Kadov na Vysočině

Vesnička Kadov leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v části Vysočiny, jíž se říká Severní Horácko.

V této oblasti zakládali kolonizátoři ve 13. století nové osady na vyklučených, méně svažitých pozemcích ve výšce okolo 650 metrů nad mořem. V tomto případě šlo zřejmě o Štěpána z Medlova, předka mocného rodu pánů z Pernštejna. Založil mj. rybník Medlov, u něj stejnojmennou osadu a severně za vrchem zvaným dnes Žákova hora (770 m n. m.) další obec, kterou zřejmě pojmenoval Medlánky. Rozkládala se na obou březích potoka Fryšávka, a tak byla časem přejmenována na Fryšavu.

Zděný dům čp. 8 si zachoval tradiční půvab

Kdy obec vznikla

K Fryšavě patřily i východně položené pozemky, jimž se říkalo „na Kadowech“. Vlastnila je obec a šest fryšavských osadníků. Právě na tomto pustém místě nechal majitel novoměstského panství F. M. Kratzer ze Schönsbergu postavit v letech 1651 a 1660 dvě vysoké pece na výrobu železa. Zároveň se začala u Fryšavy těžit železná ruda. Šlo o mohutné ložisko, v němž se až do padesátých let 19. století doloval jemnozrnný magnetit s vysokým obsahem železa.
Při huti Na Kadowech si začali dělníci stavět domky a obhospodařovat vymýcené paseky. Tak vznikla obec Kadov uváděná podle lánského rejstříku novoměstského panství poprvé v roce 1656.

Novějším typem je zděný dům z kamene s plastickou výzdobou na omítce

Největší moravská huť

Obec Kadov nejvíce proslavila právě železářská huť, která patřila k největším hutím na Moravě. Železná ruda pro ni se těžila v mnoha okolních vesnicích, ale také na několika místech přímo v Kadově. Surové železo se dále zušlechťovalo ve zkujňovacích výhních, které byly zpočátku v Kuklíku, ve Vříšti a v Líšné, což jsou vesnice v blízkém okolí, jedna výheň byla později také přímo v Kadově. Výroba železa dosáhla svého vrcholu v 18. a v první polovině 19. století. V té době pracovalo při huti 80 dělníků. Zdejší železo bylo označováno za nejlepší na Moravě. Huť stála na návsi po pravé straně silnice na Herálec u říčky Fryšávky, kde lze ještě dnes nalézt zbytky zdiva. V nízkém domku před kamenným mostkem bývala tzv. šlosárna, kde se upravovaly odlitky železárny. Huť byla v provozu až do roku 1874.

Typická horácká chalupa se sedlovou střechou, jejíž okraje jsou vyneseny námětky, a lomenicí skládanou do tvaru slunce

Horácká architektura

Největší rozmach zaznamenal Kadov na počátku 19. století. Od roku 1788 do roku 1825 se počet domů právě v souvislosti s rozvojem huti zdvojnásobil. Domy se rozrůstaly ve štítové orientaci zprvu kolem veliké nepravidelné návsi a pak podle komunikací paprskovitě dál.

Modrošedá barva na dveřích a oknech je pro tuto oblast Vysočiny typická

Horácký dům je jedním z podtypů domu východních Čech a západní Moravy. Je obvykle přízemní, roubený, se sedlovou střechou pokrytou šindelem (kdysi i došky). Interiér byl většinou tvořen světnicí, světničkou, dvěma komorami, černou kuchyní a chlévem. Mnohé domy mají bohatě vyřezávané lomenice, někdy i s kabřincem. Roubené chalupy jsou často olíčené vápnem chránícím dřevo před sesycháním.

Stavení čp. 24 je památkově chráněno. Jeho majitelé mu vrátili původní podobu

Novějším typem je zděný dům z kamene, někdy s plastickou výzdobou na omítce. Bývá opatřen skládanou krytinou, plechem či eternitem. V Kadově jsou zastoupeny čtyřstranné, trojboké i trojstranné typy dvorů. Kadov zůstal trvale u novoměstského panství. V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má beránka s křížem. V letech 1850 až 1870 patřila ke Kadovu nedaleká obec Krátká. Tehdy měly dohromady 750 obyvatel. O sedmnáct let později se Krátká osamostatnila, aby se pod kadovská křídla v roce 1964 opět vrátila. V roce 1976 byl Kadov přičleněn ke Sněžnému, ale od roku 1990 je samostatnou obcí. Dnes se rozkládá na 538 hektarech a má 130 stálých obyvatel. K obci patří samoty Kadůvek, Podmedlovský mlýn a Kadovská pila. Polovina pěkných horáckých chalup je dnes ve vlastnictví chalupářů, kteří se většinou snaží zachovat tradiční kolorit této půvabné obce.

Domek čp. 34 z počátku 19. století byl v roce 2004 zbourán. Dnes na jeho místě stojí replika

Chaloupka čp. 6 byla postavena kolem roku 1760

V budově bývalé školy je dnes obecní úřad

 

 

 


Další články

Listové těsto na slano

Listové těsto na slano

Přemýšlíte, jakou dobrotu připravit pro posezení s přáteli či jako lehký předkrm? Vyzkoušejte naše recepty z listového těsta. Nejsou náročné na přípravu, a přitom jsou velice chutné.

Celý článek

Léto s bylinkami

Léto s bylinkami

Milujte bylinky? Dejte jim na zahradě větší prostor – získáte tak nejen bohatou sklizeň aromatických a léčivých rostlin, zároveň si také vytvoříte zákoutí plné vůně a pohody.

Celý článek

Mokré filcování

Mokré filcování

Filcování neboli plstění, je proces, během kterého vzniká z vlny pevná homogenní struktura. Vlněná vlákna se spojí a vytvoří materiál, který je tvarově stabilní a zároveň si ponechává vlastnosti vlny.

Celý článek

Přečtěte si

Okenní šambrány

Okenní šambrány

www.chatar-chalupar.cz

Okenní šambrány, orámování okenních otvorů, najdeme snad na každém domě – vyjma těch moderních. Jde o profilované a různě zdobené rámování, zpravidla štukové, někdy i jen malované.