Autorovým cílem je zachovat originalitu a ráz železnobrodských hutních figurek

Sklář Zdeněk Sochor: Věřím, že se tradice hutních figurek neztratí

Patrně posledním hutním figurkářem v Železném Brodě je Zdeněk Sochor. Po celý svůj profesní život působil v tamních sklárnách. Po jejich zániku se rozhodl, že se pokusí obnovit výrobu ojedinělých hutních figurek jako soukromník. Nechtěl totiž, aby unikátní technologie a výrobní postupy upadly v zapomnění.

Kdy vás sklo jako materiál zaujalo?

Už jako malého kluka. Se sklem jsem se totiž setkával od raného dětství. Fascinovala mě barevná sklíčka v potoce Žernovník, který protékal mou rodnou vesnicí Loužnicí. Rád jsem poslouchal vyprávění mé babičky o tom, co kde a jak se dřív vyrábělo v malých brusírnách, které poháněly vodní turbíny vybudované na Žernovníku. V okolí bývalo i množství mačkáren skleněných korálků. Nezdařené polotovary korálků jsme s kamarády používali do praků. Babička mi vyprávěla i to, jak v našem kraji dožívaly malé znárodněné sklářské dílničky, než byla výroba centralizována a stažena do nově postavených továren v Zásadě a v Železném Brodě.

 

A skláře jste, předpokládám, měli i v rodině.

Všichni v naší rodině byli skláři. Děda pracoval v mačkárně, po které jsem se odmalička motal. Táta se živil výrobou hutních figurek u Kleinertů, maminka doma, na takzvané benzínové lampě, dnešní řečí sklářském kahanu, vyráběla drobné skleněné figurky, špendlíky a napichovátka. Velice rád jsem tohle dění kolem sebe sledoval.

 

 

Tajemství výroby hutních figurek Zdeňkovi Sochorovi odhalil jeho otec, který mu předal své řemeslo

 

Takže vaše cesta byla předem dána.

Asi ano, vzali mě na sklářskou školu v Železném Brodě. Absolvoval jsem ji v atelieru stolových figurek pod vedením prof. Viléma Dostrašila. Poté jsem nastoupil do dnes už zaniklého národního podniku Železnobrodské sklo, na oddělení stolových, u sklářského kahanu vyráběných skleněných figurek. O několik let později jsem přešel na provoz hutních figurek. A to bylo úplně něco jiného.

Čím více detailů figurka má, tím je její výroba složitější a časově náročnější

 

V čem se výroba liší?

Hutní figurky jsou o dost větší a k jejich výrobě je zapotřebí jak sklářský kahan, tak i sklářská huť. Tohle řemeslo se v žádné škole nenaučíte. Vycházel jsem jen ze zkušeností starších sklářů, a nejvíc jsem se naučil od svého otce, který byl považován za mistra ve svém oboru. Postupně mi předával své celoživotní zkušenosti. Sortiment výroby byl široký, musel jsem se učit různé výrobní postupy a vše si co nejdříve zapamatovat.

 

Kolik lidí se na výrobě hutních figurek podílí? Stačí na to jeden člověk?

Jsou to celkem tři skláři. Pomocník nabírá a barví sklo, ze kterého další sklář tvaruje postavu. Třetí sklář ji pak doplňuje o detaily, hlavičky a ručičky. Čím má figura více detailů, tím je časově náročnější a složitější na výrobu.

 

Jak se jednotlivé figurky rodí? Máte o každé předem přesnou představu?

Nejlepší je nejprve si sednout, vzít tužku a papír a udělat si skicu. A tu si také hned okolorovat, aby se člověk při výrobě nezdržoval přemýšlením o barevném provedení a zbytečně tak neriskoval prasknutí figurky. Pak se musí pokusit dostat svou skicu do skla. Ani tento postup nezaručuje, že se hutní figurka povede hned napoprvé. Sklář na ní musí pracovat a sledovat ji komplexně, nesmí se zaměřit pouze na jeden detail. Po vychladnutí někdy zjistí, že třeba barvy neladí tak, jak zamýšlel, nebo ji mohl udělat jinak a lépe.

 

Takže některé figurky se dělají vícekrát?

