Ovoce za plotem
Bez černý
Tento ovocný druh má i své šlechtěné odrůdy ‚Sambo‘ či ‚Hachsberg‘ vhodné k pěstování na zahradě, ovšem k prodeji se nabízejí jen zřídka, v nabídce je mívají zahradnictví specializovaná na sortiment pro přírodní zahrady, případně na staré odrůdy. Důvod? Černý bez je běžnou součástí krajiny, a tak nasbírat si květy na sirup nebo bezinky pro výrobu džemů není, snad s výjimkou velkých měst, žádný problém. Tak proč by keře měly zbytečně zabírat místo na zahradě, když rostou všude za plotem?
Zralé bezinky se sbírají od září do října, nůžkami se odstřihují celé třapiny. Kuličky se otrhávají nejlépe v gumových rukavicích, velmi silně totiž barví. Obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, silice, vitaminy A, B, C a barviva antokyany. Za syrova jsou bobulky mírně toxické, po tepelné úpravě se tyto negativní účinky zcela ztrácejí. Z bezinek se připravují sirupy a likéry, dají se přidávat do povidel i džemů.
Recept
Bezinkovo-jablečný džem
2 kg jablek, 1 kg bezinkových bobulek, 0,8 kg cukru, 30 g kyseliny citronové, 100 ml rumu
Jablka oloupejte, zbavte jádřinců, rozkrájejte a rozvařte. Pak je prolisujte a ještě povařte. Přidejte bezinkové bobulky a dále vařte. Do rozvařeného džemu vmíchejte krystalový cukr, vařte asi 10 minut a vyzkoušejte, jestli již džem želíruje. Těsně před dokončením vmíchejte kyselinu citronovou.
Dřín obecný
Úroda ze šlechtěných odrůd (‚Devín‘, ‚Titus‘) je co do velikosti větší než z volně rostoucích keřů. Ale i ty, pokud mají vhodné podmínky, dávají velké plody. Potřebují k tomu teplejší oblasti a sušší půdu se zásaditou reakcí. Proto se s nimi setkáte převážně v krasových oblastech. Jsou to velmi odolné keře, které netrpí chorobami ani je nenapadají škůdci. V přírodě jsou významnou složkou potravy pro ptáky. Plody dozrávají na přelomu léta a podzimu. Obsahují hodně vitaminu C. Z dřínek se nejčastěji dělají džemy, kompoty a ovocné šťávy, hodí se i do pečených čajů. Ve starých kuchařkách najdete dokonce recept na dřínky naložené ve slaném láku, které lze použít jako náhradu oliv. Sklizeň dřínek si můžete značně zjednodušit, stačí je z keře setřást a sesbírat, nemusíte jednotlivé drobné plody pracně otrhávat.
Recept
Dřínkové „olivy“
250 g méně zralých dřínků, 100 g soli, 100 ml vody, česnek, čerstvé bylinky podle chuti (tymián, saturejka, levandule, rozmarýn, oregano), olivový olej
Dřínky omyjte a dejte do slané vody tak, aby byly všechny dřínky ponořené. Takto ponechte týden. Dřínky zesvětlají a začnou být trochu svrasklé. Poté je slijte a nechte oschnout. Zatím nasekejte bylinky a česnek nakrájejte na plátky. Do skleniček sypte dřínky střídavě s bylinkami a česnekem. Zalijte olivovým olejem a nechte alespoň tři dny uležet. Pak skladujte v chladu. Podávejte jako chuťovky, podobně jako nakládané olivy.
Šípky
Sběr zralých šípků patřil kdysi ke koloritu podzimních dní. Tyto plody jsou důležitým zdrojem vitaminů C a A v zimních měsících. Dnes se používají spíš jako dekorace než užitková rostlina. V zahradách si můžete samozřejmě pěstovat růži dužnoplodou či růži svraskalou, jejichž plody jsou daleko větší, a přinesou tedy více užitku. Pokud se na šípky vydáte za humna, nezapomeňte si pevné rukavice a oblečení s dlouhými rukávy. Sbírejte pevné a plně zralé plody, které si nasušíte na čaj, ale můžete z nich zkusit uvařit i marmeládu. Je to sice náročné, ale budete odměněni opravdu výbornou delikatesou. Využít se ale dají i měkké plody přešlé mrazem, například na přípravu šípkového vína nebo likéru.
Recept
Šípkové víno
1,5 l šípků, 1,5 kg cukru, 3 l vody
Zralé šípky operte, zbavte je stopek, vložte do pětilitrové láhve a zalijte vychladlým roztokem cukru s vodou. Přikryjte pergamenovým papírem, ovažte a do papíru udělejte tři dírky. Šípky dejte na slunečné místo kvasit. Nechte takto asi 3 měsíce, a teprve když všechny šípky spadnou ke dnu a šípkové víno je čisté, opatrně ho pomocí hadičky stočte a naplňte do lahví.
