Kameník Jakub Vorel: Kámen je hravý

Navazuje na práci svého dědy i otce. Umělecký kameník Jakub Vorel z Roztok u Jilemnice se specializuje na vytváření bytových doplňků z kamene. Jak vznikají šachy, hodiny, poháry, šperky různých tvarů a barev nebo kamenné intarzie obrazů?

Zavzpomínejme nejprve na vaše předky. Jak se k tomuto ojedinělému povolání dostali?

První kameník v naší rodině byl můj děda, který se v roce 1936 přihlásil do školy v Praze na učební obor zpracování kamene, který ukončil tovaryšskou zkouškou v roce 1939. Při škole navštěvoval odborný výcvik u firmy Onyx Karla France na Žižkově. Po návratu do Žebráku, odkud pocházel, si založil živnost na umělecké zpracování kamene a začal vyrábět různé bytové doplňky. Po roce 1948 mu oznámili, že jako živnostník vykořisťuje pracující lid. A protože měl dobré styky v Krkonoších s jedním panem z KRNAPu, který obdivoval kameny, přesídlil tam. Pod firmou OPK Krkonoše ve Vrchlabí ve zpracování kamene pokračoval.

 

A tatínek?

Ten se nejprve vyučil v Harrachově sklářem-foukačem, protože učební obor kameník se zaměřením na bytové doplňky zrušili. V té době to bylo považováno za nadstandard, za buržoazní přežitek. Přesto se řemeslu pod vedením svého otce nakonec věnoval, stejně jako jeho tři bratři. Každá rodina ale dělala z kamene trochu něco jiného. Naše větev se vždycky specializovala na bytové doplňky. Na dědovu a tátovu práci jsme navázali já i můj bratr, jen sestra v řemesle nepokračuje.

 

A jaký obor jste vystudovali vy?

My s bratrem jsme studovali obor kameník na Středním odborném učilišti řemeslném v Lipnici nad Sázavou, ale ne přímo bytové doplňky, takový obor už neexistuje. Měli jsme ale výhodu v tom, že nás učil náš děda a rodiče, kteří vždycky dělali kameny spolu. To, že chci být kameník, jsem věděl tak od druhé třídy. Odmala jsme si s bratrem hráli s kameny. Živnost jsem si otevřel v roce 1994 a od té doby se věnuji zpracování kamenných šperků a bytových doplňků v naší dílně v Roztokách u Jilemnice spolu se svými rodiči a bratrem.

 

Už jste někdy viděli kamenné hodiny?

 

S jakým materiálem nejčastěji pracujete?

Specializujeme se na měkčí kameny, například některé vápence. Je to relativně měkký kámen, na který musíte používat nástroje – musí se brousit, šmirglovat, leštit. Je měkčí než polodrahokamy, které jsou teď v módě, například ametysty.

 

Kde získáváte materiál?

Hodně zpracováváme aragonit, ten máme ze Slovenska, do lomu vedle Špišského hradu si pro něj jezdil už můj děda. Zpracováváme i různé typy mramoru. Na začátku 90. let jsme se díky bratrovi mého dědy dostali ke karlovarskému aragonitu. To je světová rarita, vodní kámen, který se dá opracovat. Vzniká jako usazenina v potrubí, které vede ke karlovarskému vřídlu. Jde o typ kamene, který se hodně zpracovával za první republiky, ale s odsunem Němců se s tím přestalo. Znovu začal s tímto typem kamene pracovat až můj otec a také moje teta Eva Israelová. My na to s bratrem navazujeme. Začali jsme také spolupracovat s firmou VaryGuide a Dominikou Bártovou, která se snaží město a tento unikátní kámen propagovat. Dominice se povedlo ve spolupráci s architekty ze studia Vrtiška & Žák dostat i na UMPRUM. Ve spolupráci se studenty vedenými tímto duem vznikly výrobky, které se představily i na DesignBlocku a Karlovarský kraj se jimi nedávno prezentoval na Světové výstavě v Dubaji. Konkrétně vytvořili tác z karlovarského potrubí, vázičky v kombinaci se sklem a rodinu hrošíků.

Z kamene může vzniknout i stínítko lampy

 

 

Představte nám trochu práci s kameny. Co všechno musíte udělat, aby získaly potřebný tvar?

Pokud nejsem limitovaný nápadem architekta, vymýšlím si výrobek z kamene sám. Když zvolím tvar, kterým může být například srdce, naříznu kámen na diamantové pile, ořežu ho do základního tvaru srdce, obrousím jej, vyšmirgluju do jemna a pak ho vyleštím speciální pastou, kterou máme z Itálie. Díky tomu získá svůj lesk. Každý kus je originál – i když tvary srdcí jsou třeba podobné, každý kámen je jinak zabarvený, nikdy se vám nesejdou dva stejné.

 

A je to pro vás už rutina nebo se pořád učíte něco nového?

Něco je rutina, některé postupy se nemění, nedají se obejít. Ale celkově to rutina není, protože kámen je hravý. Začnete třeba dělat srdce a pak vám kámen praskne. Je vám líto ho vyhodit, tak ze srdce uděláte třeba nějaký náhrdelník. Někdy také při práci spolupracuji s architekty, zlatníky a uměleckým kovářem. Když realizuju jejich nápady, musím u toho přemýšlet a občas je i přesvědčit o tom, že jejich myšlenka realizovat nepůjde.

Každý kousek je potřeba důkladně vybrousit

 

 

Máte za sebou také prestižní zakázky. Na co jste pyšný nejvíc?

