Foto: Shutterstock
Bylinky pro zdravé klouby
Foto: Shutterstock
Šišák bajkalský
Místem původu šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis) je Dálný Východ, u nás volně neroste, nicméně se dá bez problémů pěstovat. Jde o vysokou rostlinu s dřevnatými čtyřbokými lodyhami. Roste v trsech, potřebuje vlhčí humózní půdu, pokud máte možnost, vysaďte jej k potůčku nebo jezírku. Má velmi silný protizánětlivý účinek, posiluje organismus a přispívá k jeho čištění prostřednictvím povzbuzujícího účinku na ledviny a játra. Všechny tyto vlastnosti přispívají ke zlepšování revmatických stavů velkých kloubů. Nejvíce léčivých látek obsahuje kořen, ale sbírá se od července do září i fialově kvetoucí nať. Kořen má největší sílu na podzim.
Tip pro vás: 2 lžičky nadrceného čistého kořene přelijte asi 750 ml vody a nechte 5 minut vařit. Pozor, pokud s šišákem začínáte, je třeba dodržet toto malé množství, při předávkování hrozí závratě, křeče a pokles krevního tlaku. Později je možné koncentraci o málo zvýšit. Po měsíci je vhodné deset dní vynechat.
Foto: Shutterstock
Kostival lékařský
Povědomí o této výrazné bylině (Symphytum officinale) roste, i když spíše jako o výborném druhu pro přírodní zahrádkaření – zlepšuje totiž úrodnost půdy. V léčitelství se kostival odedávna využívá jako prostředek pro vnitřní zranění, s jeho pomocí dochází ke vstřebání krevních sraženin, umí hojit zlomeniny i vnější rány. Obsahuje totiž přírodní alantoin, který pomáhá regenerovat tkáň tím, že podporuje založení nového pletiva a buněk. Cholin zase umožňuje stažení otoku a urychluje hojení poškozených tkání tím, že odvádí produkty rozkladu. Slizové látky, které obsahují zejména kořeny, dobře uchovávají teplo, proto se tato část přednostně hodí na zábaly a obklady.
Tip pro vás: 100 g dobře očistěného a pokrájeného kořene nasypte do 500 ml olivového oleje. Za stálého míchání ohřejte směs na 70 °C a tuto teplotu udržujte asi půl hodiny. Poté přeceďte a k čiré tekutině přidejte asi 50 g včelího vosku. Až se rozpustí, nechte trochu zchladnout, a ještě tekutou hmotu rozlijte do malých dóziček. Příprava masti je trochu zdlouhavá, ale v lednici vydrží celý rok.
Foto: Shutterstock
Tužebník jilmový
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) roste nejčastěji ve vlhkých chladnějších oblastech. Jde o trvalku vysokou až dva metry s velkými dělenými listy a smetanově bílými latami drobných kvítků vonících po hořkých mandlích. Vrcholy rostlin se těsně po rozkvětu sbírají a suší v malých svazcích. Používají se jako přírodní tlumič horečky a vnitřních zánětů, výborné jsou proto právě pro bolavé klouby, obsažený salicylaldehyd má podobný účinek jako aspirin. Kromě snížení teploty má bylina i mírně sedativní účinek, uklidňuje a uvolňuje.
Tip pro vás: 2 lžičky sušených květů tužebníku přelijte 200 ml vody a povařte 3 minuty. Do scezeného odvaru namočte plátno a přiložte na bolavé klouby.
Bršlice kozí noha
Rostlina, která je vnímána jen jako plevel (Aegopodium podagraria), pomáhá při dně. Té se kdysi říkalo podagra a druhové jméno této byliny je podagraria. Nemoc způsobuje vysoký obsah soli a minerálů ve stravě, které se jako krystaly kyseliny močové usazují v kloubech a jsou příčinou silných bolestí. Bršlici není třeba pěstovat, v české přírodě i na zahradách jí najdete dost. Patří do čeledi miříkovitých, svěže zelené aromatické listy vyrůstají z podzemních oddenků. Bršlice je nejen protizánětlivá a antirevmatická, ale i močopudná. Nejsilnější efekt mají oddenky sbírané od dubna do října, ale vyplatí se do jídelníčku zařadit i mladé syrové listy, které se sbírají do vykvetení.
Tip pro vás: 2 lžíce čistých oddenků 500 ml vařící vody a nechte asi 15 minut vylouhovat. Popíjejte přes celý den. Kúru po deseti dnech přerušte a zopakujte až zase po deseti dnech. Tento cyklus opakujte maximálně třikrát.
