Enkaustiku jsem si okamžitě zamilovala

Její tvorbu obdivovali návštěvníci mnoha výstav hlavně v Plzeňském kraji. A není divu – obrazy, které pomocí enkaustiky Olga Dupalová tvoří, upoutají na první pohled.

Její obrazy diváka zaujmou nejen tématy, ale i zpracováním. A dokazují, že každý, kdo rád tvoří, se může postupně vypracovat a časem uspořádat třeba i samostatnou výstavu. Ostatně, právě to je jeden z Olžiných snů.

Jak jste se k enkaustice dostala? Čím vás zaujala?

K enkaustice jsem se dostala náhodou. V roce 2007 jsem si vyměnila telefonní číslo s výtvarnicí, která převáděla v přeštickém muzeu krosienky, tedy pletení na rámu bez jehlic. Tato technika se mi moc líbila a chtěla jsem se ji naučit. Místo pletení mi paní nabídla novou techniku – enkaustiku, kterou vyučovala. Nevěděla jsem vůbec, co to obnáší.

Zelenáček moudrý

Oblíbila jste si ji hned?

Ano, okamžitě jsem si ji zamilovala. Začala jsem chodit k lektorce Marii Kielbusové a ta nám postupně předávala všechny své zkušenosti a poznatky. Do kurzu nás chodilo kolem deseti žen. Některé odešly, jiné přibyly, ale zhruba ve stejném počtu chodíme malovat stále. Změnilo se jen to, že již nejde o výuku, ale o volné individuální malování jednou za měsíc. Vzájemně se ovlivňujeme a inspirujeme. V rámci našeho společného malování i vystavujeme. Měly jsme již přes čtyřicet výstav, například v plzeňské galerii Bílé nároží, v mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM, v plzeňském Českém rozhlase, na plzeňské radnici, v čajovně Seraf, v restauraci bazénu na Slovanech, ale také v Čečovicích a v Dobřanech.

Předpokládám ale, že hodně také malujete sama doma…

Maluji často večer, baví mě to a posouvá dál. Někdy mám nápad a nemůžu se dočkat, až ho zrealizuji, ale protože je to jen koníček, musí počkat po práci a ostatních rodinných povinnostech. Rodina mě ale v mé zálibě velmi podporuje, čehož si velmi cením. Velkým poradcem a kritikem zároveň je mi manžel a vlastně i obě dospělé děti.

Cesta za láskou

Jaké typy obrázků vás baví tvořit? Jaká vás zajímají témata?

V osobním životě miluji přírodu a architekturu, a to se projevuje i v mé tvorbě. Doslova nevyčerpatelným tématem číslo jedna je pro mě rostlinná říše. Také ráda cestuji a vnímám všechno kolem sebe a to pak vkládám do obrazů i nevědomky. Střídám abstraktní a konkrétní motivy.

Enkaustika se používá i v arteterapii. Jsou i vaše obrázky odrazem toho, co se odehrává ve vaší duši?

Nálada se v obraze promítá vždy. Jak barevně, tak tematicky. Někdy malování prostě nejde, není chuť. Jindy se mi podaří „vymalovat se“ ze špatné nálady. Je to až úsměvné, jak začnu tmavými barvami a za chvilku se přistihnu, že sahám už jen po světlých, veselých. Většinou ale k malování přistupuji rovnou dobře naladěná s chutí k novému tvoření a objevování.

Pampelišky

Jste naprostý samouk nebo máte nějaké výtvarné vzdělání?

Mám technické vzdělání, vystudovala jsem Stavební fakultu ČVUT v Praze. Tam jsme v rámci ateliérů kreslili i trochu malovali. Na střední škole jsem chodila dva roky do základní umělecké školy a už od třinácti let fotím. Mám ráda výtvarné umění a všechny ruční práce. Fotím dodnes, ale věnuji se také keramice, šití, pletení, háčkování, drhání, aranžování květin a zahradničení. Umím i paličkovat a Maruška Kielbusová mě nakonec naučila i vysněné krosienky. Je to krásná nadčasová záležitost, ale zjistila jsem, že enkaustika mě baví víc. Vše se propojuje a vzájemně ovlivňuje.

Co vše ke své práci potřebujete? A je u nás vše, co je potřeba k této tvorbě, k dostání?

