Bílý kámen a levandule z Korčuly

V těsné blízkosti hradeb, které obepínají starobylé město s typickými úzkými uličkami, stojí stánek se suvenýry z levandule a bílého kamene. Vznikají v jedné místní dílně – pojďme se do ní podívat.

U stánku vytáhlého muže Pavla Šajna se scházejí turisté z mnoha zemí. Netradiční kombinace na dálku vonící fialové levandule, tak typické bylinky pro zdejší ostrov, a výrobků ze zdejšího bělostného kamene budí pozornost. Autor nejrůznějších vonných esencí, plněných polštářků, ale také mýdel s touto jedinečnou vůní postává skromně opodál. „Mýdla dělám posledních pět šest let a lidé je mají rádi, kupují je. Ještě si na ně nikdo nestěžoval – právě naopak – lidé se pro ně často vracejí,“ usmívá se sympatický čtyřicátník, který z levandule vyrábí i další produkty. „Tohle je balzám na suchou kůži a toto je na rty. A tady je asi nejtypičtější suvenýr odsud z Korčuly – malý plátěný pytlíček s potiskem Korčula, naplněný sušenou levandulí,“ popisuje velmi oblíbený produkt, bez kterého tenhle ostrov opouští jen málokterý turista. Levandule se ve velkém pěstuje na nedalekém ostrově Hvaru, ale roste i na Korčule. „Pěstuji ji sám, něco nakupuji od místních lidí a pokud nemám levandule dost, sháním ji na Hvaru,“ říká. Kromě levandule, která je ze zdejších bylin snad nejproslulejší a ostrovy provoní hlavně v červnu a červenci, tu narazíte třeba i na šalvěj, fenykl, oregano, mateřídoušku anebo rozmarýn.

Jako vzpomínku na jadranská města postavená z bílého kamene si mohou turisté odvézt třeba tento maják

Levandule, symbol zdejších ostrovů

Vonné oleje z levandule se na Hvaru vyráběly už v 16. století a ani Korčula nezůstávala v tomto ohledu pozadu. S trochou nadsázky by se dalo říct, že levandule je symbolem dalmatských ostrovů. „Potřebuje hodně slunce, právě to jí dává tu charakteristickou silnou vůni,“ vysvětluje Pavel Šajn, který se mi svěřuje i s tím, jak k téhle práci přišel. „Naše rodina prodává suvenýry už tři desítky let, takže pro mě bylo přirozené na to navázat, je to pro mě tradice,“ vysvětluje muž, který v sezóně stojí u stánku od rána do večera. „Prodám toho dost. Jsou to pěkné, ručně dělané suvenýry, které lidem připomínají dovolenou, a hlavně – není to z Číny,“ podotýká s úsměvem Pavel, na jehož stánku se vyjímají také bělostné hmoždíře a dózy, vyrobené z další místní speciality – velmi kvalitního vápence, který se na Korčule donedávna těžil. Vyrábí je Pavlův bratr Ivan. „Práci s kamenem máme v rodině, zabýval se tím už náš dědeček i otec – a teď v tradici pokračuje můj bratr,“ vysvětluje mi Pavel a doporučuje nám, abychom se zajeli do dílny jeho bratra, která je na okraji města Korčula, podívat.

Vůně levandule a krása bílého kamene už zdaleka vábí turisty ke stánku Pavla Šajna. Prodává tu suvenýry výhradně domácí výroby

Dalmatský kámen je unikum

U vchodu do svého domu nás vítá svalnatý muž. Na první pohled je vidět, že pracuje rukama. Zdejší kámen opracovává od mládí, žádnou školu na to nemá, vše odkoukal od svých předků. Kdysi se dokázal touhle prací uživit, dnes už je to těžší, protože se mu v poslední době nedostává základního materiálu – běloskvoucího vápence. „Vláda těžbu v nejkvalitnějším lomu na ostrově Vrnik u Korčuly zastavila. Prodávali velké množství dozahraničí, třeba do Istanbulu. A protože hodně těžili, přestal být kámen kvalitní. Dalším důvodem byl turismus. Nemůžete těžit kámen v blízkosti míst, kde je čilý turistický ruch,“ konstatuje. Dalmatský mramor a vápenec se těžil od starověku. Posloužil ke stavbě paláců a chrámů v mnoha jadranských městech – třeba v Dubrovníku, Hvaru nebo Šibeniku. Ve Splitu z něj dokonce postavili nádherný Diokleciánův palác, ale najdete ho v i v Benátkách, Kotoru, jakož i dalších evropských a světových metropolích. Pyšní se jím například budapešťský parlament, mnoho paláců z tohoto materiálu stojí ve Vídni i v tureckém Istanbulu – je z něj třeba postavena i jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa – chrám Boží Moudrosti Hagia Sophia. A zapomenout nesmíme ani na Bílý dům ve Washingtonu, sídlo amerických prezidentů.

