Tvoření v Dobromyslu: linoryty i práce se dřevem

V areálu bývalého zámku Srbeč na Rakovnicku působí už třináct let Společenství Dobromysl. Hendikepovaní lidé se tu věnují především dřevovýrobě, tiskařským pracím a pomáhají i v infocentru.

Poté, co dali památkově chráněný objekt s bohatou historií nadšenci ze Společenství Dobromysl dohromady, mohli zahájit provoz týdenního stacionáře a později i Informačního a kulturního centra Dobromysl. Týdenní stacionář nedaleko Nového Strašecí navštěvuje sedmnáct klientů s kombinovaným postižením. Rozvíjejí tu své schopnosti a praktické i sociální dovednosti a pod vedením zkušených terapeutů se učí aktivnímu způsobu života. „Při práci s uživateli vycházíme z léčebné a waldorfské pedagogiky Rudolfa Steinera. Tvořivost je tu velmi ceněna, neboť skrze ni se člověku dostává více sil. Myslím, že pokud si člověk i v běžném životě najde čas na tvořivé činnosti, jeho duše doslova pookřeje,“ říkají Daniela Kederová a Monika Mydlářová, vedoucí Týdenního stacionáře Dobromysl.

Každý dělá, co ho baví

Tvoření je v ergoterapeutické dílně rozdělené podle individuálních schopností uživatelů. „Dřevovýrobu a tisk přáníček většinou zaopatřují naši chlapci, děvčata se věnují filcování, čištění vlny z našich ovcí, barvení a malování hedvábných šátků. Snažíme se, aby si uživatel mohl vybrat sám nebo s pomocí asistenta činnost, která ho baví a kterou zvládá,“ vypráví Daniela. Společné práci se tu pak věnují vždy ve čtvrtek, kdy do stacionáře dochází akademická malířka Alena Laufrová, která s uživateli pracuje na tzv. papírovém programu – tedy na výrobě papírových korálků, krabiček, sešitů, obálek na úřední tiskopisy nebo záložek do knížek.

Linoryt je zábavný

Uživatelé pod jejím vedením také vytvářejí nové návrhy na linorytová přáníčka či nové matrice pro tisk na textil. Tisk přání je prý velmi baví. „Linorytové tisky vznikají z linorytové matrice, kterou je nejprve potřeba vytvořit. Zájemce si musí nejprve udělat návrh, který chce do lina poté vyrýt. Ten se kreslí na papír přesně ve velikosti, v jaké ho chce tisknout z matrice. Když je s návrhem spokojen, překreslí si jej obyčejnou tužkou na spodní stranu lina,“ popisuje postup Daniela Kederová a upozorňuje, že je nutné použít starý typ lina, který je tvrdší než moderní lino. „Poté vezmeme speciální rydlo na linoryt a začínáme vyrývat. U linorytů platí, že to, co vyryjeme, zůstane později nenabarvené, a ty plochy, které necháme vystouplé, se vytisknou barevně. Když je matrice hotová, umístíme ji do knihtiskového lisu, naneseme válečkem požadovanou barvu, umístíme do lisu papír a obě strany k sobě silou přitiskneme,“ přibližuje vedoucí stacionáře krok za krokem. Poté se lis otevře, vyndá se z něj potištěný papír a dá se sušit do stojánku k topení. Usušené tisky se pak ještě zastřihnou a nalepí na barevnou čtvrtku. „Přáníčka balíme do malého sáčku spolu s vizitkou a obálkou a poté už putují k zákazníkovi,“ říká Daniela a radí, že pokud někdo nemá možnost tisknout na lisu, lze si vystačit i s dřevěným nebo gumovým válečkem. „Postup je pak následující: na linorytovou matrici naneseme barvu na linoryt, umístíme ji na připravený papír a silně přejíždíme matrici válečkem. Tisk není tak dokonalý jako z lisu, ale i tak přinese radost.“

