Pěstujeme zeleninu
Závlaha je pro pěstované rostliny nezbytná. Lze se ale zbavit každodenního běhání s konví? Jaké máme možnosti, aby plodiny dostaly, co potřebují, a my ve svém volném čase stačili i něco jiného než zalévat zahradu?
Potřeby rostlin není možné změnit. Jediné, co je možné měnit, jsou ztráty vody odparem či jejím únikem do spodních vrstev půdy nebo povrchovým odtokem. Z toho je jasné, že klasická zálivka kropicí konví je ten nejméně efektivní způsob, jak pěstovaným rostlinám vyhovět. Při tomto způsobu totiž využijí z dodané vody překvapivě malou část, jde zhruba o pouhou třetinu.
Mulčování
Je jasné, že mulčováním nelze zalévat, „pouze“ zamezí odparu vody z povrchu záhonu. Mulčování tak patří k pasivnímu způsobu hospodaření s vodou, rostlinám ale s vodní bilancí výrazně pomůže. Další bod, proč se pro mulčování rozhodnout, je i fakt, že půda schovaná pod vrstvou kyprého organického materiálu si uchovává svoji správnou drobtovitou strukturu. To se nestane, když zůstane jen holá, navíc pečlivě zbavená všeho plevele. Při každém zalévání se odplavuje ta nejjemnější část půdy, půda se na povrchu začne slévat a často se vytvoří i půdní škraloup. Před zaléváním bychom ho vždy měli rozrušit motyčkou nebo drapákem, aby se voda vsákla a nestékala po povrchu. Z toho vyplývá, že mulčování nám výrazně ušetří i pravidelnou práci s okopáváním. Posledním trumfem mulčovaných záhonů je okolnost, že přikrytá půda neumožní plevelům, aby se uchytil a šířil semeny.
Nastlaná sláma zabrání nadměrnému odpařování vody
Kapková závlaha
Tento typ závlahy rostlinám velmi dobře vyhovuje. Voda přichází k rostlině plynule v delším časovém úseku, je minimalizováno neužitečné stékání vody po povrchu, půda je provlhlá do větší hloubky a kořenový systém rostliny vodu lépe využije. Tento systém je nejefektivnější ve sklenících, kde dodává vodu plodové zelenině. Protože vstupní investice je poměrně vysoká, používáme kapkovou závlahu především u plodin, které mohou plodit dlouho – vlastně po celé léto – a je u nich předpoklad vysoké úrody. Vyhovuje tak rajčatům, paprikám i okurkám, využijeme je ale i u dalších druhů, které pěstujeme ve skleníku, například u melounů nebo vinné révy. Na volné záhony se kapková závlaha používá jen zřídka.
Kapky trochu jinak
Pokud nemáme skleník v blízkosti elektřiny, která pohání spínač čerpadla, můžeme si pomoci jinak. Šikovně využijeme princip pomalého zalévání po kapkách a pro zálivku využijeme zapuštěné dvoulitrové PET lahve. Do víčka uděláme vrtáčkem dvě malé dírky, z láhve odřízneme dno, láhev otočíme hrdlem dolů, naplníme ji vodou a zasuneme ji do záhonu ke kořenům rostlin. Potom už jenom shora konví doléváme vodu. Dírky musejí ale být opravdu malé, voda by měla jen odkapávat, nikoli crčet proudem. Princip zůstává, mění se jen technika provedení. Tento princip můžeme využít i na venkovních záhonech. Plodiny, kterým takto připravíme „soukromý servis“, mohou být kromě klasické plodové zeleniny třeba brokolice, mangold nebo obří kedlubny. Tyto druhy mají velkou spotřebu vody (mangold) nebo zůstávají na záhoně velmi dlouho a potřebujeme, aby pěkně narostly. Když přijde horké léto, jejich růst se zastaví a nejsou zdaleka tak dobré.
Díky mulčování také ochráníte záhon před zarůstáním plevelem
Čím mulčovat?
K mulčování či nastýlání se hodí jakýkoli organický materiál, který nám zahrada poskytne, musí ale zůstat kyprý a vzdušný. Z tohoto důvodu se nehodí jen příliš dlouhá tráva, která se snadno slehne do nepropustné vrstvy. Hodí se například seno, sláma, listí, hrubší zbytky po prohazování kompostu, nadrcené měkké větvičky, krátká tráva ze sekačky nebo papírové kartony. Tolik oblíbená mulčovací kůra najde uplatnění jen v okrasné části zahrady, pro užitkovou zahradu se nehodí. Je možné využít také průmyslové výrobky, jako je třeba geotextilie nebo černá nastýlací fólie. Uplatní se spíše na větších plochách, kde také zvýšená teplota půdy výrazně urychlí sklizeň. Výhodou je rovněž to, že záhony vypadají na pohled upraveněji. Lze je použít několik sezon po sobě.
