Jakou zeleninu pěstovat v pařeništi?

Kdysi byla pařeniště součástí každé zahrady, dnes již téměř vymizela. Pokud je na zahradě máte, nezapomeňte je využít. Jarní zelenině se v něm daří.

Klasické pařeniště je tvořené dřevěnou nebo betonovou konstrukcí zakrytou unifikovanými okny o rozměru metr krát metr a půl. V minulém a předminulém století byla pařeniště velmi oblíbená. Rozlišovaly se typy jednoduché nebo sedlové, s okny vždy umístěnými šikmo tak, aby co nejlépe využívala sluneční záření časného jara.

V nabídce mnoha firem sice stále najdete pařeniště, ovšem většinou jde spíš o nízké a přenosné miniskleníky z nerezového plechu pokryté polykarbonátem nebo standardním sklem. Ty ale s pařeništěm, jak bylo známo z příměstských zahradnictví devatenáctého a dvacátého století, moc společného nemají.

 

Méně peněz, více práce…

Předpokladem dobré úrody byl chlévský hnůj, optimálně koňský. Ten se v zimě, při zakládání, našlapal do vyvezeného pařeniště a zakryl zhruba dvaceticentimetrovou vrstvou zeminy. Když se začal pařit, vznikalo teplo, které zajistilo komfort pro pěstované rostliny. Nejen slunce samo, ale především výška hnoje rozhodovala o tom, zda budete mít pařeniště teplé, poloteplé nebo studené. Oproti skleníkům byla výstavba pařenišť podstatně levnější. Za nevýhodu lze označit vyšší náročnost při zakládání i následné péči o rostliny. Vždy se muselo pracovat z vnějšku, často se při tom leželo na speciálních deskách zavěšených v sedle konstrukce. Pařeniště byla a jsou náročná také na každodenní péči – vzhledem k malému množství vzduchu se musejí během slunečných dnů otevřít, aby se rostliny nepřehřály. Hrozí-li mrazíky, je třeba je naopak zakrýt rohožemi. Navíc stále méně je k mání základní součást pařeniště – chlévská mrva.

Pro mladé rostlinky je potřeba udržovat v pařeništi optimální teplotu

 

Na salát i okurky

Pařeniště se používala na předpěstování sadby a rychlení prvních zelenin – salátů, kedluben a ředkviček. V tom teplém jste mohli získat všechny sazenice pro jaro, rajčata a papriky nevyjímaje. Ty z pařeniště bývají dokonce kompaktnější, pevnější než z parapetu oken, a to díky dostatku světla. V průběhu léta se prostor využíval na pěstování melounů nebo salátových okurek, odtud tedy pochází i termín pařeništní okurka.
Dnešní mobilní pařeniště a minipařeniště většinou slouží jako malé a nízké skleníky. Jsou výborné pro pěstování rané jarní zeleniny – salátů, kedluben nebo ředkviček. Většinou jim ale chybí to, podle čeho dostala pařeniště název – pařící se chlévská mrva.

Díky pařeništi si můžete brzy pochutnávat třeba na vlastním salátu

 

Mobilní varianta ze slámy

Jestli máte přístup ke klasickým hranatým balíkům slámy, můžete si z nich na jaře poskládat mobilní pařeniště, zakryté standardními pařeništními okny. Je výborné na předpěstování sazenic. Balíky slámy fungují jako výborná tepelná izolace, na začátku léta je pak můžete použít jako mulč pod jahody nebo zeleninu.

 

Jaké odrůdy zeleniny vybrat?

Kedlubna Kref F1 je velmi raná a má lahodnou dužninu odolnou proti dřevnatění

Kedlubny
Do pařeniště je vhodná například odrůda Kref F1. Jde o velmi ranou hybridní kedlubnu pro rychlení i celoroční polní pěstování. Bulva bývá ploše kulovitá, s jemnou a lahodnou dužninou a odolná proti praskání, dřevnatění i přerůstání. Vegetační doba od výsevu je 75 až 80 dnů. Dále můžete zkusit i odrůdy Dvorana či Luna.

 

Ředkvička Ester je vhodná pro rychlení v pařeništi i pro celoroční pěstování

Ředkvičky
Ester je raná ředkvička, určená pro rychlení i celoroční polní pěstování. Bulvičku má větší, kulovitou, jasně šarlatově červenou a s tenkým kořínkem. Odrůda se vyznačuje vysokou odolností proti vybíhání do květu, praskání bulviček i houbovatění. Olistění bývá spíš jemnější. Vegetační doba výsevu se pohybuje od 31 do 34 dní. Vhodné jsou i odrůdy Faraon, Prima, Primara F1, Ria, Teko.

 

Můžete zde rychlit zeleninu, nebo ji předpěstovávat pro pozdější výsadbu ven

Saláty
Safír je oblíbený salát určený pro rychlení ve fóliovnících a studených pařeništích. Tvoří větší hlávky se světle zelenými, mírně bublinatými listy o hmotnosti 100 až 140 gramů. Vyniká odolností proti spále okrajů listů a plísni salátové. Vegetační doba se pohybuje mezi 90 až 95 dny od výsevu a 30 až 40 dnů od výsadby. Vyzkoušet můžete i odrůdy Děvín, Neferin či Smaragd „S“.

www.dobrasemena.cz

 


Text: red, foto: Shutterstock a archiv

Další články

Nejkrásnější stromy v zahradě

Nejkrásnější stromy v zahradě

Stromy by neměly v zahradě chybět. Nejen, že ji zkrášlí svými květy, oživí ševelením listů, ale poskytnou i vítaný stín pro posezení v horkých dnech a některé i sladkou úrodu ovoce. Který si letos vysadíte?

Celý článek

Méně známé slunečnice

Méně známé slunečnice

Jasně žluté květy slunečnic patří k nepřehlédnutelným ozdobám našich venkovských zahrádek. Víte ale, že jich je více druhů? Který se bude nejlépe vyjímat na té vaší?

Celý článek

Mečíky neboli gladioly

Mečíky neboli gladioly

Patří k nejvýraznějším květinám v zahradě. Při správném pěstování dorůstají do výšky až metr a půl. Jakou barvu či tvar květů si z široké nabídky vyberete?

Celý článek

Barevné zvonky

Barevné zvonky

Jsou poměrně nenáročné na pěstování, a navíc vaši zahradu zkrášlí záplavou atraktivních květů. Mohou být zcela nízké i pěkně vysoké. Které zvonky si z naší nabídky vyberete?

Celý článek

Přečtěte si