Co s letní úrodou?
Zpracování přebytků z vlastní zahrady je nejen ekonomické, ale poskytuje i další výhody. Můžete vše zpracovat čerstvé a domácí džem nebo kompot bez konzervantů navíc skvěle chutná.
Způsobů, jak sklizené ovoce a zeleninu zakonzervovat existuje vícero. Podívejme se na ty nejoblíbenější a nejčastěji používané metody.
S pomocí mrazničky
K oblíbeným způsobům konzervace patří zamrazování. Aby byl ale výsledek co nejlepší, je potřeba dodržet správný postup. Nejdůležitější je čerstvost – čím déle čeká potravina na zmrazení, tím více ztrácí na kvalitě. Pro zmrazení je vhodné použít nádoby s dobře těsnícím víčkem nebo speciální uzavíratelné sáčky. Aby v ovoci či zelenině neklesal obsah vitaminů, mělo by uvnitř nádob zůstat co nejméně vzduchu. Obaly ale nesmějí být moc plné, protože potraviny obsahující vodu ve zmrazeném stavu zvětšují svůj objem. Před uložením do mrazničky je dobré opatřit nádobky či sáčky etiketou s označením obsahu a datem zmrazení. Některé sáčky určené k zamrazování je možné popisovat i přímo.
Domácí kompot bez přidaných konzervantů je jistě zdravější než kupovaný
Blanšírovaná zelenina
Čerstvá zelenina vydrží v chladu několik dní, postupně ale ztrácí vitaminy i chuť. Zmrazení ale zastavuje proces stárnutí, proto je zmrazená zelenina cennější než ta, kterou máte delší dobu v chladničce či ve sklepě. Navíc se v zelenině nemohou množit mikroorganismy, které ničí její strukturu, a aroma a cenné obsahové látky tak zůstávají zachovány.
Zmrazovat můžete téměř každou zeleninu kromě salátových okurek – ty do mrazničky nepatří. Lepší je však zeleninu před mražením blanšírovat, protože se tím omezí činnost enzymů, které způsobují změnu barvy a chuti a úbytek vitaminů. Zeleninu před blanšírováním očistěte a nakrájejte na kousky (květák rozeberte na růžičky) a předvařte 2–4 minuty podle tvrdosti zeleniny ve vroucí osolené vodě. Pak zeleninu zchlaďte ledovou vodou, osušte papírovou utěrkou a po menších porcích zamrazte. Zmrazení je pak rychlejší, což je výhoda – čím rychleji potravina zmrzne, tím menší krystalky ledu se v buněčných stěnách vytvoří a tím méně se tyto stěny poškodí.
Ovocný sirup oceníte hlavně v zimě, jeho příprava stojí za námahu
Mražené bylinky a ovoce
Zelené bylinky před zmrazením krátce omyjte pod tekoucí vodou a otřepejte. Pak je nasekejte nadrobno a zamrazte v malých sáčcích nebo je vložte do nádoby na výrobu ledu a zalijte vodou.
Velice dobře lze mrazit i ovoce. Drobné ovoce, jako maliny či borůvky, se zamrazují vcelku. Meruňky, švestky a podobně po omytí a vypeckování nakrájejte na kousky stejně jako rebarboru. Ovoce s vysokým obsahem vody, například jahody, ale není po rozmrazení tak chutné jako čerstvé, a navíc je rozměklé. Proto je lepší z něho připravit pyré a teprve to zmrazit.
Džemy naplňte do sklenic ještě horké a nemusíte je již sterilovat
Spolehlivé zavařování
Při zavařování se potraviny v uzavřených sklenicích zahřívají na teplotu 75–100 °C. Zahřátím vzniká ve sklenici přetlak, protože se vzduch a vodní páry roztahují. Při vychládání se v nádobě vytvoří vakuum, které vzduchotěsně uzavře víčko sklenice. Zavařením zůstává většina cenných látek zachována, pouze u vitaminu C a betakarotenu dochází ke ztrátám.
Na přípravu domácích kompotů nebo naložených okurek používejte vždy ovoce a zeleninu v bezvadném stavu. Plody nejprve očistěte a teprve pak zvažte – jen tak skutečně dodržíte váhová množství daného receptu. Sklenice a víčka dobře vymyjte a vypařte vroucí vodou.
