Vypěstujte si vlastní bio zeleninu
Zahradní sezona je teprve před námi, a tak si můžete zkusit pěstovat bio zeleninu od samého začátku, tedy od nového výsevu až po péči o půdu. Chemii bude do takové zahrady vstup zakázán. Ale určitě vás překvapí, jak snadno se bez ní obejdete, a jistě vás potěší i to, kolik peněz uspoříte, když ji nebudete nakupovat. Ovšem musíte počítat s tím, že bude nějakou dobu trvat, než se na vaší zahradě opět obnoví přirozené procesy, které fungují v přírodě.
Než se vytvoří rovnováha
Při rychlém přechodu na ekologický způsob pěstování rozhodně nepočítejte s tím, že vše půjde hned od začátku úplně samo a snadno. Na začátku se vám může zdát, že na zahradu zaútočilo mnohem více chorob a škůdců, než bylo dříve zvykem. Při používání chemických postřiků totiž ze zahrady mizí živočichové, kteří v boji s obtížnými škůdci umějí pomoci. A nějakou dobu trvá, než se sem opět vrátí a vytvoří se zde původní rovnováha. V zahradě, kde jste použili jen sem tam nějaký ten granulát na hnojení, půjde vše mnohem rychleji než tam, kde jste při každém i sebemenším výskytu chorob či škůdců použili postřik a hnojivy jste opravdu nešetřili, takže došlo k zasolení půdy, a mikroorganismy stejně jako drobní živočichové odtud zmizeli. Pak může návrat k přírodní zahradě trvat i několik let, než se odtud odstraní rezidua chemických látek. Pokud jí dopřejete zahradní kompost a další materiály na organické bázi, velice rychle poznáte změnu k lepšímu. Jisté ztráty ovšem k zahradničení patří a škůdce či choroby zcela nevymýtíte nikdy. Vždy raději vysaďte o něco více rostlin, úbytek pak nebude tak razantní.
Péče o vlastní biozahradu je dobrodružství a zábava pro celou rodinu
Začněte u půdy
Pokud máte zasolenou půdu, která kvůli nevhodnému hospodaření přišla o svou přirozenou strukturu a připomíná spíše suchý nespojitelný prach, je třeba jí vrátit zpět původní kvalitu. Možností máte hned několik. Půda a mikroorganismy v ní obsažené potřebují dávku organické hmoty, jejímž skvělým zdrojem je například kompost, který navíc obsahuje také minerály a celou řadu enzymů. A jsou v něm i užitečné půdní organismy. Výživa půdy ovšem nezávisí pouze na organické hmotě, často se zapomíná na minerály, které z půdy zelenina a další rostliny neustále odčerpávají. Abyste je vrátili zpět, zapracujte do zeminy kamenný prach, který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě kamene nebo štěrku.
Dobře plánujte
Vše si pečlivě plánujte, půda je totiž citlivá i na nesprávné pořadí plodin. Některé druhy zeleniny totiž odčerpávají velké množství živin. Zapomeňte tedy na pečlivě uspořádané záhony s mrkví a petrželí, vedle nich rostoucí cibuli a česnek, jak tomu bylo dříve, a zkuste buď zmenšit jejich plochy, nebo je prostřídat jinými druhy zeleniny. Například na kořenových hlízkách rostlin z čeledi bobovitých, kam patří třeba hrách nebo fazol, žijí bakterie, které zajišťují přeměnu vzdušného dusíku na formy přijatelné pro rostliny. V jejich blízkosti se tedy bude dařit plodinám náročným na dusík. Mezi zeleninu také vysejte některé léčivé nebo aromatické rostliny. Kopr odpuzuje běláska zelného, měsíček lékařský bojuje s půdními háďátky, lichořeřišnice větší odpuzuje mšice a křen příliš nevoní mandelince bramborové.
Nechte brouka žít
Žádnou zahradu proti nechtěným chorobám a organismům nikdy zcela neochráníte. Snažte se na svůj pozemek nalákat co nejvíce užitečných druhů hmyzu, které působí jako přirození predátoři. Určitě podpořte škvory, slunéčka sedmitečná nebo hmyzožravé ptactvo tím, že jim sem zabudujte hnízdní budky, domečky pro slunéčka, květináče naplněné slámou pro škvory a hmyzí hotely. Někdy se ovšem i v ekologické zahradě může výskyt chorob zcela vymknout kontrole. Na jejich vývoj má vliv i způsob hospodaření na okolních zahradách či kolem vašeho pozemku. Pak je možné sáhnout po přípravcích biologické ochrany rostlin, které jsou založené na obsahu různých dravých organismů, například roztočů. Ti napadají určitá vývojová stadia hmyzích škůdců, a jakmile je vyhubí, sami zahynou. Výhodou biologické ochrany rostlin je její ekologická nezávadnost. Aplikaci je ale nutné vícekrát zopakovat. Dobře si tak poradíte například se mšicemi, lalokonoscem rýhovaným, sviluškami či červci.
Zelené hnojení
Osivo rostlin, které se používají jako přírodní hnojivo, seženete ve specializovaných obchodech. Ve směsi bývají nejčastěji zastoupeny různé druhy jetele, hrách nebo například lupina. Lze je na záhonech pěstovat jako předplodinu, meziplodinu nebo až po podzimní sklizni. Některé směsi lze využít jako podrost pod ty druhy zeleniny, které to umožňují. Možností zapracování rostlin do půdy je celá řada. Ale jaké je to nejlepší? V praxi se často setkáte s doporučením, že by se zelené hnojení mělo nejdříve nasekat nebo rozdrtit a pak zarýt na hloubku listu rýče. Toto tvrzení je ovšem překonané. Rostliny není potřeba drtit, lze je celé jen povrchově zarýt do vrchní vrstvy půdy rycími vidlemi. Pro správný rozklad totiž potřebují přístup vzduchu. Pokud byste je zaryli do hloubky, organická hmota by spíše podlehla hnití, nikoliv očekávanému rozkladu.
