Košíkářství – Zuzana Tilajcsiková: „Učila jsem se od starých mistrů“

Jak jste se ke košíkářství dostala?

Úplně obyčejně, absolvováním učebního oboru Košíkář a pletař nábytku v mělnickém košíkářském družstvu. Ale zajímalo mě více ručních řemesel, lákal mě například i obor dámská krejčová.

Pohled do dílny na právě dokončenou nůši

Samotné řemeslo jste se tedy naučila až na učilišti?

Přesně tak. V družstvu se kromě běžného sortimentu vyráběl hlavně proutěný a ratanový nábytek a bytové doplňky, ale já měla to štěstí, že jsem ještě mohla sledovat práci starých košíkářů, kteří vyráběli klasické hospodářské koše.

Jak dlouho trvá, než se člověk zdokonalí natolik, aby mohl své výrobky prodávat?

To se obecně odhadnout nedá, záleží na zručnosti, snaze a učitelích. Ale jak říkal vedoucí družstva – košíkářem se člověk stane až poté, co začne vyrábět tak kvalitní zboží, že by si ho koupil sám.

Umění Zuzany Tilajcsikové můžete pozorovat i na některém z řemeslných jarmarků

Dnes máte košíkářskou firmu a vrbové proutí si sami pěstujete. Kdy jste se k tomu rozhodli a co všechno to obnáší?

Proutí jsme si začali pěstovat proto, že staří pěstitelé, naši dodavatelé, postupně s touto činností končili a nové jsme nenašli. Materiálu začal být na trhu nedostatek a s tím souviselo i jeho zdražení. Pěstování vrbového proutí není úplně jednoduché. Vysazení nového prutníku je nákladné a péče o něj také. Proutí se pěstuje na poli v řádcích v množství asi 20 až 25 keřů na metr čtvereční, je třeba pravidelné okopávání, odplevelení, zajištění ochrany před škůdci a plísněmi a také přihnojování.

Takže nic jednoduchého…

Ano, ale naučit se to dá. Když se najde někdo, kdo má o pěstování vrbového proutí zájem, ať už na prodej, nebo pro vlastní potřebu, vždy mu se založením prutníku pomůžeme, od dodání řízků pro výsadbu až po podporu při pěstování.

Jakým způsobem se proutí zpracovává, než se dá použít k výrobě?

Proutí se po sklizni roztřídí na odbočky a délky a pak se nechá dokonale vyschnout. V tomto stavu se pak může rovnou zpracovávat na hospodářské koše, před prací se změkčí buď dlouhodobým máčením ve studené vodě, anebo spařením v horké vodě. Proutí se používá i loupané, což je možné po namízování (získáme bílé pruty) nebo po vaření (získáme hnědé pruty). Z loupaného proutí se také vyrábějí štípáním, hoblováním a případně úžením vrbové pásky – takzvané šény, vhodné pro jemnější práci

Co všechno z proutí vytváříte?

V současné době vyrábím převážně hospodářskou a užitkovou košíkařinu z předem sušené vrby, například nůše v různém provedení, kukaně, přidávací koše, koše na dřevo, speciální koše na trhy, na ukládání, česání a přepravu, tedy výrobky, které se používaly v hospodářství převážně v období do první republiky. O tyto výrobky je dnes zase zájem. Jinak vyrábím i různé speciální výrobky od dekorací až po velké skulptury na náměstí.

Výplet sochy do venkovního prostoru vyžaduje nejen spoustu práce, ale i místa pro jeho realizaci

Můžete detailněji popsat pracovní postup výroby běžného koše?

Běžný koš začíná pletením dna, u kruhových a oválných košů z ruky, u hranatých na přípravku. Pak se do dna nasadí osnovní pruty a u jednouchých košů i osnova budoucího ucha. Osnovy stěny se spojí se dnem několika řadami opletku a nasadí se pruty pro výrobu stěny. Tu je možné plést mnoha způsoby a různým počtem prutů. Stěnu je při práci třeba průběžně utahovat stloukáním. Nakonec se koš založí a oplete se ucho.

