![](https://www.casopis-rozmaryna.cz/wp-content/uploads/2019/03/Image001-10-740x472.jpg)
Zažeňte jarní únavu
Za všechno může nedostatek spánku, přepracovanost a oslabený imunitní systém, což všechno dohromady vinou nekonečně dlouhých chladných dní a malého množství slunečního svitu není schopno uvést organismus do pohody.
Z lékařského hlediska jarní únava objektivně vůbec neexistuje. Medicína tento pojem oficiálně nezná, v odborné literatuře se o ní nemluví, nefiguruje jako diagnóza v mezinárodní klasifikaci chorob a nelze na ni vypsat neschopenku. Přesto jí však podle odhadů trpí každoročně až tři čtvrtiny české populace. Co to tedy vlastně skutečně je?
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image003-10-740x538.jpg)
Co říká věda
Více či méně vědeckých vysvětlení je hned celá řada. Například někteří zahraniční meteorologové publikovali před časem názor, že prý za naši jarní malátnost mohou neustále stoupající a klesající studené a teplé masy vzduchu. Ty se totiž často mísí a vytvářejí turbulence. Poněkud jinak zhodnotili jarní únavu chronobiologové. Podle nich se právě na jaře mění zimní rytmus dlouhého spánku a kratšího bdění na rytmus letní – dlouhé bdění a kratší spánek. Jenže životní a pracovní cyklus většiny z nás se neumí řídit ročními obdobími. Výsledkem je narušení přirozeného rytmu spánku a bdění. Nejjednodušší a nejpřijatelnější vysvětlení může být pro mnohé z nás takové, že jarní únava není nic jiného než důsledek zimy. Na lidi působí nedostatek slunečního světla a také jim docházejí vnitřní zásoby vitaminů nasbírané v letních měsících.
Ačkoli v moderní době máme možnost i v zimě konzumovat dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, které zajišťují příjem vitaminů a minerálů, přísun těchto důležitých látek většinou nepostačuje. Na jaře pak bývá organismus vyčerpán. Lidé přicházejí do ordinací praktických lékařů a stěžují si na jarní únavu. V podstatě však nejde o nic jiného než o vitaminový deficit projevující se snížením výkonnosti, psychickým i fyzickým vyčerpáním a celkovou malátností.
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image008-2-740x493.jpg)
Jak z toho nejlépe ven?
Měli bychom co nejrychleji dodat organismu vše, co mu chybí. Zejména jde o látky, které jsou v rámci metabolických pochodů nezbytné pro výrobu energie a silné obranyschopnosti proti bakteriím, virům a škodlivinám v ovzduší. Je to především vitamin C, který zvyšuje odolnost vůči infekcím, a navíc je významným antioxidantem. Zanedbatelná není ani jeho schopnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Proto do jarního jídelníčku bezesporu patří například papriky, zelí, kapusta a hlávkový salát. Avšak pozor – vitamin C je velmi choulostivý na tepelné zpracování! Při vaření se s přibývajícím časem ztrácí až polovina jeho obsahu. Proto se například doporučuje používat k rozmrazení potravin mikrovlnnou troubu, gril nebo tlakový hrnec. K boji s jarní únavou potřebujeme i vitamin A obsažený v mrkvi, rajčatech a mléčných výrobcích a vitamin D. Ten se za normálních okolností tvoří v kůži vlivem slunečního záření a pokrývá zhruba 80 procent veškeré spotřeby. Na jaře, kdy je slunce ještě poskrovnu, je potřeba získávat tento vitamin ve větším množství z potravy – obsahuje ho rybí tuk, mléko, játra a vaječný žloutek.
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image002-10-740x492.jpg)
dandelion
Unavení byli i naši předkové
Projevy jarní únavy znali již naši předkové a snažili se je nejen řešit, ale také jim předcházet. Sázeli především na změnu stravování, a proto pro ně mělo velký význam postní období, tedy masopust. Nejedlo se maso, zato zelí na pročištění organismu bylo všude dost. V kuchyni se také hojně využívaly mladé zelené výhonky jarních bylinek. Dodnes v mnoha rodinách platí zvyk přidávat do salátů a jarních polévek první listy pampelišky, kopřivy, popence, potočnice nebo květy sedmikrásek. Na pročištění organismu se po dlouhé zimě se používaly bylinné čaje z listů břízy, natí mařinky vonné a dalších bylinek. Podobně se připravovala oblíbená májová bylinná vína, jindy se užívaly pitné kúry z březové mízy čerpané navrtáváním stromů v době rašení. I my dnes můžeme vsadit na prevenci a začít včas s úpravou jídelníčku. Měli bychom upřednostňovat lehkou a pestrou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny. Brzy budeme mít příležitost obohatit ji i o některé první jarní byliny, jako je například řeřicha, mladé pampeliškové listy, pažitka, hrachové výhonky a podobně. Vypomoci si můžeme i nejrůznějšími potravinovými doplňky – zejména antioxidanty, jako jsou vitaminy C a E, betakaroten a z minerálů selen a zinek. V prevenci jarní únavy jsou důležitá i některá režimová opatření. Nekouřit, ale hodně se pohybovat na čerstvém vzduchu a jarním slunci.
Jarní bylinkové čaje
Lidové recepty nabízejí i řadu čajů, s jejichž pomocí se nám bude jarní únava překonávat snadněji.
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image007-3-740x555.jpg)
Čaj plný bylinek
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image007-3-740x555.jpg)
- 1 díl listu šalvěje
- 1 díl listu rozmarýnu
- 1 díl list pelyňku
- 2 díly natě z řebříčku
- 2 díly natě z třezalky
zalijeme vařící vodou a necháme dobře vylouhovat. Před podáváním ochutíme citronem a medem.
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image001-10-740x472.jpg)
Jarní čaj
- 1 polévkovou lžíci listů kopřivy
- 1 polévkovou lžíci listů pampelišky
- půl litru vody
rozmixujeme, zalijeme vroucí vodou a necháme čtyři hodiny odstát. Poté scedíme a pijeme podle chuti a potřeby.
![](/wp-content/uploads/2019/03/Image004-10-740x491.jpg)
Očistný čaj
- 30 g listu a kořene pampelišky
- 20 g květu řebříčku
- 20 g natě popence břečťanolistého
- 10 g natě rozrazilu potočního
- 20 g listu kopřivy
Jednu čajovou lžičku směsi vaříme tři minuty a necháme dvacet minut louhovat. Pijeme třikrát denně před jídlem.