Jak si poradit s hlodavci?

Přemnožení hlodavci jsou velmi nepříjemný problém v domě i na zahradě. Způsobů, jak proti nim zakročit, je více. Vyplatí se nejprve vyzkoušet ty bezpečnější a ekologičtější.

Chcete-li se vyhnout přemnožení hrabošů na zahradě, myslete na prevenci ve formě různých způsobů ekologické ochrany. Cibuloviny nebo vyvýšené záhony můžete navíc chránit pomocí košíků a spodního pletiva.

 

Opakující se kalamita

Hraboš polní (Microtus arvalis) se v přírodě živí hlavně rostlinnou stravou. Ovšem listy, plody, cibule, oddenky i kůra zahradních rostlin mu chutnají ještě více. Hraboše ve velkém loví káně, poštolka, puštík, kalous a další sovy. Všem těmto ptákům můžete poskytnout budku či podložku pro hnízdění, někteří ocení i bidýlka, ze kterých kořist vyhlíží – umístěte je do klidného kouta zahrady ve výšce asi dva metry. Pokud se na zahradě usadí, pomohou zabránit přemnožení hrabošů kolem domu.

Loví je i užovky, které se za nimi vydávají až do nor a plení jejich hnízda. Na zahradě potřebují jen bezpečný úkryt – keře, suchou zídku, složené kamení a klestí a pro kladení vajec nepřehazovaný kompost.

Do nor se za hraboši vydává i štíhlá lasička, která potřebuje přes den úkryt v složeném dřevě nebo kůlně. Mláďata hrabošů likviduje i krtek.

Používat proti hrabošům jed se může vymstít, neboť tak ohrožujete i přirozené predátory, domácí zvířata a také své zdraví. Přemnožení se navíc nemusíte obávat každoročně, dochází k němu pravidelně po čtyřech až pěti letech, přičemž hraboši následně sami vymírají nejen kvůli predaci, ale i vlivem stresu v přeplněném podzemí.

 

S přemnoženými hraboši vám mohou pomoci i draví ptáci

 

Postrach stromků

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je pro pěstitele větší hrozbou nežli hraboš. Ničí kořeny ovocných i okrasných dřevin, takže může zcela zahubit mladší keře a stromky. Prevence je podobná, jako u hraboše – nalákat na zahradu dravce, sovy, užovky, kuny. Vyžaduje to sice trochu času, ale nabízejí se i varianty pro okamžitý zásah. Jako první vyzkoušejte vodotěsné akustické odpuzovače hlodavců, které se instalují přímo do nor a šíří nepříjemné zvuky v podzemí. Výsledky se liší dle konkrétního přístroje, dané lokality a odolnosti zvířat. Na větší zahradu budete potřebovat přístrojů několik.

Další, i když ke zvířatům méně ohleduplnou možností je vykuřování. Nejprve ucpete všechny otvory do nor – důvodem neúspěchu bývá skutečnost, že některý nenajdete – a poté do jedné z nich vsunete sirný knot nebo dýmovnici. I když zvířata usmrtíte, nikde v zahradě nezůstává jedová nástraha. Oba tyto způsoby můžete využít i při boji s hraboši.
Někomu se lépe osvědčuje klasické chytání do pastí s kouskem ovoce jako návnadou. Na větší hryzce je třeba použít ty větší, prodávané obvykle pro potkany. Zkuste je umístit blízko vchodu do nory a pracujte v gumových rukavicích, které jste předtím omyli a promnuli v nich hlínu, aby hryzce nevaroval váš pach.

Jedové granule nenechávejte ležet volně, vždy je umísťujte do speciálních stanic

 

Hlodavci domácí

Zatímco hryzci a hraboši se drží na zahradě, myši a potkani se stěhují do domu, nebo alespoň do kůlny, zahradního domku nebo stodoly. Prevencí je nenechávat jim žádnou dostupnou potravu. Myši dávají přednost obilovinám, ořechům a ovoci, ovšem potkani jsou nevybíraví všežravci, lovci, mrchožrouti i kanibalové.

Potkan (Rattus norvegicus) je zvláště neodbytný, vynalézavý, dobře šplhá i plave. Na rozdíl od myši může být zahnaný do kouta i nebezpečný, navíc je přenašečem závažných chorob. Zatímco původní domácí krysa bývá dnes už vzácností, potkan – pocházející z Asie, který do Evropy přicestoval na lodích, se zde přemnožil. Lákají ho velká i malá hospodářství, ujídá krmivo a je nebezpečný i pro menší zvířata. Hrabe si rozsáhlý labyrint nor o průměru sedm až devět centimetrů. Objevené vchody je třeba zazdít, ovšem beton hravě prorazí znovu, proto ho musíte smísit se střepy a alespoň než zatvrdne, ochránit třeba kovovou mříží.

