Plodové růže pro okrasu i vitaminy
Šípky se běžně sbírají ve volné přírodě. Vaří se z nich čaje, využívá je i lidová medicína. Ovšem tyto keře můžete pěstovat i na zahradě, vhodné jsou k tomu velkoplodé růže. Nejčastěji se setkáte s růží svraskalou (Rosa rugosa), růží dužnoplodou (R. pomifera, syn. R. villosa) a ještě s několika dalšími, méně známými druhy. Od planě rostoucí růže šípkové se liší hned v několika vlastnostech.
Vysazujte po celou sezonu
Plodové růže pocházejí ze zemí jižní Evropy a Balkánu. Jejich keře rostou rychle a vzpřímeně, začnou-li plodit, rozklesnou se. Výhony jsou vínově červené, jemně trnité. Velikostí je lze přirovnat k rybízu. Záleží ovšem na tom, jak a kam je vysadíte. Pokud budou růst mezi jinými dřevinami, například rybízem nebo zimolezem, aronií či dřínem, jejich šířka se bude pohybovat v rozmezí dva až dva a půl metru. Vhodné jsou i do živých plotů, a to nejen volně rostoucích, ale také tvarovaných. Pokud jim naopak dopřejete dostatek prostoru, vytvoří velmi pěkné solitérní keře, které lze dokonce vysadit i do okrasných záhonů.
Sazenice plodových růží se prodávají prakticky pouze v kontejnerech, proto je lze vysazovat takřka kdykoli během zahradní sezony. Protože na jaře velmi brzy raší, doporučuje se raději volit podzimní termín, rostliny stačí do zimy ještě zakořenit. Zvolte pro ně slunný záhon s kvalitní zahradní půdou s dostatkem živin. Porostou i na místech sušších a chudších, tam je ale třeba počítat s tím, že úroda šípků zde úměrně klesá.
Do každé zahrady
Plodové růže jsou odolné, na zahradách se obejdou bez jakékoli ochrany. Velmi dobře si poradí i se znečištěným prostředím, proto se vysazují také do městských aglomerací a jiných náročných lokalit. Jsou mrazuvzdorné, a to i v době kvetení – není tedy problém je pěstovat na horách a ve vyšších nadmořských výškách. Velké, růžové, voňavé a samosprašné květy se objevují v květnu, ovšem v zahradách se pěstují hlavně kvůli plodům. Ve srovnání s šípky planých růží mají intenzivnější aroma i více dužniny, která tvoří až osmdesát procent objemu plodu. Šípky jsou světle červené a krásně lesklé, obsahují také mnohem méně semen než u planých rostlin. Z jednoho keře můžete sklidit až pětikilogramovou úrodu. Na trhání zpravidla máte až deset dnů.
Vitaminové bomby
Důvod, proč se vyplatí šípky pěstovat a jíst, jsou jejich pozitivní účinky na zdraví. Tolik vitaminu C nenajdete v žádném jiném ovoci, ve sto gramech čerstvých plodů ho může být až 1250 miligramů. Dále obsahují provitamin A, vyšší obsah vitaminů K a B, cukry, barviva, pektiny, třísloviny i minerály. Šípkový čaj působí močopudně a celkově pročišťuje organismus. Zlepšuje imunitu i metabolismus, přispívá ke správnému fungování cév a srdce a pomáhá proti nespavosti. Z plodů se vyrábějí ovocné šťávy, pasty, sirupy, omáčky, nejoblíbenější jsou však marmelády. Lze je také sušit a pak přidávat do čajových směsí. Tvoří i základ aromatických vín, likérů a destilátů, které zaujmou nejen chutí, ale i barvou. Ze semen se lisuje léčivý olej.
