Svěží tulipány

Vysadili jste si na podzim cibulky tulipánů a teď se těšíte na jejich krásné květy? Pak vás bude určitě zajímat, odkud pocházejí, co jim svědčí a jak se o ně správně starat.

Některé rostliny procházejí lidskými dějinami nenápadně, prakticky bez povšimnutí, o jiné se strhne téměř rvačka – chce je prostě každý. To je i příběh tulipánu, který je národní rostlinou nejen pro Nizozemce, ale také pro Turky. A sluší se říct, že pro Turecko jí byl dřív.

Turecká domovina

Místem původního výskytu řady cibulovin jsou suché stepní a polopouštní horské oblasti, ve kterých vznikl jejich charakteristický životní cyklus. Podobný původ mají i tulipány. Třebaže byly do Evropy dovezeny v 16. století z Orientu, konkrétně z Osmanské říše, nepocházejí odtud. Kolébku jejich zrodu našli botanikové ještě dál na východ, v kazašských stepích a v Číně, na svazích Pamíru a Hindúkuše. Původní druhy se zde staly výchozím materiálem pro další šlechtění, které se naplno rozeběhlo za Sulejmana Nádherného. A právě na jeho dvoře se s tulipány seznámil diplomat a velvyslanec rakouského císaře Ogier Ghiselin de Busbecq a představil je Evropě.

Tulipán Fosterův (T. fosteriana)

Tulipán má v Turecku odjakživa výsostné postavení, je symbolem národní kultury a již pro osmanskou aristokracii byl ztělesněním vznešenosti a přepychu. Anglický název tulip (a tedy i český tulipán) pochází nejspíš ze slova dulband, což znamená turban. Podobný kořen slova najdete i ve slově taliban, které rovněž označuje tuto typicky orientální pokrývku hlavy. V Turecku je ale tato rostlina kupodivu pojmenována jako lalei, tedy zcela jinak.

Nizozemské hostování

V Nizozemsku nepatří tulipán mezi původní květenu, ale jeho pěstování se zde stalo významným obchodním artiklem a dalo by se říct, že tulipán změnil tvář této země. Stala se totiž nejvýznamnějším světovým exportérem řezaných tulipánů i producentem tulipánových cibulek (vyvezou se jich téměř dvě miliardy ročně) a jejich pěstování se stalo skutečným květinovým průmyslem. Období kvetení tulipánů je navíc významným turistickým lákadlem, protože Nizozemsko a lány rozkvetlých tulipánů patří neodmyslitelně k sobě stejně jako třeba francouzská Provence a levandule.

Tulipán hrotnatý (T. acuminata)

Jak si Nizozemci tulipánu váží, lze usuzovat i z toho, že od roku 2012 slaví každou třetí lednovou sobotu Národní den tulipánu. V tento den se amsterodamské náměstí Dam promění ve výstavu tulipánových svazků, ze kterých si mohou návštěvníci zdarma vybrat své favority. Nejde však o řezané květiny, tulipány jsou rozdávány celé, i s cibulkou.

Tulipánová rodina

Pod pojmem tulipán se rozumějí nejčastěji zahradní odrůdy. Kromě zahradních druhů je ale možné se v přírodě jižní Evropy setkat i s desítkami původních druhů, z nichž některé můžete pěstovat i na své zahradě. Jde třeba o nízký tulipán tarda (Tulipa tarda), tulipán hrotnatý (T. acuminata), tulipán skalní (T. saxatilis), tulipán Greigův (T. greigii), tulipán Fosterův (T. fosteriana) či tulipán Kaufmanův (T. kaufmanniana). Tyto druhy se také používají pro šlechtění nových odrůd.

Tulipán Kaufmannův (T. kaufmanniana)

Klasické, tedy šlechtěné zahradní tulipány se rozdělují do několika velkých skupin, které se vyznačují určitou typickou vlastností. Existují proto například jednoduché rané, plné rané, liliokvěté, papouškovité, třepenité, pivoňkovité a další skupiny tulipánů.

Jak o ně pečovat

Od konce března do konce května kvete většina tulipánů. Chceme-li, aby stejně pěkně vykvetly i příští rok, musíme dodržet několik zásad, které zajistí udržení cibulí v dobrém stavu, případně jejich nárůst.

V případě potřeby kypříme půdu a nenecháme ji příliš proschnout. I cibuloviny, tulipány nevyjímaje, potřebují dostatek živin. Přihnojujeme je proto kapalným hnojivem. Po odkvětu podpoříme vyzrávání cibulí navíc hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Tulipán Greigův (T. greigii)

Odkvetlým rostlinám odlamujeme tvořící se tobolky, ale stvol ponecháme. Tvorbou semen by se cibule zbytečně vysilovala. Stvol je zelený a stejně jako listy pomáhá tvorbě zásobních látek a narůstání cibule. Řežeme-li květy do vázy, odřezáváme květ jen s jedním listem.

Tulipány ponecháváme na místě dva až tři roky. Po této době cibule vyjmeme. Cibule sklízíme až v době, kdy jsou nejméně dvě třetiny nadzemní části zaschlé. To bývá nejčastěji koncem června až začátkem července. Na uvolněné místo pak můžeme vysadit letničky. Nechceme-li čekat, až tulipány zatáhnou, opatrně vyjmeme celé rostliny i s cibulemi hned po odkvětu. V tomto případě však cibule zlikvidujeme. S hlavní cibulí vždy pečlivě sklidíme i nové cibulky, které by jinak záhony zaplevelovaly. Sklizené cibule usušíme při teplotě kolem 25 °C a pak uložíme očištěné a roztříděné na suchém a tmavém místě při teplotě asi 20 °C. Pro podzimní výsadbu jsou vhodné jen cibule, které mají obvod velký alespoň 8–10 cm.

Tulipán tarda (T. tarda)


Text: red; foto: Shutterstock a archiv

Další články

Listové těsto na slano

Listové těsto na slano

Přemýšlíte, jakou dobrotu připravit pro posezení s přáteli či jako lehký předkrm? Vyzkoušejte naše recepty z listového těsta. Nejsou náročné na přípravu, a přitom jsou velice chutné.

Celý článek

Léto s bylinkami

Léto s bylinkami

Milujte bylinky? Dejte jim na zahradě větší prostor – získáte tak nejen bohatou sklizeň aromatických a léčivých rostlin, zároveň si také vytvoříte zákoutí plné vůně a pohody.

Celý článek

Mokré filcování

Mokré filcování

Filcování neboli plstění, je proces, během kterého vzniká z vlny pevná homogenní struktura. Vlněná vlákna se spojí a vytvoří materiál, který je tvarově stabilní a zároveň si ponechává vlastnosti vlny.

Celý článek

Přečtěte si

Okenní šambrány

Okenní šambrány

www.chatar-chalupar.cz

Okenní šambrány, orámování okenních otvorů, najdeme snad na každém domě – vyjma těch moderních. Jde o profilované a různě zdobené rámování, zpravidla štukové, někdy i jen malované.