Můžete využít i živochytné pasti, ale je dobré předem promyslet, kam chyceného hlodavce přemístíte

 

Přirozených nepřátel potkan moc nemá, poradí si s nimi pouze výr a dnes již téměř vymizelá sova pálená, která bydlívala na půdách stodol. Kočky, kuny a další predátoři si troufnou jen na mláďata. Protože se potkani často zdržují ve svých úkrytech a norách, nemívají na ně velký dopad ani elektroakustické odpuzovače, ale zkosit je vypudit tímto způsobem můžete. Dále zbývají pasti, do kterých se chytí spíše mladší a nezkušení, a jedové návnady. Je třeba klást velké pasti na potkany, vhodnou návnadou je ořech, maso, sýr, granule pro psa. Někdy může pomoci i past bez návnady, na kterou potkan šlápne, pokud ji umístíte na oblíbenou stezku či k noře. Často využívané cestičky poznáte podle otisků v nastražené mouce.

Pokud sáhnete po jedových návnadách, musí být bezpodmínečně umístěny do speciálních jedových staniček, plastových boxů s dvěma kulatými vchody, do kterých se jiná zvířata nedostanou. A neměla by se dostat ani k otrávenému potkanovi.

Sklopná past na myši zvíře nezabije

 

Zkuste pasti

Zbavit se hlodavců v zahradě nebo v domě vám pomohou i různé typy pastí. Je možné využít i humánní živochytné pasti, ovšem je třeba předem promyslet, kam chyceného hlodavce přemístíte. Chytnete-li potkana, pak buďte opatrní při manipulaci s ním a pozor na to, že může za den urazit i čtyři kilometry a vzhledem k těsným sociálním vazbám se bude snažit o návrat.

Kromě odchytových klecí existují i takzvané trubkové pasti – jde o průchozí trubku, která je na koncích opatřena pohyblivými klapkami. Odchytávaný škůdce se dostane dovnitř do pasti, ale ven ho již klapka nepustí a zůstane uvězněno vevnitř v pasti. Chycené zvíře vysvobodíme tak, že prstem lehce zamáčkneme západku dovnitř a vypustíme jej do přírody. Past je doporučeno několikrát za den kontrolovat, aby v případě odchytu zbytečně netrpělo.

 

Kdo je kdo?

Hraboš polní měří kolem deseti centimetrů, na rozdíl od myši má krátký ocas a malé uši. Do hnízda, ukrytého dvacet až třicet centimetrů pod zemí, vedou nory s vchodem o průměru tři až čtyři centimetry. Kolem naleznete drobný trus a rozházené zbytky rostlin.

 

Hryzec dorůstá délky až dvacet centimetrů, vchody do nor mají průměr až deset centimetrů. Nejraději se zabydlí na zahradě s vysokou hladinou podzemní vody nebo v blízkosti rybníků a jezírek.

 

Myš – velké uši a oči, dlouhý tenký ocas, ostrý čumák – to je myš domácí. Častěji spatříte jen trus, který vypadá jako drobná černá rýže.

 

Potkan – mládě si můžete splést s myší. Potkan má však menší ušní boltce, méně špičatý čenich, zavalitější tělo. Neosrstěný ocas je o něco kratší než tělo, u kořene je výrazně silnější. Dospělý potkan může být až třiceticentimetrový. Potkaní trus vypadá jako pecka olivy – centimetr a až centimetr a půl dlouhý a půl centimetru široký váleček.

 


Text: red; foto Shutterstock

Další články

Co vysadit do podzimních truhlíků

Co vysadit do podzimních truhlíků

Nenechte truhlíky prázdné ani na podzim. Odkvetlé letničky nahraďte atraktivními rostlinami, které vám budou zkrášlovat parapet či zápraží i v chladných dnech. Inspirujte se naším výběrem.

Celý článek

Přečtěte si

Opravy kamenných staveb

Opravy kamenných staveb

www.chatar-chalupar.cz

Suchou zídku obvykle postačí doskládat vhodnými typy kamenů a dosypat hlínou. Jestliže vyžaduje opravu kamenná zahradní stavba, pilíř venkovní kuchyně, nebo zděná opěrná zeď, bude to o něco pracnější.

Umění a řemeslo v zahradě

Umění a řemeslo v zahradě

www.chatar-chalupar.cz

Kultivovaná zahrada by měla mít nějaký zajímavý prvek navíc, který ji ozvláštní a odliší od těch ostatních. A co může být vhodnější než umělecký artefakt nebo užité umění, v němž se snoubí praktičnost s krásou.

Zkuste mramor!

Zkuste mramor!

www.peknebydleni.cz

Tento ušlechtilý kámen byl odjakživa symbolem luxusu. Oživte svůj domov tímto na dotek sice chladným, ale vznešeným materiálem. Ať už na větší ploše, nebo ve formě menších zajímavých doplňků…