»
rssfeed
»
Madeirové kraslice z dílny Andrey Říhové

Madeirové kraslice z dílny Andrey Říhové

Máte chuť pustit se do výroby kraslic, které vypadají jako zdobené madeirovou výšivkou? Tajemství jejich křehké krásy vám poodhalí následující rozhovor.

Tvoření bavilo Andreu Říhovou od dětství, přesto se tvůrčí prací dlouhou dobu neživila. O tom, že by její šikovné ruce neměly zahálet, ji ale přesvědčili známí a příbuzní. A tak před pěti lety, krátce po narození třetího dítěte, založila firmu s názvem Pohádková party, která nabízí mimo jiné výtvarné kurzy pro děti i dospělé. Andrea učí i techniku madeirových kraslic, o kterou je před Velikonocemi vždy velký zájem.

Jak jste se s touto technikou seznámila?

Na internetu jsem viděla fotky madeirových kraslic. Moc se mi líbily, ale postup jsem neznala a nevěděla jsem, co všechno je k tomu potřeba, našla jsem si proto kurz, kde jsem se naučila základy a pak už jsem se sama zdokonalovala.

Při výrobě madeirových kraslic se pracuje s vyfouknutými vajíčky. Určitě musíte pracovat velmi opatrně.

Hlavně při vrtání musí být člověk maximálně opatrný. Asi nejlepší je zafixovat si vajíčko pevně v celé dlani, pak to jde celkem dobře. Slepičí vejce nejsou pro tuto techniku moc dobrá, protože jsou hodně křehká. Raději používám vejce husí, mají pevnější skořápku a tolik nepraskají. Před vrtáním je také dobré si vajíčko prohlédnout pod světlem, jestli není nakřáplé.

Dají se husí vejce snadno vyfouknout?

Je to náročnější, než u slepičích vajec, a tak je kupuji už vyfouknutá. Prodávají se ve výtvarných potřebách nebo v kreativních obchůdcích, kus stojí kolem dvaceti korun. Dají se ale také sehnat z farem. Když jich kupuju víc, vyplatí se to. Farmy posílají vejce pěkně zabalená a ještě obvykle přidají pár kusů navíc, pro případ, že by bylo některé naprasklé.

Zkoušela jste pracovat také se pštrosími vejci?

Ta jsem si dělala jen tak pro sebe, jsou hodně drahá. Na ukázku je nosím do kurzu. Do nich se dají dírky dělat jen elektrickým vrtáčkem a provrtat je stojí dost úsilí. Jejich skořápka je velmi pevná.

Jak se při výrobě madeirových kraslic postupuje?

Nejprve si na vyfouknutém vajíčku předkreslíme obyčejnou tužkou vzor – čárky shora až dolů. Pokud někdo nemá pevnou ruku nebo odhad a má obavy, že vajíčko nebude pěkně narýsované, může na vajíčko navléknout gumičku a obkreslit čárky podle ní. Pak si označíme místa, kde chceme dělat dírky a začneme vrtat.

Jaký vrtáček používáte?

Jednou z možností je ruční jehlový kuželový vrtáček. Jeho špičkou se nejprve udělá do vajíčka malá dírka, probodne se, a pak se vrtáčkem točí ze strany na stranu a jemnými pohyby se vyvrtá dírka. Vrtáček by měl být co nejjemnější, jinak by okraje skořápky mohly prasknout. Druhou variantou je použít již zmiňovaný elektrický vrtáček, se kterým je vrtání rychlejší a pohodlnější. Oba typy vrtáčků se dají koupit v hobby marketech. Pod vyvrtanými dírkami zbude blanka, kterou musíme odstranit. Blanku lze buď „vyšťourat“ ručním vrtáčkem, nebo je možné ponořit vajíčko do Sava a do pěti minut se blanka rozpustí. Při vrtání by si měli dát pozor alergici – ze skořápky se dost práší, a ten, kdo je alergický na vaječný bílek, pak může mít problémy. Proto je dobré použít ochranné pomůcky – brýle a případně i roušku.

Okraje dírek se pak musejí ještě dočistit. To se dělá rozehřátým voskem?

