Jak ošetřit semena před výsevem?

Rovnoměrné vzcházení, dobrý stav vyklíčených rostlin a maximální úroda – to si přejí zahradníci, když vkládají do půdy semena. Právě na jejich kvalitě a ošetření záleží, zda a jak se pěstování povede.

Zatímco někdo dává přednost osivu, které si koupí v obchodech, jiní sbírají na podzim semena na zahradě a v další sezoně je opět použijí. Obě varianty mají své výhody.

 

Osivo z obchodů

Kupujete-li si osivo od šlechtitelů či semenářských podniků, které nabízejí obchody, je už upraveno a ošetřeno – jde hlavně o moření, které zvýší jejich odolnost proti půdním patogenů. Využívá se i obrušování – to zajistí snížení semen v několikasemenných útvarech, vzešlé sazenice pak nemusíte jednotit, a obalování velmi drobných semen. Novinkou posledních sezon je také barevné značení osiva v sáčku s nakombinovanými variantami květin a zeleniny. Podle odstínu semen poznáte budoucí barvu květů či plodů. Tyto úpravy osiva se provádějí hlavně u užitkových druhů, tedy zeleniny, ale i u květin.

 

Domácí semena

Mnozí však dávají přednost doma nasbíraným semenům, což platí zvlášť pro speciální druhy, jako jsou skalničky, kaktusy, orchideje a další. Pro ně většinou platí, že čím jsou rostliny vzácnější, tím složitější bývají postupy, které je přinutí vyklíčit. Semena na vlastní zahradě sbírají i ti, kdo touží po zelenině v biokvalitě. Co s nimi ale dělat dál, aby se zdravé úrody opravdu dočkali?

 

Prvním krokem je třídění

Oddělit různé rostlinné zbytky, poškozená a nevyvinutá semena od těch zdravých je prvním krokem. Nejčastěji se provádí už po dosušení, kdy jednotlivé druhy ukládáte do sáčků či skleniček pro příští sezonu. Ušetříte si tak místo, když neskladujete odpad, zároveň vyhodíte semena napadené plísněmi nebo třeba se zámotky škůdců, což se za rok projeví na dobrém stavu vzcházejících rostlin.

 

Pomůže namočení

Namáčením významně urychlíte klíčení a vzcházení. V domácím pěstování se tento postup nejčastěji používá u hrášku, okurek, dýně a rajčat. Pomůže ale i u petržele nebo mrkve, která klíčí a vzchází dlouho. Potřebujete plochou misku, kam se semena rozloží, neměla by ležet na sobě. Vody se dává jen tolik, aby v ní neplavala, ale spíš ležela. Vhodné je proto položit pod ně ještě hadřík nebo savou buničinu a vodu případně doplňovat. Doba bobtnání je různá, luskoviny potřebují jen desítky hodin, kořenoviny třeba pět dní. Právě u nich je třeba vodu pravidelně měnit, a to každý den. Při máčení je také vidět, která semena zůstávají seschlá, neobsahují tedy životaschopný zárodek a mohou se hned vyřadit, a které rostou. Připravené osivo před výsevem vždy trochu osušte. Může se už ukázat klíček, ale není to nutné. Vždy je třeba je následně okamžitě zalít – suchá půda by z nabobtnalého osiva vodu vytáhla a probuzené klíčky by mohly nenávratně zaschnout.

 

Předkličování semen

Pokud budete v máčení pokračovat delší dobu, změní se v předkličování – obaly prasknou a objeví se klíček. Tento postup se používá u velkých semen, jako má kukuřice, dýně, melouny či fazole. Jejich setí jde pomaleji, musíte být opatrní, abyste při manipulaci neulomili malé klíčky. Dlouho to neodkládejte, jemné kořenové vlásení může na vzduchu v misce zplesnivět.

 

Speciální roztoky

K máčení a předkličování lze použít nejen vodu, ale i další roztoky – například peroxid vodíku, manganistan draselný nebo roztok superfostátu. Koncentrace ale musí být velmi slabá. Je zaznamenáno, že půl až dvouprocentní roztok peroxidu vodíku nebo dvouprocentní superfosfátu pozitivně ovlivnily vývoj paprik, dvouprocentní roztok manganistanu draselného působí na mrkev a okurky. Kdysi se běžně používala pro namáčení močůvka, která obsahuje různé růstové stimulátory.

 

Zkouška klíčivosti

Pokud máte doma semena, jejichž kvalitou či stářím si nejste jisti, můžete u nich udělat zkoušku klíčivosti. I když pro zahrádkáře není příliš vhodná. Aby byla prokazatelná, je na ní třeba minimálně sto semen, která se nechají klíčit. Pokud jich vzejde 85 až 90 procent, dá se osivo i nadále používat. Na zahradě to může být i méně, zde se výsevům, jednocení a přepichování sadby věnuje daleko větší pozornost, a tak i když vyklíčí jen šedesát procent semen, stále sklidíte dostatečnou úrodu. Důležitějším ukazatelem je pro malé pěstitele spíš stáří osiva. Semena totiž můžete použít i po letech.

 


Jak dlouho semena vydrží?

2 až 3 roky: hrách, pór, pažitka, květák
4 až 5 let: košťáloviny, salát, špenát, mrkev, petržel, celer, ředkvičky, papriky, rajčata
až 8 let: melouny, okurky, tykve

Tato doba platí u dobře uložených semen, skladovaných v suchu, temnu a chladu, v dobře zavřených obalech, které nepropustí vlhkost. Papírové sáčky tedy pro dlouhodobé skladování vhodné nejsou.


 


Text: red; foto: Shutterstock

Další články

Trávník, nebo květnatá louka?

Trávník, nebo květnatá louka?

Pečlivě pěstovaný trávník patřil dlouhá léta k ozdobě každé zahrady. V posledních letech je však nahrazují květnaté louky. Obojí má své výhody i nevýhody, přečtěte si jaké.

Celý článek

Něžná krása violek

Něžná krása violek

Když se rozhodnete pěstovat violky, mohou vám zahradu zdobit fialky nebo i macešky. Proč? Oba druhy spojuje český i latinský rodový název violka a Viola. Přečtěte si o nich více.

Celý článek

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek