Dotkněte se světa rostlin

Na okraji Národního parku České Švýcarsko ve Vlčí Hoře u Krásné Lípy najdete Vlčihorskou zahradu, jednu z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.

Co všechno svým návštěvníkům nabízí? I na to jsme se ptali Karolíny Němčanské a Ireny Čihákové z Návštěvnického centra Nobilis Tilia.

 

Co přesně termín permakulturní zahrada znamená?

Pojem permakulturní zahrada zahrnuje především filosofii trvalé udržitelnosti zahrady a klade velký důraz na změnu přístupu k půdě a jejímu obdělávání obecně. Preferuje se zde mulčování před neustálým rytím a zaléváním, čímž se šetří půdní život i neobnovitelný zdroj, dále se dbá na druhovou pestrost, protože každá rostlina umí něco jiného. Každý prvek tu má více funkcí, například kámen či dřevěný špalík není jen ozdoba, ale i úkryt pro hmyz nebo vlhkost či teplo zachycující objekt. Samozřejmě se vůbec nehnojí umělými hnojivy. Cílem jakékoli zahrady je přece vytvoření prostoru pro odpočinek duše, v permakulturní zahradě je tedy bonusem pozorování přírodních a přirozených procesů zblízka.

 

Čí to byl nápad, založit zahradu ve Vlčí Hoře?

S prvotním nápadem přišel Zbyněk Šedivý, zakladatel společnosti Nobilis Tilia (výrobce české certifikované přírodní a BIO kosmetiky – pozn. red.). Záměrem bylo nejen to, aby mohli zahradu užívat majitelé a zaměstnanci, ale aby se mohla využívat k výukovým účelům. Na živých rostlinách se totiž mnohem lépe vysvětlují principy přirozeného prostředí, aromaterapie, fytoterapie a přírodních léčebných metod obecně. S touto ideou v hlavě pak majitelé společnosti hledali vhodné místo pro její sídlo. Zakoupili objekt s pozemky ve Vlčí Hoře a začali postupně zahradu budovat. Z původních několika záhonů s léčivými rostlinami postupně vzniká koncept interaktivní zahrady s mnoha různými prvky.

 

Zaměřujete se na léčivé i užitkové rostliny. S jakými druhy se návštěvník může v zahradě setkat?

Setká se tu především s léčivými, siličnatými, užitkovými a z přírody mizejícími bylinami. Také potká staré odrůdy ovocných stromů i keřů, zkrátka může prožít dotek klidného světa rostlin na vlastní kůži. Dozví se tak mnohé nejen o rostlinách, ale i o sobě. Máme zde chodníček pro masáž chodidel odvážných návštěvníků, rybník k pozorování žab a vážek, obdivuhodné včely a další zajímavosti. Náš herbář obsahuje více než stovku rostlin a každá z nich je něčím výjimečná, je to stejné jako u lidí.

 

Chodí si zahradou každý sám, nebo děláte organizovaného prohlídky?

Možné jsou obě varianty. Naše zahrada je volně přístupná kdykoli. Pro samostatné návštěvníky máme k dispozici tištěný herbář k zapůjčení, ale samozřejmě máme připraveny i komentované prohlídky zahrady, na které je ale potřeba objednat se předem.

 

Jak je zahrada velká?

Někomu bude na její prohlídku stačit deset minut, jiný nebude hotov za hodinu. Naše zahrada není z největších, ale lze se tu příjemně zasnít.

 

Co návštěvníci nejvíc obdivují?

Každý návštěvník je jiný. Někdo hledá rostliny pro motýly, někdo chce obohatit svůj jídelníček nebo najít inspiraci pro svůj bylinkový záhonek, jiný se chce prostě jen na chvíli ztratit před světem. Obvykle návštěvníky zaujme, kolik roste v přírodě jedlých bylin, které často považují za plevel. A že se jim u nás líbí, víme z rozhovorů v našem čajovém klubu nebo přímo ze zahrady.

 

Pro návštěvníky pořádáte také nejrůznější akce. Tradiční jsou červnové Svatojánské slavnosti bylin. Na co dalšího byste návštěvníky nalákali?

V červenci proběhne atraktivní víkendový kurz s Katkou Horáčkovou – přední permakulturistkou a hlavní tvůrkyní naší zahrady. Kurz je zaměřený na práci s bylinami a jejich zpracování. V srpnu máme v plánu „papíroryteckou“ sobotu s úžasnou výtvarnicí Markétou Kotkovou, která k nám zavítá již po několikáté. V závěru léta budeme tradičně zpracovávat, co zahrada dala, a vyrábět kvašenou zeleninu, jablečný ocet nebo netradiční pesto. Program akcí můžete sledovat na os.nobilis.cz a na www.nobilis.cz.

 

Pořádáte i akce pro děti a školy. Čím si získáváte zájem nejmladší generace?