Těžko říct, já jsem rád, když můžu udělat pěknou věc i babičce z vesnice. Hlavně, když z toho má radost. Ty prestižnější věci ale zahřejí u srdce, spolu se zlatníkem jsme pracovali třeba na poháru na mešní víno pro Svatovítskou katedrálu.

 

Nejste z takových zakázek trochu nervózní?

Na začátku ano, ale pak se s tím srovnám. A když se to povede, mám z toho radost. Pan kardinál chtěl mít v tom mešním poháru takové oko z křišťálu. Napadlo mě použít místo křišťálu kámen ze Sněžky a byl z toho nápadu nadšený. Taky jsme dělali relikviář na ostatky papeže Jana Pavla II., ten je teď v katedrále v Hradci Králové. I to byla krásná práce.

Takto vypadá kruh z leštěného karlovarského aragonitu

 

Děláte šperky, doplňky, intarzované stoly. Na čem pracujete teď?

Teď vyrábím například masážní kameny na obličej. Se známou, která si je u mě objednala, jsme o jejich tvaru dlouho debatovali, ale nakonec se to koncovým zákaznicím líbí, měl jsem z toho radost.

 

Potřebujete si někdy udělat nákres, než začnete tvořit?

Rozkreslit se to musí, když se dělají intarzované obrazy, to hodně rád dělá můj táta. Mně nedávno poslal jeden zákazník fotku kostela, ve kterém se s manželkou před padesáti lety brali. Rozkreslil jsem to a udělal jsem mu kamenný obraz, kamennou intarzii. Pro jeho manželku to bylo překvapení, byla prý nadšená.

Autor vytváří i originální obrázky s kamennou intarzií

 

Myslíte, že tohle řemeslo do budoucna přežije?

Snad ano, byl bych nerad, kdyby zaniklo. Byla by to škoda. A navíc, naše rodina má karlovarského aragonitu pořád hodně. Je to kámen, který má budoucnost, rarita, která nikde jinde na světě není. Když v devadesátých letech ve Varech to šest set metrů dlouhé potrubí, ve kterém kámen vzniká, měnili, táta nelenil a ve spolupráci s dědovým bratrem a rodinou Israelů si ho nechal přivést. Další už není, roste totiž čtyřicet až šedesát let. To je na kámen velmi krátká doba, a proto potřebuje speciální přístup při opracování. Než jsme se to naučili, trvalo to dlouho. Cenu dává tomu kameni práce. Troufám si říct, že v opracování karlovarského aragonitu jsme se dostali daleko. Když se na to dívají mineralogové, diví se, jak jsme to dokázali.

 


Aragonit neboli vřídlovec

Karlovy Vary jsou jedním z nejvýznamnějších nalezišť aragonitu neboli vřídlovce v Čechách. Tento nerost je celá tisíciletí vylučován z horkých karlovarských pramenů. Dnes nejteplejší pramen známý jako Vřídlo chrlí mocný proud vody do výše 3 až 4 metrů. Dosahuje teploty 72 °C a jeho voda obsahuje spoustu rozpuštěných nerostných látek a plynů, především oxidu uhličitého. Při ochlazení se nerostné součástky z vody vylučují a usazují se. Vzniká tak vrstevnatý vřídlovec, kterým se zanášejí potrubí lázeňských zařízení. Jednotlivé vrstvičky vřídlovce bývají zpravidla rozmanitě zbarveny od bílé, růžové, přes okrovou do hnědé barvy. Zbarvení způsobuje vysrážený oxid železitý. Jak se mění jeho obsah ve vřídelní vodě, mění se i zbarvení vrstviček.

Kameny nemusí zdobit jen náhrdelníky, ale i náramky


Kontakt

Jakub Vorel

Roztoky u Jilemnice 224
512 31 Roztoky u Jilemnice
Mobil: +420 731 576 281
Tel.: +420 481 587 287
E-mail: info@kamenny-design.cz
Web: www.kamenny-design.cz

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Jakuba Vorla

Další články

Šibori – šitá batika

Šibori – šitá batika

Naučte se s námi klasickou techniku šibori a vytvořte si krásný batikovaný šátek s geometrickým vzorem. S naším návodem krok za krokem to hravě zvládnete.

Celý článek

Porcelánová mozaika

Porcelánová mozaika

Už jste někdy zkoušeli vytvářet mozaiku? Můžete se do toho pustit s námi podle návodu, který jsme pro vás připravili. Zužitkujete při tom například rozbitý talíř s pěkným dekorem.

Celý článek

Krajkářky Jana Langová a Miroslava Šustrová: Vamberecká krajka je umělecké dílo

Krajkářky Jana Langová a Miroslava Šustrová: Vamberecká krajka je umělecké dílo

Česká republika je světově uznávanou krajkářskou velmocí. Na Vamberecku se tradice krajkářství udržuje už čtyři sta let a je zapsána na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Takzvaným „nositelem statku“ tradice se stala mimo jiné i vamberecká Krajkářská škola. Krajky tu s láskou vyučují a vytvářejí Jana Langová a Miroslava Šustrová.

Celý článek

Přečtěte si

Dřevěné schodiště

Dřevěné schodiště

www.chatar-chalupar.cz

Dřevo je pro konstrukci schodů materiálem veskrze tradičním, který má i v současnosti stále co nabídnout. Velké oblibě se těší především v chalupách, venkovských domech a dřevostavbách.