Pořád vymýšlíme něco nového

K výrobě svíček je přivedla náhoda, nebo chcete-li osud. Metodou pokus-omyl pak vyvinuli unikátní technologii, díky které vyrábějí svíčky, které nemají ve světě obdobu.

U vzniku rodinné firmy Unipar z Rožnova pod Radhoštěm, která vyrábí svíčky unikátní technologií, stála náhoda. Ukázalo se totiž, že stroj, který si Miroslav Šupler pořídil na výrobu dřevěných briket, je k ničemu. Brikety v krbu z něj vzplály stejně rychle jako papír. S hypotékou v zádech přemýšlel, co dál.

Byl jste doslova v patové situaci. Stroj byl k ničemu. Co jste dělal?

Bylo to těžké, zadlužil jsem se a vymýšlel, jak z toho ven. Protože se do pilin jako pojivo dával parafínový prášek, nějaký mi zbyl. Nasypal jsem ho do formy, a tak jsem vylisoval svou první briketu z vosku. Přidal jsem do ní kus tkaničky od boty a byla z toho svíčka – to byl začátek všeho. Přivedlo mě to na nápad, že budu dělat lisy na svíčky. Ty ale nikdo nechtěl. Lidi, které jsem oslovoval, spíše zaujaly samotné svíčky, hlavně ženy je vždycky rychle rozebraly. Tak jsme je začali vyrábět.

Před prodejnou v Rožnově pod Radhoštěm nepřehlédnete obří adventní věnec

Jaké byly začátky?

Když jsem začal dělat svíčky, nic jsem o nich nevěděl. Vymýšlel jsem už vymyšlené věci, protože svíčky se dělaly roky. Později jsem dokonce přišel na to, že jsem ani ten lis nevymyslel. Svíčky se lisovaly už předtím. Hlavně Němci už měli vyspělé technologie. Psal se rok 1992, tehdy nešlo sednout k počítači a najít si vše na internetu. Musel jsem si poradit sám.

Obyčejný parafín vám nevyhovoval. Proč?

Protože vytvářel při hoření saze a o to jsem nestál. Našel jsem materiál, který saze netvoří, protože je vyčištěný od síry a oleje, jde vlastně o extrémně čistý parafín. Vyzkoušel jsem ho a ukázalo se, že hoří na vodní páru a oxid uhličitý. Tím se naše svíčky odlišily od zbytku světa.

Miroslav Šupler se nebojí experimentovat

Takže je vyrábíte technologií, kterou nikdo jiný nedělá?

To nevím, nezkoumám, jestli tak pracuje i někdo jiný. Velké firmy ale postupují spíše opačně, hledají co nejlevnější surovinu s co nejvyšší produktivitou, aby vytvořili co možná nejlevnější produkt a mohli na něm vydělat. My to děláme obráceně. Cesta k našemu materiálu je poměrně drahá, technologicky, časově i energeticky náročná, ale je oceňovaná lidmi, kteří naše svíčky používají.

Zapracovali jste i na vývoji knotu. Jak se vám povedlo ho vylepšit?

Normální knot funguje tak, že bavlněná vlákna nasávají a výpary hoří. Jenže často se stane, že knot nasaje víc, než se stačí odpařit, ztěžkne a začne se ve svíčce utápět. Platí to hlavně u silnějších svíček. Knot to neudrží a svíčka zhasíná. Některé firmy, aby knot udržely, ho různě impregnují chemikáliemi – třeba olovem nebo niklem – pak knoty sice hoří, ale zároveň vznikají nezdravé výpary, byť v povolených limitech. Já jsem hledal jinou cestu. Klasický knot jsme upravili a vytvořili takzvaný kapilární knot. Vlastně jsme jeho funkci otočili naopak – nevyužíváme savosti vláken, ale mezer mezi vlákny. Tím jsme zvýšili výkon vzlínacího tlaku. Knot se tak dostává do mírného napětí a ve svíčce se neutápí. Přísun paliva pak regulujeme přes velikost kapiláry a počet kapilár. Výsledkem je čistý, vysoký a jasně hořící plamen.

v Rožnově pod Radhoštěm

Projevuje se to nějak v délce hoření?

To pro mě není to hlavní. Já se spíše dívám na to, jak svíčka svítí, jak funguje jako celek. Svíčku si člověk kupuje proto, aby si užil pohody a atmosféry. Plamen musí mít nějakou dynamiku hoření, a právě to vytváří tu atmosféru. Když budete sedět u skomírajícího plamínku svíčky, bude klesat i vaše nálada.

Svíčky prodáváte nejen u nás, ale i v zahraničí. Kolik máte zaměstnanců?

Dvanáct, jako apoštolů. Ale nikoho neorganizuji, do ničeho jim nemluvím. Oni sami vědí, co mají kdy dělat, zodpovídají za kvalitu i termíny dodávek. Zakázky máme z osmdesáti procent domluvené dva roky dopředu. Lidé se proto mohou sami mezi sebou domlouvat, co budou kdy dělat – kdy se bude lisovat, barvit, balit a tak dál.

Vzniká u vás také mnoho dekorovaných svíček. Děláte všechny ručně?

Ručně děláme jen to, co neumíme natisknout. Naše technologie využívá nanočástic kovu pro potisk, čímž jde tisknout i fotografie už od jednoho kusu s nízkými náklady na přípravu tisku.