Nejmenší návštěvníci zaměřují pozornost jinam než dospělí, určitě je zaujme velké množství hmyzu, zejména motýlů, domeček pro skřítky, breberkovníky nebo jen zutí bot a běhání v zahradě bosky. Rádi si zkoušejí, jak do nohy tlačí šiška či kamínek. V neposlední řadě pro dětské kolektivy umíme připravit program, při kterém se děti naučí rozpoznat několik základních bylinek, dozvědí se, na co jsou a jak se používají, a v závěru programu si namíchají podle vlastního výběru parfémek či bylinkový čaj. Zahrada, která s nimi mluví hlavně přes smyslové vnímání, je nejlepší učebnice.

 

Co plánujete do budoucna?

Plány máme veliké. V letošním roce se podařilo přikoupit další pozemky a v druhé polovině roku budeme zpracovávat plán na jejich rozvoj. Naším cílem je vybudovat oázu odpočinku, inspirace a vzdělávání. Místo, kde návštěvníci prožijí nevšední zážitky v přirozeném prostředí.

 

Je zahrada přístupná celoročně?

Ano, celoročně a bez časového omezení. V zimě ovšem bývá zapadaná sněhem a aktivita se přesouvá do míst, která jsou lidským očím skrytá.

 


Recept na měsíčkovou mast

Budete potřebovat

  • okvětní lístky měsíčku
  • olivový olej
  • včelí vosk

1 Pokud si chcete vyrobit opravdový zázrak v péči o pokožku s ekzémem, nechejte otrhané okvětní lístky lehce zavadnout (1 den postačí) a v zavařovací sklenici je zalijte kvalitním olivovým olejem. Umístěte na slunné místo na 3–4 týdny a každý den poctivě protřepávejte. Sklenici nechte mezi třepáním lehce pootevřenou. Lístky musí zůstat vždy pod hladinou!

2 Na druhou fázi výroby si připravte včelí vosk, váhy a hrnce na vodní lázeň. Zní to složitě, ale je to jednoduché: odvažte si měsíčkový olej, přidejte včelí vosk v poměru 4 díly oleje a 1 díl vosku a ve vodní lázni pomalu zahřívejte až do úplného rozpuštění. Odstavte a nechte chladnout.

3 Můžete přidat levandulový éterický olej či vitamin E. Poté vše přelijte do sklenic a uložte v chladu. Ze stejného základu lze vyrobit i báječnou pomádu na rty. U ní můžete použít místo části vosku bambucké máslo. A je konec suché rozpraskané pokožce!

 


Zahrada má svůj Čajový klub

Čajový klub je kontaktní místo Vlčihorské zahrady, kde si můžete odpočinout, načerpat inspiraci a uvolnit se u šálku bylinného čaje. Získáte zde také základní informace o společnosti Nobilis Tilia, zahradě a okolí. Odehrávají se tu také kurzy, přednášky nebo tvořivé dílny. Během prázdnin až do konce září je Čajový klub otevřený denně kromě pondělí, v pracovní dny od 8 do 16 hodin, o víkendech od 10 do 17 hodin.

Vlčihorská zahrada, z. s.

Vlčí Hora 147, 407 46 Krásná Lípa
http://os.nobilis.cz

 


Text: Andrea Skalická; foto: Vlčihorská zahrada, z. s.

Další články

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Před více než deseti lety se Dana Soukupová vyučila u mistra dráteníka. Dnes v její dílně v Ostromeči na Domažlicku vznikají nejen repliky starých výrobků, ale i autorská díla. Na zakázku tvoří snad nejraději a nepřestává ji těšit, že je o její práci zájem. Její výrobky si díky své jedinečnosti našly kupce nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Americe, Číně, Japonsku nebo Rusku.

Celý článek

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

První výšivku vyrobila pro syna na hody. Vyšívání na výřez, tedy výšivce podle počítané niti, se začala věnovat až poté, co její děti dospěly. Jarmila Kraváčková je dnes jednou z mála žen, která tuto techniku na Uherskohradišťsku ovládá. Je držitelkou značky Tradiční výrobek Slovácka a v roce 2019 získala za krojové vyšívání Cenu Vladimíra Boučka, kterou uděluje město Uherské Hradiště.

Celý článek

Keramik Martin Volf z Kolovče: O naše kvasné hrnce je zájem

Keramik Martin Volf z Kolovče: O naše kvasné hrnce je zájem

Už v roce 1785 začal rod Volfů vyrábět v Kolovči na Domažlicku tradiční lidovou keramiku. Hrnčířskému řemeslu, které se tu po celou dobu předává z otce na syna, se Volfovi věnují už po sedm generací. A dodnes se tu pracuje naprostou stejnými technologickými postupy jako kdysi. I v této těžké době se Martin Volf snaží řemeslo udržet.

Celý článek

Přečtěte si