Dá se při výrobě z proutí improvizovat?

Pro košíkářství neexistují žádné předpisy, takže improvizace není problém. U tradičních výrobků by se ale měla dodržovat určitá pravidla týkající se provedení, tvarů a velikostí.

Takto se pěstuje a sklízí vrbové proutí

Vyrobila jste někdy nějaký netradiční výrobek?

Netradiční výrobky vznikají většinou ve spolupráci s výtvarníky a aranžéry, kdy je třeba skloubit jejich představy s možností materiálu. Tak vznikají skutečně zajímavé a originální výrobky, jako například největší proutěný Betlém, který jsem vyrobila pro město Neratovice a který je na tamním náměstí vystavován každoročně v období adventu.

Jak je zaručena trvanlivost výrobku? Potíráte jej například nějakým speciálním lakem, aby déle vydržel?

Trvanlivost výrobku je dána kvalitním materiálem, jeho přípravou a hlavně zpracováním. Běžné koše není třeba nijak upravovat, výrobky umístěné trvale ve venkovním prostředí je možné napustit například lněným olejem.

Autorka právě provádí výplet na kostře

Svou výrobu také předvádíte. Na co se lidé nejčastěji ptají?

O ukázky košíkářské výroby je velký zájem, pletení předvádím na každé prodejní akci. Nejvíce lidi zajímá pěstování vrbového proutí a možnost naučit se základy pletení.

Zájemcům také přednášíte o Mělnicku jako významném centru košíkářství. Proč se mu tady tak dařilo?

Na Mělnicku se začalo košíkářství masivně rozvíjet už na začátku 19. století z důvodu velké potřeby košů pro Lobkowiczovy statky. Místo bylo zvoleno i pro výhodnou polohu pro pěstování vrby. Na konci 19. století už působilo na Mělníku několik stovek stálých i sezónních košíkářů a jejich zboží se vyváželo do Německa a Anglie i do Ameriky. Díky tomu vzniklo roku 1888 Společenstvo košíkářů a o devět let později byla založena košíkářská škola.

Takto vypadá základní sortiment užitkových košů, které autorka vyrábí

Další rozvoj košíkářství přišel zřejmě po 1. světové válce…

Ano, to bylo v souvislosti s výrobou proutěných kočárků a nábytku ve firmách Liberta a Čížek. Po druhé světové válce vzniklo košíkářské družstvo, v roce 1960 košíkářská škola s teoretickou výukou a výroba byla rozšířena o ratanový nábytek. Bohužel v roce 2001 košíkářské družstvo definitivně zaniklo.

Máte pocit, že dnes zájem o košíkářství, respektive o výrobky z proutí, roste?

Ano, zákazníkům už nestačí levné dovozové zboží, upřednostňují kvalitní výrobky s historií a v tradičním domácím provedení.

Který výrobek z vaší dílny patří k nejoblíbenějším? Co se nejlépe prodává?

K nejoblíbenějším výrobkům patří klasika – nůše, kukaně, různé druhy košů na dřevo, na seno a trávu i různé speciální košíky – jahodové, borůvkové, česací, bramborové, zeleninové, květinové nebo třeba sadbové.

Je něco, co byste ráda vyrobila, ale ještě jste se k tomu nedostala?

Myslím, že za těch třicet osm let, po které se košíkářství věnuji na plný úvazek, už není moc výrobků, ke kterým bych se nedostala.

Můžete shrnout, co vás na tomto řemesle nejvíc fascinuje?

Líbí se mi, že jde o řemeslo, které můžu dělat od vysazení proutí až po konečný výrobek, který si také sama prodám. Příjemný je i zájem zákazníků a zpětná vazba, kterou od nich dostávám. Jsem ráda, že jsou lidé s mými výrobky spokojení a opakovaně se vrací pro další.

Kontakt
Košíkářství Zuzana Tilajcsiková
Čelakovského 223, 277 46 Veltrusy
Tel.: 724 769 620
E-mail: kosikarstvi@seznam.cz
Web: http://kosikarstvi.websnadno.cz