Zapomenutá mařinka
O oblibě mařinky v minulosti svědčí řada jejích lidových názvů, a to nejen v češtině. Říkalo se jí božec, marulka, májovka, voňavka, asparulka, mařenka, ale i Waldmeister, Master of the Woods, Wild Baby’s Breath, petit mugue i reine des bois. Cizojazyčná jména jsou důkazem, že mařinka je známá nejen v Evropě, ale že se odtud rozšířila i do Asie a Ameriky.
Hledejte ji v bukových hájích
Mařinka vonná je vytrvalá rostlina z čeledi mořenovitých, kam patří i známější svízel (Galium), kterému se – právě pro podobnost s mařinkou – někdy říká svízel vonný. I latinské názvy svědčí o příbuznosti těchto bylin. Zatímco dřív odborníci mařinku pojmenovávali Asperula odorata, dnes jí častěji říkají Galium odoratum. Mařinka tvoří podrost ve stinných bukových hájích. Kvete na jaře, od dubna do června, záleží na nadmořské výšce, a hlavně na tom, dokdy jsou stromy ještě bez listů a k zemi se dostane dost slunečních paprsků. Jde o poléhavou rostlinu, jemné bílé květy se tvoří na koncích výhonků.
Pěstovat ji můžete i na zahradě
Z mařinky se používá kvetoucí nať, která se sbírá koncem jara, zpravidla na přelomu května a června, rostlina ale kvete až do září. Trhejte ji nejlépe kolem poledne a sušte co nejrychleji, ovšem při teplotách maximálně třicet pět stupňů. Nejlepší je rozložit ji na síta. Dobře usušená mařinka má stejnou barvu a lesk jako čerstvá. Typická je pro ni nahořklá chuť a kumarinová vůně připomínající seno. Skladujte ji nejlépe v klasických lékovkách nebo jiných nádobách z tmavého skla, kam se nedostane tolik slunečních paprsků.
Mařinka se v přírodě vysévá sama, lze ji ale pěstovat i na zahradě ze zakořeněných lodyh. Namnožené rostliny vysaďte na záhon ve vzdálenosti asi dvacet pět centimetrů od sebe. Místo by se mělo podobat jejímu přirozeného výskytu, tedy lehkému polostínu s vlhčí humózní půdou. Mařinku můžete vysazovat i do větších prostorných nádob, které postavíte pod vyšší keře. Ty jí zajistí částečné zastínění, jež jí vyhovuje. V teple a suchu mohou mařince osychat a žloutnout listy. Pokud se vám to stane, sestřihněte ji a ona opět rychle obrazí.
Proti stresu a špatné náladě
Mařinka má poměrně silný uklidňující účinek, používá se tedy ve směsi v čajích pro uklidnění, proti nespavosti, stresu i proti křečím. Uklidňuje ale i trávicí potíže a pomáhá při ledvinových kamenech. Kumarin, který obsahuje, ovlivňuje také srážlivost krve, proto se tato bylina používá i pro léčbu trombóz, žilních onemocnění, křečových žil či hemoroidů. Smí se však používat jen krátkodobě, nejvýše po dobu tří až čtyř týdnů. Jinak hrozí závratě, bolesti hlavy, zvracení, spavost a dokonce i ztráta vědomí. Vysoký obsah kumarinu může dokonce poškodit játra.
Do vína i do salátů
Příjemnou chuť mařinky využívají i kuchaři. Kdysi se přidávala nejen do vína, ale dokonce i do šampaňského, koňaku a piva. Svou chutí a vůní osvěží také ovocné saláty a sladká jídla nebo jablečné mošty. Výhonky rostliny najdete i v bylinných čajových směsích, dodávají jim příjemnou vůni. I zde platí, že byste se měli vyvarovat nadměrného množství mařinky v jídle. Jinak vám kumarin způsobí bolesti hlavy.
Jak využít mařinku
Mařinkový odvar
1 lžičku sušené mařinky přelijte šálkem vroucí vody. Po deseti minutách nálev slijte a pijte dvakrát denně po malých doušcích.
Mařinkové mléko s medem
200 ml mléka oslaďte trochou medu a přidejte asi dvě lžičky sušené mařinky. Po dvou hodinách nápoj přeceďte a užívejte před spaním.
Víno na dobrou noc
Několik kvetoucích stonků mařinky svažte a nechte zavadnout do druhého dne. Poté je vložte do láhve bílého vína a macerujte alespoň dvanáct hodin. Hotové víno uložte do chladu, posléze užívejte po malých sklenkách před spaním, zbavíte se tak úzkosti i nespavosti. Použijte stolní víno se slabým aroma, aby chuť bylinky patřičně vynikla.
Odpuzovač hmyzu
Sušené listy mařinky můžete podkládat pod koberce a mezi prádlo, neboť odpuzují moly i jiný hmyz. Ideální je nasypat sušenou rostlinu do sáčků z řídké tkaniny.
