky, zvířátka, trpaslíci, víly, ale také vlněné šperky. Nejen to vzniká v netradiční tkalcovské dílně Na vlně v Bošicích nedaleko Čkyně na Prachaticku. S rodinou Ivany Jiřičkové, která ji založila, tu žijí i ovečky, kozy a lamy.

Děti se při prohlídce dozvědí vše o zpracování vlny

Co všechno stojí na vznikem netradiční tkalcovny?

Tkalcovna vznikla z jakéhosi vnitřního pnutí, které už nešlo přehlížet. Rozhodla jsem se pro životní změnu a z administrativní pracovnice jsem se pustila do tvůrčí činnosti. Prvotním záměrem byla práce s vlnou. A jak se skládal k sobě střípek po střípku, vznikla „dílna“.

Proč má přídomek ‚netradiční‘?

Záměrem bylo, aby nás název co nejvíce vystihoval. Tkalcovna byla jasná, ale přišlo nám to málo. Chtěli jsme provozovat tradiční řemesla, ale protože jsme se všechno učili nově, a zároveň jsme usilovali o to, aby i náš přístup k řemeslům byl nový, zvolili jsme přízvisko netradiční.

Spřádání a tkaní je tu na denním pořádku

Provozujete také chráněnou dílnu. Kolik lidí zaměstnáváte?

V současné době v tkalcovně pracují tři zaměstnankyně. Jedná se o ženy s invalidním důchodem, které by těžko zvládaly běžné zaměstnání.

Vlnu zpracováváte v dílně tradičním způsobem. Co všechno to obnáší?

Zpracováváme ji tak, jak se to dělalo dříve, tedy bez strojů. To znamená, že ji ručně pereme a češeme, spřádáme na kolovrátku a tkáme na tkalcovských stavech anebo ručně plstíme. Vytváříme také vlněné figurky plstěním – plsticí jehlou. A poslední dobou tvoříme čím dál tím víc výrobky mokrým plstěním. Zaměstnankyně zvládají všechny úkony perfektně a každá má své oblíbené činnosti – i podle toho, co jim jejich zdravotní stav dovolí. Snad i proto máme tak rozmanitý sortiment výrobků.

Malé ovečky z vlny velkých oveček

Co všechno k práci s vlnou potřebujete?

Hlavně nadšení. Jako pomocníky využíváme bubnovou česačku, kolovrátek a tkalcovské stavy. Dovednosti si postupně osvojujeme. Na začátku jsme třeba půl roku jenom tkali, zkoušeli jsme, jak který materiál pracuje a jaké kombinace se k sobě hodí. Stejným způsobem jsme zkoumali, co zvládneme s kolovrátkem. Fajn je, že když tuto zkušenost udělá jeden člověk, všichni ostatní už to převezmou a naučí se daleko rychleji a jednodušeji.

Zmínila jste, že v poslední době rádi využíváte techniku mokrého plstění. Čím vás zaujala?

Fascinuje nás, že se díky této technice dá vlna kombinovat i s jinými materiály. Jde o takzvanou techniku nunoplstění, která přináší nekonečné možnosti kombinací. Všechno je u nás v neustálém vývoji. Třeba plstěné bačkůrky jsem toužila vyrábět od začátku, ale první povedené vznikly až po dvou letech. Technikou mokrého plstění vznikají i tašky, polštáře, šály nebo oblečení.

Malá lamátka. Narození dalších se očekává v květnu

Pořádáte také prohlídky, při kterých předvádíte, jak se vlna zpracovává. Mohou si lidé u vás práci s vlnou také vyzkoušet?

Ano, mohou si vyrobit svou vlastní vlněnou figurku. Při prohlídkách návštěvníky detailně seznamujeme se zpracováním vlny i se zvířaty, která chováme na naší farmě. Všechny činnosti si mohou návštěvníci sami vyzkoušet. Občas mě mrzí, že dospělí mají většinou málo odvahy a ostýchají se si něco zkusit. Ale děti jsou úžasné – zkoušejí všechno a vůbec se nebojí, že to neumí. Asi nejlepší čas na prohlídku je na jaře. Je to čas, kdy se stříhají ovečky. Letos v dubnu také očekáváme narození jehňátek a v květnu by se měla pravděpodobně narodit lamátka.

Jaká další zvířata na vaší farmě žijí?

Zvířecí farma vznikala zároveň s vývojem dílny. Chováme hlavně ovečky – ouessantské neboli mini ovečky a východofríské. Dále kašmírské kozy a lamy krotké. Nově nám přibyli dva koníci. Záměrně jsme se rozhodli chovat zvířata určená na vlnu, a ne na maso.

V dílně si můžete vyzkoušet výrobu plstěných figurek

Nač se vás lidé na prohlídkách nejčastěji ptají?

