Podkovy pro štěstí
Podkova byla čistě užitkovým předmětem – chránila koňská kopyta před poraněním. Před rozvojem automobilismu byl po tisíciletí kůň a jím tažený vůz víceméně jediným dopravním prostředkem na souši. Na venkově se využíval jako tažné zvíře v hospodářství, nezaměnitelnou úlohu měl ve vojsku, ve městech se zapřahal do vozů s nákladem i do kočárů, bryček a fiakrů. Koně fungovali i jako předchůdci lokomotivy – na prvních železnicích, tak zvaných koňkách, byly železniční vagóny taženy koňmi. Stejně tak první pražské tramvaje. Na koních se jezdilo na hony i na zábavné vyjížďky, neobešly se bez nich ani některé sporty. A všichni tito koně potřebovali mít okovaná kopyta.
Kováři nevymřou
Podkovy se časem opotřebovaly, občas kůň i nějakou ztratil, takže kováři a podkováři měli o práci postaráno – svou živnost měli v každém městě, městečku i vesnici. Dnes už se koně v takové míře jako dříve v našem životě nevyskytují, ale kovářské respektive podkovářské řemeslo určitě jen tak nezanikne. Aspoň ne, dokud se bude jezdit Velká Pardubická.
Symbol štěstí
Podkovy ztracené koňmi na cestě lidé sbírali, a když se nedaly využít nějak praktičtěji, přibili je aspoň na dveře nebo na zárubeň. V současné době už mnoho příležitostí najít na cestě tenhle „kousek štěstí“ nemáme. Toho využili výrobci dekorativních předmětů a začali nabízet nově vyrobené podkovy – většinou ne kované, ale odlévané z různých slitin. Koupit se dají i podkovy z keramiky nebo z porcelánu, v reálné i zmenšené velikosti.
Kam s podkovou?
Nejčastějším místem, kam se podkovy připevňují, jsou dveře, dveřní zárubeň nebo stěna nade dveřmi. Jedná se především o dveře vchodové, symbol štěstí může být jak z vnější, tak z vnitřní strany. Někdo si chce zajistit pořádnou dávku štěstí, nestačí mu tedy na dveřích jedna podkova, ale rovnou jich tam přitluče víc. Nebo že by to byly vzpomínky na koně, které majitel stavení měl, nebo kteří kdy pracovali v tomto hospodářství? Jinde vítá příchozího hned na trámku u zahradních vrátek. Mohla by být i klepadlem. Podkova může zakončovat garnýž, stát se součástí sbírky venkovských artefaktů, může být třeba i těžítkem. Ale než ji někam umístíte, dobře zvažte jak. Jak jsme se dozvěděli na jedné návštěvě, podkova by prý měla být – aby přinášela štěstí – otočena oběma konci nahoru!