Z dalmatského vápence vznikají pod rukama šikovného řemeslníka i krásné obaly na květináče

Odhalit trhliny je nejdůležitější

Jak je ale patrné z Ivanova vyprávění, zásoby tohoto stavebního materiálu se postupně tenčí. „V současnosti beru kámen ze vzdálenosti 60 km od Korčuly. Kvalita je o něco horší, ale ne o moc. Obvykle jde o desku o velikosti 100 x 100 cm, vysokou 20 cm. Na menší kusy ji rozřežu na téhle mašině, vyrobil si ji můj dědeček sám, za socialismu to bylo všechno drahé,“ spouští Ivan na ukázku řezačku a dílna se okamžitě plní jemným prachem. „Kámen pak ručně opracovávám, je to směsice ruční a strojové práce. Když kámen poleju vodou, zjistím, kde jsou trhliny a jestli ho můžu použít. Výrobky z kamene jsou velmi pracné. Když člověk udělá chybu, rozpadne se to, takže při práci musím být velice jemný a opatrný,“ popisuje Ivan Šajn.

Kameník Ivan Šajn se naučil svému řemeslu od předků. Ve své dílně na Korčule ručně opracovává místní unikátní kámen a vyrábí z něj různé užitkové předměty i suvenýry. Jeho bratr Pavel zase zpracovává levanduli, kterou sám pěstuje, a dělá z ní mýdla a další kosmetiku

Prohlížíme si nejrůznější obaly na květináče, hmoždíře, dózy a suvenýry: miniaturní lisy na olivy, majáky a větrné mlýny. „Můj bratr, se kterým jste mluvili, pracuje s levandulí. A některé naše výrobky se dají dobře zkombinovat. Udělám třeba nějakou dózu, do které se levandule dá vložit, a vypadá to moc dobře. S kamenem pracuju hlavně v zimě, v létě se pak všechno snažíme s bratrem prodat,“ podotýká muž, který má dva syny. „Doufám, že tradice přetrvá, že budou v mé práci pokračovat. Hodně dětí teď chodí studovat na Brač kamenickou školu, a tak obor kameník doufám přetrvá v budoucnu,“ loučí se s námi Ivan Šajn.


Víte, že…

… Korčula je známá i svými výbornými bílými víny? Patří mezi ně například Pošip, Rukatac nebo Grk. Kromě vína se tu vyrábí i olivový olej. Jedním z nejběžnějších místních suvenýrů jsou kromě výrobků z bílého kamene také produkty z voňavé levandule.

 


Text: Andrea Skalická; foto: Jaroslav Skalický

Další články

Domek z chalupy po prababičce

Domek z chalupy po prababičce

Milan se rozhodl pro rekonstrukci chalupy po prababičce svépomocí. Ač její větší i menší opravy trvaly řadu let, nikdy svého rozhodnutí nelitoval. Vždy při něm stála jeho Iveta a zkušenosti z opravy domku se zúročily.

Celý článek

Šátek se vzorem kapradí

Šátek se vzorem kapradí

Baví vás vytváření barevných vzorů na textil? Přizvěte si tentokrát na pomoc sluneční paprsky a přírodniny, a vytvořte tak podle našeho návodu unikátní vzory. Přečtěte si, jak na to.

Celý článek

Něžná krása violek

Něžná krása violek

Když se rozhodnete pěstovat violky, mohou vám zahradu zdobit fialky nebo i macešky. Proč? Oba druhy spojuje český i latinský rodový název violka a Viola. Přečtěte si o nich více.

Celý článek