Klucké Chvalovice
Klucké Chvalovice leží na hranicích Středočeského kraje a Kraje Vysočina, asi deset kilometrů od Golčova Jeníkova. Patří ke Zbýšovu, k němuž byly přidruženy v roce 1960. Do té doby byly samostatnou obcí.
Chalupa čp. 7 v dolní části návsi
První zmínka o obci se váže k roku 1341, kdy se Ježek z Chvalovic podepsal na jakousi listinu krále Jana Lucemburského. Vesnice byla součástí chlumského panství, k hradu Chlum patřila až do roku 1579. Začátkem 17. století byla připojena k panství Kluky u Čáslavi a v průběhu následujících let patřila několika majitelům. Nejtěžší dobou bylo pro Chvalovické období třicetileté války. V té době byly nejen Chvalovice, ale i okolní Chlum, Komárov, Zbýšov a další sídla loupeživými švédskými vojsky zcela vypáleny a jejich obyvatelstvo pozabíjeno. Ti, kteří stačili prchnout do okolních lesů, většinou zemřeli hlady nebo následkem nemocí. Následovalo mnoho let, kdy ves zůstávala neosídlená, zpustlá. Nově vystavěna byla až po roce 1681.
Čp. 14 se v teplých měsících ztrácí za hustě olistěným ořešákem
Přídomek Klucké se připojuje v 18. století, kdy Chvalovice patřily k panství Žleby, k němuž náležela další ves téhož jména. Ta se od té doby odlišuje názvem Žlebské Chvalovice.
Dnes je v Kluckých Chvalovicích evidováno 85 adres, trvale zde žije přibližně 130 obyvatel. Mnohé domy slouží jako rekreační chalupy.
Pilířová brána u čp. 15
Roubenky na návsi
Náves ve tvaru „S“ se svažuje k potoku, který protéká napříč dolního okraje vesnice, aby se po jednom kilometru vlil do Chvalovického rybníka. Po obou stranách návsi stojí domy s hospodářskými budovami, za zahradami pak navazovaly záhumenky. Jen v severozápadním koutu se dochovalo několik roubených chalup z přelomu 18. a 19. století. Ostatní zděná zástavba ve vsi je pozdějšího data.
Nejcennější stavbou je čp. 11, roubený dům se sedlovou střechou s polovalbou a jednoduchým prkenným štítem. Vedle stojí neobvyklá zděná průjezdná stodola se zaklenutým vjezdem. Další průjezdná stodola je k vidění u sousedního čp. 10.
Hezký pohled je i na roubenku čp. 14, která si až na nedávno vybudované vikýře zachovala původní ráz. V zahradě proti chalupě lze zahlédnout roubenou sýpku. Pozemek ohraničuje tradiční tyčkový plot s vrátky se šindelovou stříškou.
Průjezdná stodola je vstupem do dvora čp. 10
Dalším reprezentantem starší zástavby je čp. 7 ve spodní části návsi. Roubená chalupa je kryta polovalbovou střechou a mívala stěny v kožichu – kryté bílým nátěrem. Ten se na mnoha místech již oloupal a jen potvrzuje, že dům, jak roubená část, tak hospodářská postavená ze smíšeného zdiva, je v havarijním stavu.
Nejzajímavější z mladší zděné zástavby je klenutá brána s trojúhelníkovým nástavcem u čp. 9. V celé vsi se pak dochovaly další, většinou pilířové brány, v původní podobě se nachází též některé stodoly. Pod korunami lip na návsi stojí malá kaplička se zvoničkou. Většina ostatních objektů byla zmodernizována. Severozápadní kout návsi však zůstává cenným dokladem o podobě lidové architektury v tomto regionu.
brána s trojúhelníkovým nástavcem u čp. 9
Co je pilířová brána
Na přelomu 18. a 19. století bylo, vzhledem ke stále se zvětšujícím vozům, žádoucí stavět vyšší brány. Ustupovalo se proto od zděných klenutých bran a začaly se stavět pilířové vjezdy vyzděné z cihel nebo kamene buď s rovným trámovým překladem, nebo volné, bez překladu.
