Foto: Josef Lauterbach

Borkovanské kraslice jsou malované od srdce

Technice škrabaných vajec se naučila od své babičky, ale jejím hlavním učitelem byla maminka. Řeč je o Zdeňce Margoldové, která se výraznou měrou podílela na udržení tradice Borkovanských kraslic. Začátkem 20. století se v Borkovanech na Břeclavsku přes zimní období malovaly téměř v každé domácnosti. Jejich tradice se ale začala psát mnohem dříve.

 

Jak dlouhá je tradice borkovanských vyškrabovaných kraslic?

V té podobě, jakou známe dnes, je stará více než sto padesát let. Že se v Borkovanech kraslice malovaly odnepaměti, je doloženo v záznamech v Etnografickém muzeu v Brně. Kraslice se našla při vykopávkách a je datována do roku 1140.

V 50. letech minulého století ale téměř zanikla. Díky čemu se ji podařilo udržet?

Udržela se díky mé mamince, které je již devadesát jedna let. Po mateřské dovolené začala pracovat jako domácí pracovnice pro ÚLUV, tedy Ústředí lidové umělecké výroby. Při návštěvách vedení podniku na domácích pracovištích viděli moji babičku malovat kraslice. Babička a moji rodiče měli v emigraci mnoho přátel, kterým se nedalo nic poslat, pouze kraslice, malovanou vzpomínku na domov. V ÚLUV se kraslice líbily, začalo se zjišťovat, jestli je to původní lidové řemeslo, které by se dalo využít v obchodě. Odtud víme, odkud tato tradice pochází, do této doby taková informace nikde nebyla. Kraslice se staly velmi dobrým vývozním zbožím a požadavek na množství dodaných kraslic stoupal.

 

Foto: Josef Lauterbach

Takže se k babičce připojily i další domácnosti?

Ano, tradice se postupně se obnovovala i jinde než jen u nás doma. Nová éra malování borkovanských kraslic začala v roce 1972. Bohužel, čím blíže bylo k roku 1989, tím horší byla situace v ÚLUV, který nakonec dva roky před sametovou revoluci úplně zanikl. Pokračování tak nakonec zbylo na mně. Byla jsem ale naštěstí ve správný čas na správném místě. V této době se mi podařilo udržet práci pro zhruba sedmdesát maléreček.

Kolik se jich tomuto řemeslu věnuje dnes?

Dnes nás maluje asi deset a většině z nás je už přes sedmdesát let. Staré babičky zemřely a mladé ženy jsou většinou zaměstnané a se snadnějším výdělkem. Občas se najdou malé holčičky, které se malování naučí, ale této činnosti se dál nevěnují. Snad v pozdějším věku. Věřím ale, že se tradici borkovanských kraslic do budoucna podaří udržet. Mám dvě sestry a dvě dcery, všechny jsou šikovné po mé mamince a babičce a všechny umí kraslice malovat, přesto, že všechny pracují ve zdravotnictví.

Foto: Josef Lauterbach

Prozradíte, jak při tvorbě Borkovanských kraslic postupujete?

Pracovní postup spočívá v očištění a odmaštění vaječné skořápky. To je stejné u všech druhů skořápek. Základem je smirkový papír a dále sjednocení povrchu skořápky, například octem, který je i dezinfekční. Poté skořápku potřeme pomocí štětce mořidlem na dřevo. Po zaschnutí, zhruba do druhého dne, je skořápka připravena k vyškrabování. Pracujeme ocelovým nožem, nářečově tzv. résovákem. Proto se také v Borkovanech říká vyškrabování résování. Každá malérečka používá jiné nástroje, obvykle nabroušené kulaté pilníky.

 

Pokračování rozhovoru najdete v březnovém vydání tištěné Rozmarýny. Náš časopis si můžete zakoupit na www.casopisyknihy.cz nebo v elektronické podobě na www.digiport.cz.


Text: Andrea Skalická; foto: Josef Lauterbach

Další články

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek

Šárka Schmelzerová: Porcelán je zábava i adrenalin

Šárka Schmelzerová: Porcelán je zábava i adrenalin

Věnuje se výrobě originálního autorského porcelánu a svou tvorbou se už dvanáct let také živí, i když přiznává, že to není úplně jednoduché. K bělostnému porcelánu má Šárka Schmelzerová blízko snad i proto, že v kraji, který proslul jeho výrobou, vyrostla. Dílnu má ve Štědré u Žlutic na Karlovarsku.

Celý článek

Dejte dřevu starobylou patinu

Dejte dřevu starobylou patinu

Dřevo můžeme pomocí různých technik upravit tak, aby získalo zdánlivě zašlou a věkovitou patinu. Lépe pak souzní s interiérem starého domu a dotváří nostalgickou atmosféru.

Celý článek

Cínař a betlémář Petr Rýgr: Cínové figurky mi přinesly volnost

Cínař a betlémář Petr Rýgr: Cínové figurky mi přinesly volnost

K odlévání cínových figurek se dostal Petr Rýgr ještě za minulého režimu. Důvod byl jednoduchý: toužil po volnosti a svobodném povolání. Když v roce 1988 vyšlo vládní nařízení, které umožňovalo soukromě provozovat některé služby, pustil se do vytváření upomínkových předmětů. Dnes se výrobou cínových figurek živí. Zaměřuje se především na betlémy.

Celý článek