Veselé kohoutky

Kohoutek věncový (Lychnis coronaria)

Patří mezi velmi odolné trvalky. Má šedavě stříbrné listy s jemnými chloupky. Jednotlivé sytě karmínové květy se objevují od června až do mrazů. Množí se snadno samovýsevem, uchytí se také ve spárách.

Tipy pro pěstování: Vyhovují mu sušší slunná a stanoviště s výživnou a propustnou zeminou, která může být i kamenitá. Roste i na přímém slunci, vhodný je na zelené střechy.

Kohoutek chalcedonský (Lychnis chalcedonica)

Tento kohoutek vyniká kulovitými květy v ohnivě červené barvě, lze jej využít i k řezu. Tvoří vyšší robustní trsy. Po odkvětu a seříznutí se na konci léta objevují další, třebaže menší květenství. Množí se ze semen, dělení trsů není snadné.

Tipy pro pěstování: Nevysazujte jej do volného prostoru nebo na kraj záhonu, protože se vylamuje a rozklesává. Potřebuje běžnou zahradní půdu, přiměřenou zálivku, snese i sušší místa.

Kohoutek smolnička (Lychnis viscaria)

Tento kohoutek se nejčastěji pěstuje jako zajímavá skalnička. Kvete růžově nebo fialově, šlechtěné kultivary bývají plnokvěté. Dorůstá do výšky kolem třiceti centimetrů, listy tvoří kompaktní, často přízemní trsy.

Tipy pro pěstování: Potřebuje propustnou chudou a kyselou půdu na slunci, proto se mu daří třeba ve vřesovištích. Nevadí mu delší období sucha, vystačí si jen s vodou ze srážek.

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)

Zahradní kultivary kohoutku lučního bývají plnokvěté, laty dorůstají až do osmdesáticentimetrové výšky. Růžové květy, které se objevují od května do srpna, jsou velmi jemné. Aby vynikly, vysaďte kohoutek vedle rostlin s výraznými listy.

Tipy pro pěstování: Jako trvalka vlhčích luk potřebuje více vody, může být i v okolí vodních ploch nebo v mokřadech. Nehodí se naopak na suchá místa a přímé slunce.