Suvenýr z Portugalska? Korek!

Chystáte se na dovolenou k moři? Pokud zamíříte do Portugalska, pak se nejspíš setkáte se zdejším tradičním řemeslem – zpracováním korku. Co všechno se z něj dá vyrobit? Vydejte se s námi na výlet.

Procházíme se městečkem Guimarães na severozápadě Portugalska. Malebné křivolaké uličky zdobí drobné krámky, které lákají k nahlédnutí. V jednom z nich nacházíme artikl, který je pro Portugalsko zcela typický. Jde o korek, který se tu vyrábí ve velkém. Ostatně více než polovina světové produkce korku pochází právě odsud.

 

Kabelky, diáře i klobouky

Člověka by nenapadlo, co všechno se dá z takového korku vyrobit. V jednom rohu visí kabelky a batohy na záda, vedle na poličkách jsou korkové peněženky, diáře, ale i drobné suvenýry, třeba řetízky z korku. A mají tu i kšiltovku, klobouky, vějíře nebo kravatu. Sympatická prodavačka nám vysvětluje, že tady na severu korkové duby, z nichž se korek získává, nenajdeme. „Museli byste dolů na jih, do oblasti Alentejo v jižním Portugalsku, kde je mnohem větší teplo. Na tamních pláních rostou košaté korkové stromy po tisících,“ říká. O tom, jakou si musí korek projít cestou, než se dostane do některého z podobných obchůdků, však drobná blondýnka ví hodně, a tak se s ní dáváme do řeči.

Oloupané stromy poznáte zdaleka

Korkové duby se podle ní nedají přehlédnout. Poznáte je podle rozložité koruny a především obnažených částí kmene a větví, na kterých obvykle svítí velké bílé číslice roku poslední sklizně. Pěstování korku vyžaduje velkou trpělivost. Ze žaludu roste strom se silnými pokroucenými větvemi asi 25 let a teprve pak je schopen poskytovat svou kůru. Pěstitelé musí pravidelně vypalovat podrost a ořezávat větve s lesklými stále zelenými listy, aby slunci uvolnili přístup ke kmeni. Čas sklizně nastává na vrcholku léta, když se kmen pod drsnou, tmavě šedou slupkou poněkud stáhne. Dělníci k jeho obnažení používají speciální sekyru, kterou nejdříve dvakrát naseknou kmen po obvodu, přidají svislý řez a kůru opatrně odloupnou. Kůru odebírají také ze silnějších větví. Řezání korku z kmene vyžaduje zkušenost a zručnost, protože nesmí dojít k poškození jasně červeného mízního pletiva, růstového povrchu pro další novou vrstvu korku. Každý strom dává 25 až 45 kg korku najednou.

Znovu až po devíti letech

Teprve po dalších devíti letech je kůra dostatečně silná na to, aby se mohla sklízet znovu. Strom obvykle podstoupí takový zákrok dvanáctkrát až patnáctkrát za svůj přibližně dvousetletý život. Po vytřídění se korkové role zpracovávají. Až rok se suší pod širým nebem, aby se zbavily lepkavých zbytků, které mohou zůstat v milionech drobounkých, vzduchem naplněných buněk, díky nimž je korek tak lehký. Pruhy suroviny se pak celý den vaří v obrovských měděných kádích. Při tomto procesu mizí většina třísloviny duběnkové, korek nabobtná a získá požadovanou pružnost. Pláty se vyrovnají do plochých desek a znovu suší na slunci.

Nejvěhlasnější jsou špunty

Korek se třídí do téměř padesáti skupin, které předurčují jeho další využití. Z nejkvalitnější suroviny vznikají zátky do lahví, které stroje vysekávají ze silných plátů korku. Aby dobře sloužily, musí projít pečlivým zpracováním, kvalitu kontrolují nejen citlivé přístroje, ale i lidský zrak. Některé korkové špunty se ale skládají hned ze tří vrstev – ve styku s nápojem je kvalitní měkoučký korek, na který je uprostřed nalepen méně kvalitní tvrdší korek a zbývající část tvoří slisovaná korková drť. Korková zátka jak známo zabraňuje oxidaci vína a umožňuje, aby lahodný nápoj v klidu odpočíval až do doby, kdy bude na místě jej otevřít. Víno zase naopak chrání korek před vysycháním a ztrátou elasticity, proto jde i po letech korkový špunt bez problémů vytáhnout.

Nic nepřijde nazmar

Při zpracovávání korku se pracuje i se zbytky. Desky vylisované z rozemleté korkové drti smíchané s pojivem sice nemají tak výborné vlastnosti, ale jako tepelná izolace naprosto postačují. Kromě izolací se z korku vyrábějí i plováky, obklady, stélky do obuvi nebo podlahové krytiny. Výhodou korku je, že dobře tepelně izoluje, odolává teplotám do zhruba 120 °C, je pružný a lehký. Korek je také vděčným materiálem pro výrobce upomínkových předmětů, jak se ostatně právě přesvědčujeme v historickém centru městečka Guimarães na severozápadě Portugalska. Před odchodem se milé prodavačky ještě ptám, jak velký je o výrobky z korku zájem. „Nabídka výrobků z korku se neustále rozšiřuje, ale pravdou je, že nejrůznější suvenýry, třeba peněženky, bločky nebo tužky si nejčastěji kupují turisté na památku. Třeba se to časem změní,“ přemítá naše společnice.


Dub korkový

Dosahuje výšky až kolem 20 metrů, kmen a větve jsou různě pokřivené. Borka je tlustá až 10 centimetrů a odlupuje se ve velkých plátech. Dub korkový roste v oblasti Středomoří, na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe. Pěstuje se na plantážích na otevřených světlých plochách. 54 % světové produkce pochází z Portugalska, dalších 40 % pak ze Španělska, Alžírska a Maroka.

 


Text: Andrea Skalická; foto: Jaroslav Skalický a Shutterstock

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek