Co potřebují pokojové rostliny v zimě?

Nerostou vám teď doma rostliny tak dobře jako během léta? Častou příčinou jejich chřadnutí bývá přemíra vláhy. Není to však jediná chyba. Zde je návod, jak se o ně v zimě správně starat.

Rostliny pocházející ze Středomoří a subtropů jako oleandr, olivovník, fíkovník, granátovník, většina citrusů, kamélie, vavřín či rozmarýna by měly v zimě odpočívat při nízké teplotě. Oproti tomu pokojovým rostlinám pocházejícím z tropů, mezi něž patří většina běžně pěstovaných druhů, celoroční teplota kolem dvacítky vyhovuje. Co jim však činí potíže, je nedostatek světla za krátkých zimních dní, kdy slunce navíc putuje nízko a oblačnost je častější. Čím vyšší je teplota v pokoji, tím více rostlinám světlo chybí, neboť teplo je nutí k aktivitě.

Begonie patří mezi rostliny méně náročné na světlo, pestrolisté odrůdy ale ve stínu ztrácejí svoji krásnou kresbu, v zimě je proto přeneste na světlo

Dopřejte jim více světla

Je několik možností, jak pokojovým rostlinám zimu zpříjemnit. Pokud můžete v místnosti snížit teplotu na patnáct stupňů, nebudou kvůli nedostatku světla tolik strádat. Při vyšší teplotě se snažte využít přirozeného světla co nejvíce – rostlinám najděte vhodné místo u okna, neobírejte je o světlo záclonami ani zašpiněným sklem, využijte odrazové schopnosti zrcadel. I jasně bílá zeď trochu světla odrazí, na rozdíl od té tmavé. Zatímco v létě se jim dařilo dále od okna, v zimě pro ně bývá vhodnější místo co nejblíže u něj – ideální je jižní a jihovýchodní orientace. Na výrazný nedostatek světla reagují žloutnutím a opadem listů a tvorbou vytáhlých slabých výhonů.

Krotonům nevadí teplo a vlhko kuchyně, nesnášejí ale průvan, nepatří tedy na parapet

Vláhy tak akorát

Bez vody neporostou, pravda. Jenže častější příčinou chřadnutí pokojových rostlin je přemíra vláhy nežli nedostatek – zvláště v zimě, kdy se jejich aktivita a tím pádem i odpar vody z listů snižují. Pouze důkladně přisvětlované rostliny, těšící se stálé pokojové teplotě, spotřebují stejné množství vody jako v létě. U ostatních je třeba její přísun snížit, jinak kořeny kvůli vodě, kterou včas nevypijí, uhnívají. Pouze bahenní rostliny si s trvale mokrým substrátem poradí. Krátké proschnutí substrátu jim nevadí, voda trvale stojící v podmisce obvykle ano. U rostlin odpočívajících při nízkých teplotách v chladných zimních zahradách, chodbách či zasklených lodžiích je zálivka zcela minimální.

V zimě sukulenty prakticky zastavují růst, zalévejte je tedy velmi střídmě

Hnojit, či nehnojit?

Dostatečně osvětlené pokojovky přísun živin ocení. Rostliny, jejichž aktivita poklesla, hnojivo nevyužijí, a především příliš mnoho dusíku jim může uškodit. K dostání je mnoho rozpustných hnojiv určených pro rostliny ozdobné listem, pro orchideje, citrusy… Kdo nemá minerální hnojiva v oblibě, může využít i z léta uschované rostlinné výluhy či velmi naředěné zkvašené slepičince. Nemusíte kvůli nim mít na dvorku kurník, lze je i koupit. Při dostatečném ředění ani přírodní hnojiva nijak nezapáchají.


Text: red, foto: Shutterstock

Další články