Pečeme tak, jak pekly prabáby

Klienti Letohrádku Vendula pracují v řemeslné manufaktuře i venkovské pekárně. Zvládají tak spoustu činností – od tkaní koberců až po válení těsta na perník. Podle jejich ředitele jsou to prostě frajeři.

Letohrádek Vendula v Horním Bezděkově u Unhoště na Kladensku je venkovský dům, stojící v těsné blízkosti lesa. Už skoro dvacet let v něm funguje denní i týdenní stacionář pro hendikepované a jeho součástí je kromě jiného i řemeslná dílna a dnes již vyhlášená pekárna.

Zvednout se na vlastní nohy a udržet se tam, a to hlavně díky tvořivé práci. Nikdy neškemrat o peníze, když si je můžeme vydělat – právě těmito zásadami se řídí lidé, kteří pracují v Letohrádku Vendula, jehož historie se začala psát už v roce 1992. „První čtyři roky jsme si sami stavěli ze sponzorských darů první třetinu budovy letohrádku podle projektu akademického architekta Davida Vávry. V září 1996 jsme v této první části spustili provoz pro prvních 20 postižených lidí a naši řemeslnou manufakturu,“ vzpomíná Vojtěch Groulík, ředitel Letohrádku Vendula. Celá budova byla nakonec dostavěna o deset let později. Dnes se tu starají o 50 lidí s těžkým postižením, z nichž čtvrtina je odkázána na život na lůžku.

Jeden koberec, pět lidí

K tradici běžného venkovského života a ke každému běžnému dni v Letohrádku Vendula patří řemeslná práce. I proto tu už od počátku funguje řemeslná manufaktura. „V této chráněné dílně tkáme koberce na tkalcovských stavech, umíme na ně natahovat osnovy, což je velká věda, kterou dnes už moc lidí neumí. Děláme svíčky z parafínu, jednoduchý ruční papír zdobený květinami, které rostou na louce pod letohrádkem, pleteme košíky, umíme síťovat sítě a síťky nebo třeba filcovat z ovčího rouna,“ vyjmenovává Vojtěch Groulík. Na řemeslech je podle něj unikání, že postup práce lze rozfázovat do mnoha jednoduchých úkonů. „Třeba kobereček: nejprve je třeba smotat klubíčka vlny, pak vlnu namotat na tkalcovskou jehlici, pak tkát koberec, tedy prohazovat jehlici osnovou, nakonec koberec sundat ze stavu a uvazovat třásně. Každý tento jednotlivý úkon naučíme jiného člověka s postižením, takže ve finále je jeden kobereček výsledkem práce pěti lidí. A každý z nich dokonale umí svoji část práce, může tedy být zaměstnaný na chráněném pracovním místě, i když celý koberec by sám nikdy udělat nedokázal.“ Právě díky tomuto principu manufaktury mohou v Letohrádku Vendula zaměstnat lidi, kteří třeba neumí číst, ani psát. „A oni jsou dobří, hrdí na svojí práci, někdy jsou jediným členem rodiny, ač těžce postiženým, který nosí domů výplatu. Jsou to prostě frajeři, kteří v životě něco dokázali,“ těší ředitele Letohrádku Vendula.

Velká zakázka? Vrhneme se na pečení!

O Letohrádek Vendula je poslední dobou čím dál větší zájem i díky venkovské pekárně, kterou tu s úspěchem provozují a na jejíž práci se podílí 35 lidí s těžkým postižením. Podle Vojtěcha Groulíka je chráněná pekárna lidí se zvláštními potřebami v Česku dost výjimečná. „Pracujeme dost živelně a akčně, takže když přijde velká zakázka, všichni se vrhneme na pečení, abychom zakázku zvládli. Všichni naši kolegové s postižením po letech nácviku zvládají několik různých druhů činností – od tkaní koberců až po válení těsta na perník. Snad i díky tomu jsme nezkrachovali a fungujeme už 19 let. Pečeme denně chleba, rohlíky, kynuté koláče, záviny, vše co si zákazníci přejí.“