Kdo se stará o design svíček?

Tím se zabývá moje žena. Sleduje, co by lidi mohlo zajímat a bavit. Vychází z dvanácti znamení horoskopu, proto má každá naše kolekce dvanáct barev. Každý člověk je jinak naladěný, tak ať si sám vybere. My sami zákazníkům nic nevnucujeme. Trendy nesledujeme, jde nám hlavně o přirozenost.

Zdobení luxusní svíčky Diamond

Blíží se Vánoce. Máte připravenou speciální kolekci?

Ano, ale teď už pracujeme na kolekcích svíček na Vánoce 2020. Máme své zástupce v Americe, Španělsku, Dánsku a Německu. Od začátku června až do února si zástupci vybírají z nových kolekcí, které jsou individuálně navrhovány s ohledem na design a kulturu jednotlivých zemí.

Jak se vám povedlo prorazit v zahraničí?

Měli jsme štěstí, že jsme byli ve správný čas na správném místě. Na počátku nás jeden americký zákazník sám oslovil. Mám dojem, že díky tomu se povedlo uspět i jinde ve světě. Nikdy jsme nemuseli obcházet zákazníky s aktovkou plnou zboží. Lidé si nás vždy našli sami.

Svíčky z kolekce Xmas Tree pěkně ozdobí vánoční stůl

Lidé k vám mohou chodit i na exkurze. Jak to funguje?

To vzniklo samo, naše firma vždy byla a stále je otevřená veřejnosti. Může k nám přijít kdokoli, i konkurence. Nebojím se ale, že by od nás opisovala, pro ně je ta technologie moc drahá. Když kolegové z branže vidí, jak postupujeme, většinou si klepou na hlavu, že jsem blázen, když používám vysoce kvalitní, ale drahé suroviny. Vyrábíme kvalitní svíčky, které zákazníkům vyhovují.

Takže exkurze nejsou organizované?

Není to žádná „masovka“, ani vstupné nevybíráme. Když k nám lidé přijdou na návštěvu, provedeme je výrobou, galerií a nakonec si můžou i něco koupit. Nedávno jsme otevřeli galerii v Českém Krumlově, kde můžou shlédnout výrobu prostřednictvím krátkého filmu a kde jim také nalijí slivovici a baví se s nimi klidně o něčem jiném, než o svíčkách. Od první adventní neděle až do ledna se můžete přijet inspirovat vánoční výzdobou, která je vytvářena podle kolekce na dva následující roky. V Rožnově vás navíc okouzlí pohled na adventní věnec gigantických rozměrů.

Jaké máte plány do budoucna. Chcete něco měnit?

My pořád něco vymýšlíme. Dcera se zabývá osvětlováním exteriéru hotelů svíčkami. V interiéru to není problém, tam se používají většinou čajové svíčky. Máme je speciálně vymyšlené tak, aby dobře hořely v lampách. Ale osvětlení v exteriéru je komplikované, a na tom jsme udělali kus pokroku. Dneska osvětlujeme exteriér mnoha hotelů. Nejen v nejbližším okolí, ale také na Slovensku – v Bratislavě nebo v Tatrách. I díky tomu máme každý rok nové zajímavé zákazníky. Aniž bychom to plánovali, pořád se posunujeme dopředu. U našich svíček oceníte smyslnost a harmonii souhry technologií, lidského umu, elegance a krásy.


Unipar

Dolní Paseky 227

756 61 Rožnov pod Radhoštěm

Tel., fax: +420 571 653 121

E-mail: info@unipar.cz

Web: www.unipar.cz

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv firmy Unipar Rožnov pod Radhoštěm

Další články

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Dana Soukupová: K drátenictví potřebuji vnitřní klid

Před více než deseti lety se Dana Soukupová vyučila u mistra dráteníka. Dnes v její dílně v Ostromeči na Domažlicku vznikají nejen repliky starých výrobků, ale i autorská díla. Na zakázku tvoří snad nejraději a nepřestává ji těšit, že je o její práci zájem. Její výrobky si díky své jedinečnosti našly kupce nejen v mnoha evropských zemích, ale i v Americe, Číně, Japonsku nebo Rusku.

Celý článek

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

Vyšívačka Jarmila Kraváčková: Svou výšivku poznám na první pohled

První výšivku vyrobila pro syna na hody. Vyšívání na výřez, tedy výšivce podle počítané niti, se začala věnovat až poté, co její děti dospěly. Jarmila Kraváčková je dnes jednou z mála žen, která tuto techniku na Uherskohradišťsku ovládá. Je držitelkou značky Tradiční výrobek Slovácka a v roce 2019 získala za krojové vyšívání Cenu Vladimíra Boučka, kterou uděluje město Uherské Hradiště.

Celý článek

Keramik Martin Volf z Kolovče: O naše kvasné hrnce je zájem

Keramik Martin Volf z Kolovče: O naše kvasné hrnce je zájem

Už v roce 1785 začal rod Volfů vyrábět v Kolovči na Domažlicku tradiční lidovou keramiku. Hrnčířskému řemeslu, které se tu po celou dobu předává z otce na syna, se Volfovi věnují už po sedm generací. A dodnes se tu pracuje naprostou stejnými technologickými postupy jako kdysi. I v této těžké době se Martin Volf snaží řemeslo udržet.

Celý článek

Přečtěte si