Co kočky milují
Nejznámější kočičí bylinou je nesporně šanta kočičí. Říká se jí také catnip, catmint nebo lidově máta kočičí, dunda či kocourník. Kočky zajímá hlavně nadzemní část rostliny, a to jak čerstvá, tak sušená. Můžete si ji vypěstovat, nebo si ji koupit – samostatně, zašitou v hračkách nebo dokonce i ve spreji. Ne všechny kočky ale šantu milují. Třetina až polovina koček se o ni nezajímá vůbec. Plemena, která nepocházejí z oblastí, kde šanta přirozeně roste, mají o tuto bylinu často menší zájem – například siamky a barmské kočky. Nevelké nadšení projevují také starší kočky a koťata, která zatím nedosáhla pohlavní dospělosti. Největší zájem prý o šantu jeví nekastrovaní kocouři. Reakce na šantu je záležitostí genetiky a je dědičná – stačí, že na šantu reaguje alespoň jeden z rodičů, a jejich potomkům se bude líbit také. Efekt šanty vyvolaný substancí zvanou nepetalakton vydrží kočce zhruba 5–20 minut, pak pomalu vyprchává a kočka si musí dát zhruba 30–60 minut oraz, než se o šantu začne zase zajímat. Přestože kočky šantu s oblibou požírají, dráždivý efekt se projeví pouze tehdy, pokud se kočka nadechne šantové vůně a nepetalaklon přistane na sliznici nosní dutiny. Kočky tedy šantu nepožírají kvůli maximalizaci opojného efektu, ale proto, aby se při narušení struktury lístků a stonku uvolnilo více esenciálního oleje obsahujícího nepetalakton.
Kromě malých koček se o šantu zajímají například i tygři a rysové, ale musíte jim jí předhodit celou otep.
Další oblíbenou kočičí „drogou“ je kozlík lékařský. Říká se mu baldrián, baldrán, odolen, kočičí kořen nebo čertikus. Jak už název napovídá, jedná se o rostlinu, z níž se vyrábí přírodní prapředek diazepamu – valeriánské nebo baldriánské kapky. Aktivní látkou, která kočky přitahuje je enzym aktinidin. Zatímco člověka kozlík uklidní a uspí, kočky jsou po něm jako divé. Ovšem, zase ne všechny. Některé kočky, které milují šantu, nejeví o kozlík zájem a naopak. V minulosti se tradovalo, že vůni kozlíku nesnášejí čarodějnice, jeho kořen si brali do hospody karbaníci pro štěstí a ze stejného důvodu se také věšel nad dveře.
Síla nenápadné rostlinky se skrývá pod zemí, tedy v kořenech a oddencích. Kozlík můžete koupit ve formě tmavých kapek v lékárně nebo ho pěstovat v zahradě. Případně se za ním vydejte do příkopů a vlhkých olšových a vrbových křovin u potoků a řek. Nejvyšší obsah účinných látek je v kořenu před rozkvětem rostliny, ale sbírá se celé léto, až do podzimu.
Třetí oblíbenou kočičí rostlinou, kterou si představíme, je aktinídie stříbrná, známá také pod názvy silvervine, japonská šanta nebo matatabi. Neobsahuje jednu, ale hned dvě složky, které lákají naše kočičí požitkáře. Jde o aktinidin, tedy látku, kterou obsahuje i kozlík lékařský, ale zároveň také dihydroaktinidiolid, který má sladkou čajovou vůni. V Japonsku mají dokonce i rčení „neko ni matatabi, joro ni koban“, což ve volném překladu znamená „Aktinídie udělá kočce takovou radost, jako peníze prostitutce.“ Aktinídie pochází z Číny a používá se i v čínské medicíně. Kočky přitahuje vůně větviček, které se po oloupání kůry doporučují na záněty dásní. V 70. letech se aktinídie začala poprvé pěstovat v Evropě. Francouzští zemědělci byli velmi zaskočeni, když zjistili, že jim místní kočky vyhrabaly a zničily všechny cenné rostlinky.