Technika suché jehly je náročnější

Přáníčka se dají vyrobit také technikou suché jehly. Počáteční kroky jsou shodné s linorytem, jen motiv se ryje do destičky z umělé hmoty speciální jehlou s dřevěnou či kovovou násadkou. „Tento nástroj je k sehnání ve výtvarných potřebách. Rytí do destičky je podobné, jako bychom kreslili na papír. Při tisku na takzvané satinýrce se prokreslí každá linie, kterou vyryjeme. Technika suché jehly je fyzicky náročnější, proto naši uživatelé více tvoří do lina,“ vysvětluje Daniela Kederová. Poté, co se vyryje motiv do destičky, zatře se hadříkem linorytová barva a papír se umístí do satinýrky. „Pak položíme vyrytý motiv na papír, vše zakryjeme filcovou podložkou a slisujeme pomocí válce. Poté výrobek vyjmeme a dáme ho sušit. Pak už je proces stejný jako u výroby linorytového přání. Na textil se dá tisknout oběma technikami, ale v našem stacionáři používáme pro potisk triček, polštářů či tašek pouze linoryt, protože je to pro naše uživatele jednodušší,“ upozorňuje.

Práce se dřevem táhne

Další tvůrčí aktivitou, které se tu věnují, je práce se dřevem. To obnáší například výrobu dřevěných kostek různých tvarů, na které se používají i větve ze stromů a dřevěné odřezky, jež uživatelé stacionáře obrušují. Hotové kostky se ve finále napouštějí přírodním přípravkem na bázi oleje. Dalším oblíbeným výrobkem je farma, tedy dřevěná domácí zvířátka. „Kupujeme nařezané tvary zvířat a uživatelé je obrušují brusným papírem. Z větviček je pak zhotovena malá ohrada. Když se vyrábějí dřevění ptáčci, vyřeže uživateli z dřevěné desky tvar ptáčka jeho asistent a uživatel jej obrousí a pomaluje. O dřevěné výrobky je zájem, protože jsou netradiční a je na nich vidět ruční práce,“ těší Danielu. O tom, že v Srbči pracují se dřevem opravdu rádi, svědčí i fakt, že každoročně pořádají akci nazvanou Letní dřevotesání. „Pracujeme pod vedením zkušeného lektora Josefa Švancara, který se výtvarné práci se dřevem věnuje už mnoho let. Vždy od něj dostáváme nová témata – tvořili jsme nádoby, houby, spirály, domácí drůbež nebo reliéfy. Naši uživatelé si pak svá díla hrdě odvážejí domů,“ má radost Daniela Kederová.

Infocentrum láká

Výrobky stacionáře Dobromysl se dají koupit v Obchodě Eliáš na Dejvické a v Ateliéru Via Roseta na Bořislavce v Praze 6, prodávají se i na adventních jarmarcích ve waldorfských školách v Praze. „Kdo by si rád udělal výlet do Srbče, kde žijeme a tvoříme, může naše výrobky zakoupit v Informačním a kulturním centru Dobromysl nebo na našem adventním jarmarku, který budeme pořádat v prosinci. Mimochodem, Infocentrum, otevřené před dvěma lety, se v Srbči velmi ujalo. „Místní lidé, a nejen oni, mají možnost u nás posedět a popovídat si každý den. Velmi si pochvalují, že je u nás čisto a že se tu nekouří. Kromě občerstvení nabízíme v Infocentru malá divadelní představení nebo hudební vystoupení a výstavy,“ říká Daniela Kederová. Infocentrum je také tréninkovým pracovištěm pro uživatele stacionáře. „Díky nim se vytváří příjemná atmosféra a prolínají se dva světy – svět takzvaně zdravých lidí se světem lidí s handicapem,“ uzavírá Monika Mydlářová, druhá z vedoucích stacionáře v Srbči.


Kontaktní údaje:
Společenství Dobromysl je možné podpořit koupí výrobků ze stacionáře, nebo finančním či věcným darem. Každý příspěvek bude ku prospěchu dobré věci.
Společenství Dobromysl
270 65 Srbeč 39
www.dobromysl.info
Tel. 313 562 331
mail: info@dobromysl.info
Bankovní spojení: 421036001/5500 (Raiffeisenbank)

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Společenství Dobromysl

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek