Foto: Shutterstock

Úroda po celé léto? Chce to slunce!

Plodová zelenina má velké nároky na pěstování. Najděte jí dobré místo a správně se o ni postarejte, a budete sklízet úrodu od začátku prázdnin až do podzimu. Přečtěte si, jak na to.

Plodová zelenina se řadí mezi teplomilné druhy. To může komplikovat pěstování ve středních a vyšších polohách, mnozí si myslí, že bez fóliovníku nebo skleníku se to nedá. Opak je pravdou. Inspiraci lze nají v ekologickém zahradničení, které s oblibou využívá takzvanou sluneční past – jde o to zeleninu vysadit tam, kde se síla dopadajících paprsků násobí. Třeba ke kamenné zdi, která se přes den ohřívá a díky tomu bývá v jejím okolí vyšší teplota i dvě hodiny po západu slunce. Pravá sluneční past se ale vysazuje z rostlin, které dokážou vytvořit příjemné mikroklima pro náročnější druhy. Má tvar podkovy otevřené k jihu, severní stranu chrání vyšší stromy a do boků se postupně snižuje, tvoří je keře drobného ovoce. Střed se hodí právě pro teplomilnou zeleninu nebo středomořské bylinky. Vypěstovat takovou podkovu sice potřebuje prostor a především čas, ale pak ji využíváte několik let.

Obdobným způsobem lze vysadit podkovu z jednoletých plodin, konkrétně z kukuřice, slunečnice nebo topinamburů. Čas na jejich výsev je právě od poloviny května. V zahradě jich můžete vytvořit hned několik. Je lepší vysít ochrannou bariéru ve dvou až třech řadách, aby byla hustější. Více rostlin také lépe odolá případným škůdcům. Záhon plodové zeleniny, která chrání, by měl být v rovině půdy, nepoužívají se vyvýšené, protože rychleji vysychají. Kromě dostatku tepla a vody je třeba rostliny také kontrolovat, zda je neničí choroby a škůdci.

 

Foto: Shutterstock

Rajčata

Mají velmi silné a do hloubky rostoucí kořeny. Vždy je jim tedy lépe na záhonech než ve skleníku nebo v nádobách, do těch se hodí jen menší keříčkové druhy. Dobře se vyrovnají s méně kvalitní půdou. Často je ale zničí plíseň bramborová, která se objevuje hlavně v deštivém létě. Vlhkost se totiž drží na drsných listech lépe než na hladkých. Chcete-li si prodloužit dobu sklizně, chraňte rostliny před deštěm a zalévejte je pouze ke kořenům. Rajčata v nádobách lze dlouhodobě chránit třeba pod přesahem střechy – vždy by ale měla být na jižní nebo jihozápadní straně domu, kam se opírá dlouho slunce. Na záhonech raději než polyetylénový kryt nebo fóliovník nad nimi postavte stříšku.

Papriky a baklažány

Jsou velmi náročné na teplo, venku se proto dají pěstovat jen v teplých oblastech. Navíc nesnášejí těžkou jílovitou půdu s minimem vzduchu, ta totiž zůstává dlouho studená a keříky na takových záhonech viditelně zaostávají v růstu. Proto je raději pěstujte v nádobách, kde můžete kvalitu substrátu lépe kontrolovat. Platí to jak pro drobnější chilli papričky, tak pro zeleninové papriky, které ovšem potřebují objemnější květináč nebo truhlík. Pokud se rozhodujete, které druhy přednostně vysadit do fóliovníku, jsou to právě papriky a baklažány. Plodí totiž nejvíce na přelomu léta a podzimu, kde ve vyšších polohách už mohou přicházet velmi chladné noci, které nasazování plodů a dozrávání zastaví. V krytých, byť nevytápěných prostorech můžete sklízet až do října.

 

Foto: Shutterstock

Okurky, dýně, cukety, melouny

Rostou rychle, proto se sejí přímo ven do kyprého a prohřátého záhonu. Okurky mají velmi jemné a křehké kořeny, potřebují kolem sebe vzduch, který získají ve vrstvě polorozloženého kompostu, napůl zetlelé slámy a podobně. Nezapomeňte tento organický materiál dostatečně prolít vodou a teprve potom záhon zakryjte prosátou zahradní zeminou. Zeleninu sejte do hnízd.
Předpěstované okurky salátovky se používají jen do skleníků či fóliovníků, tady se také používají sazenice roubované se silnějšími kořeny. Díky nim jsou rostliny odolnější proti chorobám pocházejícím z půdy, například fusariovému vadnutí, které je častěji napadají právě v uzavřených prostorech.

 

Foto: Shutterstock

 

Pozor na přepichování

Okurky ani tykve nesnášejí přepichování. Buď se tedy sejí přímo na místo pěstování nebo se dávají do květníku po jednom či dvou semenech a poté se sazenice přesadí s celým vyklopeným balem – tak se kořenový systém poškodí jen minimálně. Rajčatům naopak přesazování nevadí, zakořeňují dokonce i ze stonku, pokud se dávají na záhon přerostlá. Před samotnou výsadbou je ale vhodné do vykopané jamky nejdřív nalít vodu a teprve vložit sazenici. Pak se zahrne suchou půdou – tak zůstane voda u kořenů a neodpařuje se z povrchu.

 

Foto: Shutterstock

Znáte indiánskou trojici?

Indiáni při pěstování kombinovali plodiny tak, aby šetřili místo i práci, což se jim dařilo třeba díky kombinaci kukuřice, popínavého fazolu a dýní. Co se týče kukuřice – použít můžete cukrovou nebo pukancovou, obstará oporu fazolím, dýně zase stíní půdu. Chcete-li to také vyzkoušet, připravte si velký záhon s kvalitní zeminou, nejprve vysejte kukuřici, za dva až tři týdny, kdy je vysoká asi patnáct centimetrů a přihrnutá, sejte fazol a dýně, které rostou stejně rychle. Kukuřice by měly být od sebe vzdálené třicet centimetrů, ke každé se přisévají tři až čtyři semena pnoucího fazolu. Před kukuřici nebo do meziřadí dejte dýni, na metr čtvereční jedno až dvě semena.


Text: Dagmar Cvrčková; foto: Shutterstock

Další články

Originální kytičkové náušnice

Originální kytičkové náušnice

Vytvořte si originální háčkovaný šperk. Uháčkovat kytičku zvládne i úplný začátečník a proměnit ji v náušnici, je otázkou chvilky. Radost pak může dělat vám nebo vašim blízkým.

Celý článek

Tajemství rajské chuti

Tajemství rajské chuti

Rajčata jsou zdravá a výborně chutnají – zvláště ta z vlastní zahrady. Přečtěte si, jak je správně pěstovat, abyste z jediné rostliny sklidili celý košík plodů.

Celý článek

3 tipy pro DIY venkovní posezení

3 tipy pro DIY venkovní posezení

Venkovní sezóna je v plném proudu a nabízí možnost posezení na zahradě či terase. Nemusíte ale utratit spoustu peněz za nový zahradní nábytek. Připravili jsme pro vás tipy, jak si ho levně a svépomocí vyrobit nebo zrenovovat a dopřát si příjemné chvíle relaxace.

Celý článek