Foto: Shutterstock

Tajemství rajské chuti

Rajčata jsou zdravá a výborně chutnají – zvláště ta z vlastní zahrady. Přečtěte si, jak je správně pěstovat, abyste z jediné rostliny sklidili celý košík plodů.

Rajčata sázejte spíše později, než dříve. Klidně až na přelomu května a června. Pokud si sazenice pěstujete sami a máte je na parapetu za oknem, prospěje jim venčení na čerstvém vzduchu. Díky němu budou mít dostatek světla a dobře jim udělá i nižší teplota, díky níž zesílí. Venku je můžete nechat, i když bude jen deset stupňů. Na přímé slunce je ovšem zvykejte postupně.

Důležitá příprava

Rajčata jsou poměrně nenáročná. Jediné, co nesnesou, je těžká jílovitá půda, která však nesvědčí většině rostlin. Přichystejte jim kyprou, na humus bohatou a propustnou půdu. Nešetřete kompostem, využít můžete i uleželý hnůj.

Jamky vykopejte dostatečně hluboké a široké: vyplatí se zahrnout nejen kořeny, ale i část stonku, pokud jsou sazenice vyšší, protože kořínky vyraší i z něj. A mohutný kořenový systém je tím nejdůležitějším – díky němu nadzemní část velmi rychle doroste.

Pokud je půda ještě chladná, lze rajčata do širších jamek pokládat mírně našikmo, aby využila teplejší zeminu při povrchu. Ovšem kořeny lze zahřát i jinak – teplo bude uvolňovat například čerstvá tráva, kterou můžete napěchovat na dno v několikacentimetrové vrstvě.

Přidejte tam také kvalitní kompost, vítaná je i lopatka dřevěného popela nebo lžička dolomitického vápence. Pokud rostliny strádají nedostatkem vápníku, plody na špičkách hnijí a deformují se. V těžké půdě vykopejte jámy hlubší a na dno nasypejte drenáž, ideální je drcené dřevěné uhlí, poslouží i perlit, štěrk, písek. Nebo využijte vyvýšené záhony. Rajčata, pokud mohou, koření velmi hluboko.

 

Foto: Shutterstock

Sázení krok za krokem

Jestliže sazenice přebývaly ve skleníku, vyplatí se je alespoň pár dní před výsadbou otužovat venku, aby si zvykly. Pro sázení je nejvhodnější podmračený den nebo podvečer. Rostliny před tím dobře zalijte.

Kořenový bal z plastového květináče opatrně vyklepněte do dlaně, stonek nechte viset mezi prsty. Netahejte za něj, mohli byste ho poškodit, nebo přetrhnout kořeny. Čím méně je při výsadbě poškodíte, tím lepší bude mít rostlina start. Pokud se obal nechce uvolnit, lehce ho na dně promáčkněte nebo zeminu od stěn odkrojte nožem.

Budete-li část stonku zapouštět, odtrhněte spodní listy. Nesmí být zahrnuty zeminou a neměly by zůstat ani těsně nad ní. Jestliže chcete předejít houbovým chorobám, je třeba se vyvarovat zbytečného máčení listů – a na zemi by byly mokré často. Listy odlomte nejlépe již den před sázením, aby se ranky zacelily, než se ocitnou v půdě.

Při výsadbě rajčata nejprve zasypte jen z části. Poté jamku vydatně zalijte a počkejte, až se voda vsákne. Pak přihrňte zbytek zeminy a rukama ji přitlačte, aby mezi kořeny a půdou nezůstaly vzduchové kapsy.

Tyčková rajčata, která budete vyvazovat k jedné opoře a u kterých budete vyštipovat postranní výhony, můžete sázet i půl metru od sebe, ne však blíže. Rajčata pěstovaná v klecových oporách bez vyštipování sázejte metr od sebe. Bude-li řádků více, ponechte mezi nimi alespoň dva metry, aby si rostliny navzájem nestínily.

Půdu pod sazenicemi se vyplatí zamulčovat trávou nebo slámou. Nejenže tím potlačíte plevel, ale i zabráníte vysušování půdy, ochráníte kořeny a podporujete půdní mikroorganismy v tvorbě prospěšného humusu. Zabráníte také tvorbě škraloupu na půdě a rovněž rozstřikování vody při zálivce. Kromě trávy a slámy můžete použít i kopřivy, které jsou výborným hnojivem, navíc rajčata částečně ochrání před napadení mšicemi a houbovými chorobami.