Nejčastějším dotazem je, čím to je, že vlna „kouše“. Nejvíce jsou překvapení z toho, kolik je druhů ovčí vlny a jak velký je rozdíl mezi vlnou ze šumavské ovečky a merino ovečky.
Také technika plstění je pro mnohé lidi trochu nepochopitelná. Když vidí na vlastní oči, z jak jemných chomáčků vlny se dá vytvořit pevná plsť, jsou překvapení.

Co vás na práci „na vlně“ nejvíc baví?

To, že se s každým výrobkem posouváme o krok dál. Hodně mě naplňují i prohlídky. Nejšťastnější jsem ze školních a školkových exkurzí, při kterých se třeba dvacet dětí motá mezi ovečkami a ptá se mě, co ovečky žerou a jak se jmenují… A pak, když jim mohu ukázat, jak je vlna úžasná a jak vzniká. Myslím, že je dobré, aby věděly, že za každým výrobkem je kus práce a také nějaký příběh.

Plstěné bačkůrky jsou krásné a teplé

Jak vypadá váš běžný den?

Mám malé dítě, takže svou pozornost dělím mezi něj a práci „na vlně“. Ráno se s holkami v dílně domluvíme, co kdo bude dělat, a probereme pracovní postupy. Pak se buď podílím na tvorbě výrobků, anebo se věnuji dítěti. Ideální je, když se mi podaří obojí propojit. Hodně času zabírá i starost o zvířata a teprve večer sedám k počítači, abych vyřídila objednávky, korespondenci, zásobování a prodej.

Jaké máte plány do budoucna?

Veliké. Jsem takový ten vizionářský typ. Ráda bych naše zkušenosti předávala dále i prostřednictvím internetu – chystám se natáčet video návody. A mým velkým plánem je navštívit různá místa u nás i ve světě, kde zpracovávají vlnu. Ráda bych si rozšířila obzory a sdílela poznatky s ostatními lidmi.

Vlnu v dílně ručně spřádají na kolovrátku

Je něco, co vás za tu dobu, co netradiční tkalcovna „Na vlně“ existuje, překvapilo?

Hodně mě překvapuje zájem návštěvníků hlavně o návštěvu farmy. A také, že některé děti nepoznají ovečku. A moc mile mě překvapuje, že jsou v dnešní době lidé, kteří si dají tu práci a napíší nám dopis, aby nám sdělili, že nám fandí. Toho si moc vážím.


Figurky jsou vytvářeny metodou suchého plstění

 

Netradiční tkalcovna Na vlně
Ivana Jiřičková
Bošice 45, 384 81 Čkyně
Pro informace či objednávky po telefonu volejte:
775 037 437
E-mail: navlne@navlne.com

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv tkalcovny Na vlně

Další články

Nenáročná rdesna

Nenáročná rdesna

Máte štěstí, že máte zahradu blízko potoka, nebo jí voda přímo protéká? Pokud přemýšlíte, jak přirozeně zpevnit či pokrýt jeho břehy, mohla by vám pomoci skromná, a přitom krásná rdesna.

Celý článek

​ Krabičky na karty

​ Krabičky na karty

Pěkná dřevěná krabička se může stát vděčným dárkem, zejména pokud ji vlastnoručně vyzdobíte a vytvoříte tak jedinečný kousek. Může sloužit třeba jako úschovna na karty.

Celý článek

Brambory na slano i na sladko

Brambory na slano i na sladko

Jídla z brambor se nikdy neomrzí. Vyzkoušejte tradiční a osvědčené recepty, které přijdou chuti nejen na podzim. Co takhle švestkové knedlíky, bramborový guláš nebo bramboráčky se slaninou?

Celý článek

Tkadlena Petra Pilná: Kolem stavů tančím

Tkadlena Petra Pilná: Kolem stavů tančím

První velký tkalcovský stav si koupila před patnácti lety. Dnes už jich má nespočet. Rodačka ze Vsetína, jejíž děda byl stolař, odmala věděla, že ji láká poctivé řemeslo. Když si ze slovenské Oravy přivezli tkané koberce z vlastního obnošeného oblečení, měla jasno. Chtěla doma slyšet klapat tkalcovský stav a skládat barvy a materiály podle svého.

Celý článek

Přečtěte si

Na statku v České Kanadě

Na statku v České Kanadě

www.chatar-chalupar.cz

Projíždíte-li Radíkovem, nemůžete si nevšimnout krásně opraveného statku se zdobenými zelenobílými vraty. Srdce každého milovníka dobře udělaných rekonstrukcí však zaplesá i uvnitř.

Rodinný dům jako hlediště do krajiny

Rodinný dům jako hlediště do krajiny

www.peknebydleni.cz

Zdálo by se, že u bydlení nás už nic nemůže překvapit. Mění se sice technologie konstrukcí, vyvíjí se životní styl, zdokonalují se domácí spotřebiče, ale podstata zůstává stejná, stále potřebujeme prostory pro spaní, hygienu, vaření a stolování, odpočinek a vzájemnou komunikaci. Ale všechno může vypadat i jinak…