Ovoce zamrazujte nejlépe bezprostředně po sklizni, udrží si tak svou kvalitu
V hrnci i v troubě
Naplněné sklenice uzavřené víčkem postavte do zavařovacího hrnce tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Můžete si vypomoci tím, že na dno dáte složenou utěrku a na ni sklenice postavíte. Do hrnce nalijte tolik vody, aby byly sklenice zhruba do dvou třetin ponořené. Vodu zahřívejte pomalu a teplotu kontrolujte zavařovacím teploměrem. Po zavaření nechte sklenice ještě asi deset minut v horké vodě, pak je vyjměte a přikryjte utěrkou, aby vychládaly pomalu.
Při zavařování v troubě sklenice postavte na pekáč tak, aby mezi nimi zůstaly mezery. Do pekáče nalijte vodu a vložte ho do trouby na nejspodnější rošt. Ovoce zavařujte při teplotě 150–160 °C, zeleninu při 190–200 °C. Po uplynutí potřebné doby troubu vypněte, nechte sklenice ještě půl hodiny uvnitř a teprve pak je vyjměte a nechte pod utěrkou pomalu vychladnout.
Můžete také nejprve připravit ovocné pyré a pak jej zmrazit v tvořítkách na led
Jde to i bez sterilace
Marmelády, želé, čatní atd. není nutné zavařovat. Plní se do sklenic ještě horké a po uzavření víčkem (nejlépe šroubovacím) se postaví na pět minut dnem vzhůru. Pak se sklenice opět obrátí, přikryjí se utěrkou a nechají vychladnout. Ve sklenicích se vytvoří podtlak, který způsobí prohnutí víček směrem dovnitř. Při jejich otevírání je slyšet typické lupnutí. Před plněním je dobré sklenice ještě jednou propláchnout vroucí vodou nebo je nahřát v troubě, aby pak nepraskly. Místo cukru můžete použít agávový sirup. Rostlinným želírovacím přípravkem je agar-agar, který velice dobře želíruje v kombinaci s citronovou šťávou.
Sušená rajčata naložená v olivovém oleji jsou vítanou ingrediencí pro milovníky italské kuchyně
Nakládaná zelenina
Rovněž zeleninu je možné konzervovat i bez zavařování, a to naložením do octa. Předtím je ale potřeba ji nakrájet, osolit a nechat několik hodin vypotit. Do oleje se nakládají například sušená rajčata, grilované cukety nebo lilky. Vynikající je i kysané zelí. Pokud nemáte kameninový soudek (zelák) a nevlastníte sklep, nevadí. Zelí můžete připravit i ve sklenici. Jeden recept radí svařit vodu se solí, nechat ji vychladnout a poté nalít na nakrouhané zelí napěchované ve sklenici tak, aby bylo potopené. Sklenici je třeba ponechat několik dní při pokojové teplotě, aby se nastartoval proces mléčného kvašení, a pak ji uložit do chladničky, kde zelí časem zkřehne a získá lahodnou chuť.
Podle jiného receptu se nakrouhané zelí v míse promíchá se solí a kmínem a důkladně upěchuje (třeba dřevěnou paličkou na maso), až pustí šťávu. Poté se naplní do sklenic asi tři centimetry pod okraj (opět by mělo být zakryté šťávou), zavíčkuje a nechá dva až čtyři týdny na pečicím plechu (kvůli případnému vytékajícímu láku) pod utěrkou a v teple. Teprve potom je možné zelí konzumovat. Uchovává se v chladu.
Pro zavařování vybírejte pouze bezvadné kousky zeleniny či ovoce. Sklenice vypláchněte vroucí vodou
Staré dobré křížaly
Tradičním způsobem konzervace je také sušení. Sušit je možné nejen houby a bylinky, ale i ovoce a zeleninu. Zatímco bylinky a za pěkného počasí i houby usušíte poměrně snadno volně na vzduchu, pro ovoce a zeleninu je nejlepší sušička, zvláště pokud míváte větší úrodu jablek, hrušek, švestek a dalšího ovoce. Sušení v sušičce probíhá za stálé teploty, proto zůstane zachováno až 80 % vitaminů. Správně usušené ovoce by mělo být pružné, ne křehké a lámavé. Pro sušení při nízké teplotě je možné použít i elektrickou troubu s ventilátorem.
Při sušení ovoce vám pomůže a urychlí práci sušička nebo elektrická trouba
Pokud nemáte zavařovací hrnec, můžete použít i troubu