 

Foto: Shutterstock

Zalévání a hnojení

V době růstu dopřejte rajčatům dostatek vody, mladé sazenice zalévejte denně, větší rostliny pak stačí jednou až třikrát týdně podle počasí, ovšem velkým množstvím, aby se voda dostala až ke kořenům. Uvádí se, že každé rostlině byste měli dopřát desetilitrovou konev. Poté, co rajče vyroste a nasazuje na květ, můžete zálivku lehce snížit. Snažte se nekropit listy, zvláště večer, protože neoschnou a mohou začít plesnivět. Pokud můžete, zalévejte ráno.

Úrodu podpoří také dostatečná výživa. V době růstu rajčatům dopřejte dostatek dusíku – pokud použijete kopřivový zákvas, dodáte rostlinám kromě základních živin i mnoho dalších blahodárných látek, které posílí jejich zdraví a vitalitu.

V době nasazování květu a zrání plodů je ideální zkvašený drůbeží trus, který koupíte koncentrovaných v granulích. Obsahuje vše, co rajčata potřebují. K dostání jsou i speciální hnojiva pro plodovou zeleninu, žádoucí je zvýšený obsah draslíku. Hnojte jednou týdně, hlavně u rostlin pěstovaných v nádobách.

 

Foto: Shutterstock

Ochrana před chorobami

S ochranou před mšicemi a dalším savým hmyzem vám pomohou slunéčka, pestřenky, škvoři i sýkorky. Využít lze také ekologické olejové postřiky, které jsou dnes běžně k dostání a neškodí životnímu prostředí ani zdraví. Rovněž silně naředěný zákvas z kopřiv, výluh ze zběhovce plazivého nebo chilli papriček pomůže rostliny ochránit.

Horší je to z houbovými chorobami, především zhoubnou plísní bramborovou (Phytophora infestans). Listy chřadnou, kroutí se a hnědnou, posléze houba napadne i stonky a plody a celá úroda může přijít vniveč. Preventivní i léčebné postřiky fungicidy nefungují stoprocentně a plody pak po jistou dobu nemůžete sklízet. Nejlepší je prevence, a to nejen při pěstování, ale i výběru odrůd. Některé totiž odolávají dlouho. Patří mezi ně například odrůda Gardener’s Delight se středně velkými, výjimečně sladkými plody, třešňové Red Cherry či pozdní Primabella, která je v tomto směru velmi spolehlivá. Novinkou rovněž slibující odolnost vůči plísni je Crush F1.

U citlivějších odrůd je výhodou ranost, díky níž rajčata zaplodí dřív, nežli je choroba umoří. Doporučuje se také pěstovat vždy více odrůd. Sušší léto poskytuje při pěstování rajčat výhodu, spoléhat na něj však nelze. Nejlepší je pěstovat je pod přístřeškem či ve srážkovém stínu domu, pokud je tím nepřipravíte o dostatek slunce. Účinnou prevencí jsou i postřiky zvyšující odolnost vůči padlí na bázi rostlinných olejů nebo kaseinu. Doma je můžete připravit i z mléka, nejlépe nepasterovaného, které naředíte s vodou jedna ku jedné, posilující je odvar z přesličky, heřmánku, aromatických bylinek. Pomáhá i zákvas z cibulových slupek a kopřiv.

 

Foto: Shutterstock


Text: Viola Martinková; foto: Shutterstock

Další články

Originální kytičkové náušnice

Originální kytičkové náušnice

Vytvořte si originální háčkovaný šperk. Uháčkovat kytičku zvládne i úplný začátečník a proměnit ji v náušnici, je otázkou chvilky. Radost pak může dělat vám nebo vašim blízkým.

Celý článek

3 tipy pro DIY venkovní posezení

3 tipy pro DIY venkovní posezení

Venkovní sezóna je v plném proudu a nabízí možnost posezení na zahradě či terase. Nemusíte ale utratit spoustu peněz za nový zahradní nábytek. Připravili jsme pro vás tipy, jak si ho levně a svépomocí vyrobit nebo zrenovovat a dopřát si příjemné chvíle relaxace.

Celý článek