Základními nástroji jsou enkaustická žehlička, tedy menší žehlička s jemnou regulací teploty, a stylus neboli enkaustické pero. Dále potřebuji podložku, leštěný karton, vosky a ubrousky na otírání přebytečného vosku. S tím jsem si vystačila několik let. Jistou nadstavbou je horká enkaustická plotna, horkovzdušná pistole, různé válečky, špachtle, razítka, škrabadla a jiné vychytávky. Vše je k dostání ve specializovaných prodejnách nebo v internetových obchodech. Problém mívám často s tím, že barvy bývají v soupravách, takže některé se mi nedostává a jiná mi přebývá z dvaceti souprav. Ke své práci potřebuji hlavně čas, kterého mám poskrovnu.

Zimní nálada

Můžete jednoduše popsat techniku, kterou pracujete? Je složité se ji naučit?

Nejčastěji jde o nanášení roztaveného vosku žehličkou na leštěný papír, ale občas se maluje i na jiné podklady. Pracuje se od středu k okrajům nebo od jednoho rohu k druhému. Malování je specifické a má hodně omezujících faktorů, třeba nemotorný nástroj (žehlička), téměř nemožnost vrstvení barev (spodní vrstva se vždy znovu a znovu roztaví), nebo problematické dodatečné opravy. Ale jsou tu i nesporné výhody – předně efekty, které nejdou ničím jiným napodobit, a také jde o poměrně rychlou tvorbu, při které nejsou potřeba žádné technologické přestávky. S enkaustikou může začít každý a vždy ho překvapí. S úspěchem ji zvládají všichni, od malých dětí po seniory. Je to především hra s barvami. Konkrétní tvary již vyžadují zkušenost, zručnost, nápady a ještě k tomu štěstí.

Jak dlouho trvá, než namalujete obraz či obrázek?

Malý obrázek (10 x 15 cm) v řádu desítek minut, velký obraz (50 x 70 cm) v řádu několika hodin. Je to naprosto individuální – obraz od obrazu. Jsem puntičkář, a tak to mám těžké: dokud nejsem s dílem spokojená do posledního detailu, tak ho „nepustím“. A někdy ho před dokončením i pokazím.

Jaké jsou vaše cíle do budoucna?

Malovat pro radost, vystavovat v našem skvělém kolektivu a zkusit i samostatnou výstavu. Zatím si každoročně nechávám vytisknout kalendář se svými obrazy, který rozdávám v rodině a kamarádům, ale mým snem je vydat kalendář ve větším nákladu pro širší veřejnost.


Olga Dupalová je amatérská, ale nadšená výtvarnice, která se věnuje enkaustice. Její tvorba byla k vidění na čtyřiceti výstavách na Plzeňsku. Zatím vystavuje s dalšími kolegyněmi, ale ráda by uspořádala také výstavu vlastní. Svou torbu archivuje ve vlastních fotoknihách, pro rodinu vydává kalendáře.

Kontakt: obrazyolga@gmail.com

 

Uložit


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Olgy Dupalové

Další články

Bydlet jako na severu

Bydlet jako na severu

Základem skandinávského stylu bydlení jsou světlá výmalba, dřevěný nábytek, doplňky inspirované přírodou, hřejivé textilie a především funkčnost, jednoduchost a vzdušnost.

Celý článek

Květinová mýdlová srdíčka

Květinová mýdlová srdíčka

Doma vyrobené mýdlo je krásným dárkem, který potěší. Nemusíte se s ním jen mýt, můžete ho využít i jako krásnou a voňavou dekoraci. Obzvlášť, když mu dáte tvar srdce.

Celý článek

Jahodové mlsání

Jahodové mlsání

Oslaďte si život, připravte si svěží dezert s vůní a chutí jahod. Můžete s ním potěšit svou drahou polovičku, děti či přátele nebo si ho dopřát jen tak, pro zlepšení nálady.

Celý článek

Přečtěte si

Loukykvět

Loukykvět

www.chatar-chalupar.cz

V pouhých dvaceti letech se Karol pustila do riskantního projektu. Dnes, o pět roků později, sklízí spolu se svým manželem velké úspěchy. Farma Loukykvět je vyhledávanou oázou milovníků tradičních druhů květin.

Potomci hrázděných domů

Potomci hrázděných domů

www.peknebydleni.cz

Typový rodinný dům OKAL se vyznačuje střídmým architektonickým stylem s prosklenou fasádou a sedlovou střechou s malým sklonem. Tento dům si dokážete snadno představit jak v samotném centru města, tak zasazený do zelených ploch na jeho okraji.