Ano, úplně hladkého okraje dírek dosáhneme tím, že obkroužíme každou dírku voskem. Já na to používám špendlíkovou hlavičku. Vosky rozehřívám ve stojáncích na rozehřívání oleje a vonných esencí, s těmi mám nejlepší zkušenost. Používám buď klasické české voskovky, anebo se dá ve výtvarných potřebách koupit jedna veliká voskovka. Nejčastěji používám bílou, někdy i jiné barvy, třeba fialovou. Voskovky se dají také míchat dohromady, takže můžete vytvářet nejrůznější odstíny.

Tím ale vaše práce s voskem nekončí…

Madeirové kraslice často obohacuji i vlastními nápady. Třeba na ně maluji voskem tečky, které následně vytvářejí kytičky nejrůznějších velikostí a tvarů. Je to jednoduché, takže to ráda učím i na kurzech.

Na internetu jsem viděla i kombinované techniky. Vyzkoušela jste některé?

Klasické madeirové kraslice se často kombinují třeba s technikou decoupage. Vystřihnete si z ubrousku nějaký vzor, před Velikonocemi třeba kuřátko nebo kytičku, a touto technikou ji přilepíte na vajíčko. Některá vajíčka jsem také kombinovala se stužkou. Pár dírek jsem udělala větších a provlékla jsem jimi saténovou stuhu. Moc pěkně to vypadá třeba na pštrosích vejcích.

Kdy jste se odhodlala tuto techniku učit?

Nejprve jsem vyráběla madeirové kraslice jen pro sebe a své známé. O tom, že bych mohla vést kurzy, mě přesvědčilo mé nejbližší okolí. Letos vedu kurzy čtvrtým rokem. Odehrávají se v knihovnách, ve firmách, ale vedla jsem kurz i ve fitness centru.

Další kurz, který vedete, je kurz dračích vajec. Jak se dělají ta?

To jsou vajíčka z polystyrenu, pokrytá polymerovou hmotou. Objevila jsem je na internetu, zalíbila se mi, protože vypadají jako dračí vejce. Na to, jak je vyrobit, jsem si přišla sama. Z polymerové hmoty jsem si vyrobila lístky a přilepila jsem je vedle sebe na polystyrenové vajíčko. Dobře to drží, jen se to musí trochu přitlačit. Zbytek vajíčka je také pokrytý polymerovou hmotou. S kurzy na tuto techniku jsem začala loni.

Před čtyřmi lety jste začala podnikat a založila firmu Pohádková párty. Co všechno děláte?

Začínali jsme s pohádkovými lesy pro děti. To jsou jakési bojovky, které dodnes pořádáme – většinou pro obce, nebo pro firmy. Připravujeme je na nejrůznější témata, měli jsme třeba les s postavami z Večerníčků a z nejrůznějších pohádek, pro starší děti a dospělé jsme připravili téma Harry Potter nebo Star Wars. Pro pohádkový les nazvaný Cesta kolem světa, na kterém jsme spolupracovali s Divadlem v parku, jsem dělala na zakázku sarkofág, mumii a kanopy. Jedna ze zastávek byla totiž u Kleopatry. I to se dětem moc líbilo.

Pořádáte také nejrůznější výtvarné dílny pro děti. Je o ně zájem?

Je, ale často se to váže k nějakému konkrétnímu datu, třeba ke konci nebo začátku školního roku. K Velikonocům, Mikuláši, Vánocům. Je to hodně nárazová práce. Raritou, kterou asi nikdo jiný nedělá, jsou výtvarné dílničky v kostýmech. Na výrobku pracují s dětmi nejrůznější pohádkové postavy, to má u dětí velký ohlas. Jindy oživíme výtvarné dílny nějakým programem, třeba vystoupením klauna, kouzelníka nebo divadélka, do kterého se děti mohou samy zapojovat. A pak dělám i kurzy pro dospělé, kromě madeirových kraslic a dračích vajec jsou to kurzy nepravých vitráží, dále šperky z pryskyřice, plstěné víly z ovčího rouna nebo výroba domácího mýdla.

To jste se všechno naučila sama?

Něco jsem se naučila ve škole, studovala jsem výtvarný obor na Střední škole Náhorní – aranžování a propagaci, ale jinak jsem si na hodně věcí přišla sama. Jediný kurz, který jsem absolvovala, je právě kurz madeirových kraslic a teď se ještě chystám na kurz košíkaření, to bych se ještě moc ráda naučila.