Ano, některá se povede hned, a jiná se doladí třeba až na třetí pokus. Většinou se při výrobě nedá vzít nic zpátky, takže když se někdy narazí při tvarování na nějaké úskalí, musí se improvizovat. Za takové situace někdy vznikne mnohem lepší provedení, než se původně předpokládalo, nebo vše naopak skončí nezdarem. Proto vzorování nových figur vyžaduje jistou zkušenost. Suroviny na výrobu jsou drahé, a tak vyvzorování nových skleněných figur není levnou záležitostí a je i časově náročné.

 

Pětadvacet let jste pracoval ve sklárnách. Po jejich uzavření jste se rozhodl obnovit výrobu hutních figurek jako soukromník. Jak se vám dařilo?

Učil jsem se za pochodu. Svařil jsem rám a postavil jsem vlastní, zcela odlišnou tavicí pec, než na které jsem byl zvyklý vyrábět. Vyřešil jsem problémy s chlazením výrobků a dál postupoval metodou pokus-omyl. A omyly jsou v naší branži drahé. Naštěstí jich zas tolik nebylo a dalo se to ustát. Hodně mi pomohl syn, v té době začínající sklář. Měl s mým experimentováním velkou trpělivost. Začínali jsme jen s jednoduchými vzory a pár těch prvních postaviček mám dodnes v dílničce vystavených. Dnes už je to rarita v porovnání se současnými výrobky.

 

Co všechno jste se jako soukromník musel naučit?

Hlavně organizaci, aby všechno šlapalo, jak má – od zajištění surovin, přes balení a expedici. Naučil jsem se sám vyrábět hlavičky a doučil jsem se výrobu polotovarů u kahanu a u tavicí pece. Zároveň jsem řešil nejrůznější technologické problémy.

Při výrobě jedné figurky musí spolupracovat tři skláři současně

 

A dnes už všechno běží, jak má?

Ano, dnes už vyrábíme postavičky na peci druhé generace a více se věnujeme tvůrčí práci. Pec třetí generace je ale už připravena k uvedení do provozu a měla by nám umožnit další posun ve výrobě a tvorbě. Osud hutních figurek je ale stále nejistý. I když můj syn je zdatným a zkušeným pomocníkem, nejsem si jist, že se vydá v mých šlépějích. Jít touto cestou je totiž velká neznámá, a tak se stává hutní figurka ze Železného Brodu velmi vzácným suvenýrem. Nicméně naděje, že se ze Železnobrodska tradiční výroba hutních figurek úplně neztratí, stále žije.

Autorovým cílem je zachovat originalitu a ráz železnobrodských hutních figurek

 

Kde se dají vaše figurky koupit?

V současné době na naše hutní skleněné figury narazíte jen výjimečně, vyrábíme a prodáváme většinou jen na zakázku přes naše webové stránky, většinou pro soukromé sběratele. Něco málo také dodáváme do obchodů se suvenýry.

Jak vytvořit hutní figurku, se na školách neučí

 

A je o tento ojedinělý produkt zájem i v zahraničí?

Vzhledem k tomu, že naše výroba je jen kusová, maximálně malosériová, něco málo občas vyrobíme a dodáme přes exportní firmu do zahraničí, ale jinak jsme jen regionální výrobci.

 


Kontakt
Zdeněk Sochor
Hrubá Horka 76
468 22 Železný Brod
Tel.: 603 370 232
E-mail: sochorousek@seznam.cz
Web: www.sklenene-figury.cz

Zdeněk Sochor vyrůstal v rodině sklářů a odmala se s řemeslem seznamoval

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Zdeňka Sochora

Další články

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek

Šárka Schmelzerová: Porcelán je zábava i adrenalin

Šárka Schmelzerová: Porcelán je zábava i adrenalin

Věnuje se výrobě originálního autorského porcelánu a svou tvorbou se už dvanáct let také živí, i když přiznává, že to není úplně jednoduché. K bělostnému porcelánu má Šárka Schmelzerová blízko snad i proto, že v kraji, který proslul jeho výrobou, vyrostla. Dílnu má ve Štědré u Žlutic na Karlovarsku.

Celý článek

Dejte dřevu starobylou patinu

Dejte dřevu starobylou patinu

Dřevo můžeme pomocí různých technik upravit tak, aby získalo zdánlivě zašlou a věkovitou patinu. Lépe pak souzní s interiérem starého domu a dotváří nostalgickou atmosféru.

Celý článek