Vánoční cukroví jako od babičky

Pekárna Letohrádku Vendula ctí tradice. V kuchyni jsou jen ty suroviny, které neobsahují žádná éčka, nic umělého. „Pečeme opravdu tak, jak pekly naše prabáby, není to reklamní slogan. Takové pečivo jako od nás dnes nikde moc nenajdete. Náš tmavý slunečnicový chleba je vyhlášený, světlý chleba je i po týdnu měkký a neplesniví. Veliký zájem je o naše domácí vánoční cukroví a svatební koláčky, děláme i klasické moravské uzavřené, pečené v rumu,“ zdůrazňuje Vojtěch Groulík. V předvánočním období pečou denně nonstop, včetně Štědrého dne. „Mezi naše stálé zákazníky patří hotely Villa Botanika, Kavárna v Obecním domě v Praze a další velké firmy, nejen z Kladenska, ale i z Prahy. Pečeme pochopitelně také pro místní lidi z okolních vesnic a pro vesnické koloniály. Vloni jsme upekli dva a půl tuny cukroví. Kolik toho bude ve finále letos, si zatím netroufám odhadnout.“

Trhákem jsou vosí hnízda, kokosky a vánočky

A o které druhy vánočního cukroví je největší zájem? „Pečeme klasiku – pracny, kokosky, linecká kolečka s marmeládou, čokoládová kolečka s máslovým krémem, vanilkové rohlíčky, vosí hnízda, perníčky. Doslova trhákem jsou vosí hnízda, kokosky a vánočky. Jejich chuť nemá konkurenci,“ těší ředitele. Zájem je také o ručně zdobené perníčky, které si často objednávají firmy v dárkovém balení jako vánoční dárky pro obchodní partnery nebo zaměstnance. Na dračku jdou i vánočně balené vánočky s mašlemi.

Nejen vánoční cukroví, ale i pečivo z Letohrádku Vendula se dá objednat telefonicky na číslech 736 767 977 a 312 697 206 nebo přes e-mail letohradek@letohradekvendula.cz. „Nemůžeme si dovolit, že by nám něco zbylo a zůstalo neprodané, proto nemáme vlastní prodejnu,“ vysvětluje Vojtěch Groulík, podle kterého jsou právě zakázky tou nejlepší podporou Letohrádku Vendula. „Dávají nám práci a zvyšují naši možnost přežít i v příštích letech. Neradi žebráme o sponzorské dary, raději si na provoz vyděláme prací,“ uzavírá.


Letohrádek Vendula
K Letohrádku 102, Horní Bezděkov
273 51 p.Unhošť
E-mail: letohradek@letohradekvendula.cz
Tel: 312 697 206
Fax: 312 697 264


Perníčky na vánoční stromek

  • 400 g hladké mouky
  • 140 g moučkového cukru
  • 1 lžíce mletého perníkového koření
  • 2 lžíce medu
  • 3 vejce
  • 50 g másla

poleva:

  • 1 bílek
  • 150 g moučkového cukru

Mouku a cukr nasypeme na vál, přidáme koření, med, 2 vejce a máslo. Vypracujeme hladké tuhé těsto. Dáme na 2 až 3 dny uležet. Pak těsto prohněteme a vyválíme na 2 mm tenký plát. Pomocí vykrajovátek z něj vykrájíme perníčky, které na plechu potřeme jemně rozšlehaným vejcem. Pečeme na plechu vyloženém pečicím papírem při 180 °Celsia zhruba 10 až 12 minut. Perníčky po vychladnutí zdobíme polevou z bílku s cukrem (cukr přesejeme přes husté sítko). Ručně vyšleháme vařečkou v tuhou hmotu a perníčky ozdobíme. (Polevu nešlehejte šlehačem, pak je moc vypěněná a teče.)

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Letohrádku Vendula

Další články

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Před více než deseti lety se Dana Soukupová vyučila u mistra dráteníka. Dnes v její dílně v Ostromeči na Domažlicku vznikají nejen repliky starých výrobků, ale i autorská díla. Na zakázku tvoří snad nejraději a nepřestává ji těšit, že je o její práci zájem. Její výrobky si díky své jedinečnosti našly kupce nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Americe, Číně, Japonsku nebo Rusku.

Celý článek

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

První výšivku vyrobila pro syna na hody. Vyšívání na výřez, tedy výšivce podle počítané niti, se začala věnovat až poté, co její děti dospěly. Jarmila Kraváčková je dnes jednou z mála žen, která tuto techniku na Uherskohradišťsku ovládá. Je držitelkou značky Tradiční výrobek Slovácka a v roce 2019 získala za krojové vyšívání Cenu Vladimíra Boučka, kterou uděluje město Uherské Hradiště.

Celý článek

Přečtěte si