Kleštěnice

Víska Kleštěnice na Berounsku má pouhých 25 domků roztroušených kolem jediné silnice dlouhé téměř kilometr. Tato rozvolněná zástavba však tvoří hodnotný soubor podbrdské roubené lidové architektury.

Roubenky v Kleštěnici se choulí pod zalesněným vrchem Hlava nad údolím Jalového potoka. Většinou je využívají chalupáři, nebo jsou zcela opuštěné. O tom, že tu dříve bylo dost živo, svědčí bývalý poměrně velký zájezdní hostinec přibližně z 30. let minulého století. Vesnička a její okolí nabízí krásné přírodní scenérie. Ocení je zvláště ti, kteří se nejraději toulají sami mimo rušné turistické cesty. Opuštěné roubenky jsou v rozporu se skutečností, že i takto malá obec pořádala od roku 1974 pravidelné sjezdy rodáků. Dnes už se pro malý zájem nekonají.

Proti hostinci se zachoval i dřevěný přístřešek, v němž byli hosté také obsluhováni

Vesnici vzkřísily doly

Historie obce je dlouhá a nepostrádá zajímavosti. Zachovala se první písemná zmínka, byla to poslední vůle z roku 1360, v níž pan Zdislav z Hasenburku daroval Kleštěnici klášteru ve Svaté Dobrotivé. Znamená to tedy, že vesnička již tehdy existovala a její historie je ještě starší než datum ve zmíněné závěti. Urbář panství hořovického v roce 1648 mluví o chalupách horníků a uhlířů a zmiňuje vesnici již jako opuštěnou. Její znovuzrození zřejmě nastalo v souvislosti s otevřením železnorudných dolů. Důl v Kleštěnici byl otevřen v roce 1851. Nazýval se Prokop nebo Prokopka. Zajímavostí je, že dnešní stavení čp. 21 ve střední části vsi údajně stojí na místě vchodu do boční, tzv. Ferdinandovy štoly dolu. Těžil se zde převážně hematit, ale obsah železa nebyl příliš vysoký, činil 16,7 procenta. Činnosti v dolu byly ukončeny v roce 1872, kdy byl důl značně zničen povodní.

Původ názvu obce je nejasný, můžeme ho odvozovat od kovářských kleští, ale také od historického slova klešče, které označovalo past na chytání zvěře.

Cesta do Kleštěnice má své kouzlo

Hospoda s pultovým vikýřem

Značně rozvolněnou zástavbu roubenek podél jediné cesty lze označit jako typický příklad podhorské osady v oblasti středních Brd. Domy mají většinou sedlové střechy a výrazný přesah trámového zápraží. Při příjezdu do Kleštěnice směrem od Hořovic spatříte jako první chalupu čp. 12 s původní dřevěnou verandou, bohužel je v dost zchátralém stavu.

Lépe zachovalá je bývalá Staročeská hospoda, i když dnes již žíznivého poutníka vychlazeným pivem neosvěží. Tato stavba si zachovala určitou památkovou hodnotu. Jako stavební materiál je použit kámen, cihly a dřevo na zakrytí zápraží. Střecha bývalého hostince je sedlová s pultovým vikýřem.

Bývalá Staročeská hospoda se sedlovou střechou s pultovým vikýřem

Armáda vísku nezlikvidovala

Po silnici směrem k Zaječovu dojdeme k dalšímu hodnotnému domu, čp. 19, který má trojdílné roubené jádro. Dnes je však již schované přístavbou dřevěné prosklené verandy. Sejdeme-li od této stavby vpravo dolů ze stráně, přijdeme k několika dalším stavením, z nichž je velmi dobře zachovalá zejména malebná roubenka čp. 7. Má polovalbovou střechu, bedněné štíty a původní šestitabulková okna. Hodnotná je také sousední roubená, částečně přezděná chalupa čp. 18.

Zhruba uprostřed vesnice je obelisk – památník obětem první světové války a litinový křížek z roku 1876, typický pro zdejší kraj Podbrdska.

Malebná roubenka čp. 7 s původními šestitabulkovými okny

Obydlená, poměrně velká usedlost čp. 5 se nachází jižně od centra vesnice. Na světlé dřevo její roubené části navazuje zděná hospodářská část s vaznicovým krovem sedlové střechy. Usedlost doplňuje kamenná stodola s bedněnými štíty a plnými vraty.

Na jižním konci vesničky je dobře zachovalá roubenka čp. 1, která však již prošla dílčími úpravami. Má nápadné obezdění okenního otvoru a zděnou zadní část. Patří k ní i velká samostatně stojící částečně roubená stodola.

Detail prkenného obložení na vnější straně okenního otvoru domu čp. 18

Kleštěnice je sice dost blízko Vojenského újezdu Brdy, ale naštěstí mimo toto území. V něm bylo několik vesnic zlikvidováno pro účely výcviku s těžkou vojenskou technikou. Lidová architektura se tak v Kleštěnici dochovala dodnes a v roce 2004 byla obec prohlášena za vesnickou památkovou zónu.

Na roubenou obytnou část usedlosti čp. 5 navazuje zděná hospodářská část s vaznicovým krovem sedlové střechy

Zděný dům čp. 21 s pavlačí, který stojí na místě bývalého vchodu do boční štoly dolu Prokop

Dobře udržovaná roubenka čp. 18 se sedlovou střechou a bedněnými štíty

 


Text: P. Petříček; foto: L. Šolc

Další články

Macramé dekorace pro začátečníky

Macramé dekorace pro začátečníky

Líbí se vám ozdoby vyrobené technikou drhání, ale ještě jste se do ní nepustili? Nevadí, k výrobě této dekorace vám postačí jen kousek dřeva, kroucená bavlněná šňůra, a znalost těch nejzákladnějších uzlů.

Celý článek

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Před více než deseti lety se Dana Soukupová vyučila u mistra dráteníka. Dnes v její dílně v Ostromeči na Domažlicku vznikají nejen repliky starých výrobků, ale i autorská díla. Na zakázku tvoří snad nejraději a nepřestává ji těšit, že je o její práci zájem. Její výrobky si díky své jedinečnosti našly kupce nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Americe, Číně, Japonsku nebo Rusku.

Celý článek

Netradiční zeleninová jídla

Netradiční zeleninová jídla

Máte chuť vyzkoušet v našich krajích méně obvyklé, a přece výborné zeleninové pochoutky? Nechte se inspirovat zahraničními kuchyněmi a recepty s čekankou, artyčoky či fenyklem.

Celý článek

Přečtěte si

Papírna pod Ještědem

Papírna pod Ještědem

www.chatar-chalupar.cz

Cesta za splněním snu bývá někdy dlouhá a ne vždy přímočará. Manžele Gorcovi nakonec zavedla z Prahy až do malebné vsi Zdislava v Podještědí. Vybudovali tu ruční papírnu i svůj nový domov.

Sezení pro jednoho?

Sezení pro jednoho?

www.peknebydleni.cz

Někdy je dobré myslet chvíli jen na sebe. Nedělit se s nikým o prostor. Odpočinout si pěkně sám ve svém pohodlném křesle, číst si nebo se dívat na film. Jestli ještě vaše milované křesílko nemáte, zde je pár tipů…

Rostliny do vlhkých zákoutí

Rostliny do vlhkých zákoutí

www.floranazahrade.cz

Vlhký kout na zahradě nemusí nutně zarůstat kopřivami, bude se v něm dařit řadě květin. Pokud zde navíc vytvoříte kamennou terásku, která odvede z půdy vodu a vytvoří sušší a teplejší podmínky, lze sem vysadit i mnohé další druhy. Inspirujte se.