Pletení z orobince

Iveta Dandová: „Naše řemeslo snad nezanikne“

V létě v její dílně uvidíte hlavně klobouky a čepice s kšiltem. Stálá poptávka je po ošatkách na kynutí těsta nebo po miskách na ovoce. Seznamte se s tvorbou Ivety Dandové, která se své práci věnuje už více než dvacet let.

 

Jak jste se k práci s orobincem dostala?

Pocházím nedalekého z Bakova nad Jizerou, kde má pletení z orobince velkou tradici. Výrobky zhotovené touto řemeslnou technikou mne obklopovaly od dětství. Po studiu na Střední průmyslové škole strojní jsem pracovala v OPP Bakov nad Jizerou (Okresní Průmyslový Podnik – pozn. red. ) jako kreslička, později jsem se ve stejném podniku začala věnovat práci s orobincem. V místních dílnách jsem získala zkušenosti s postupem zpracování a základními technikami pletení z orobince a podílela jsem se na výrobě kolekcí pro Ústředí lidové umělecké výroby. Po zániku podniku jsem si zřídila vlastní dílnu. Vedle osvědčených vzorů jsem zařadila do svého výrobního programu jak vzory, vycházející z historických předloh, tak nové, moderní prvky.

Kam až sahá tradice pletení orobincových výrobků v Bakově a okolí?

Až do konce 17. století, kdy se hrabě Arnošt z Valdštejna rozhodl založit v Mnichově Hradišti klášter a pozval sem z Itálie mnichy kapucínského řádu. Ti naučili řemeslu místní obyvatele, kteří nejprve pracovali pro mnichy a později se zcela osamostatnili. Kolem městečka se tehdy rozkládaly desítky rybníků a jezer s kvalitním porostem, který museli najatí dělníci vždy v předjaří sežnout a během léta dále zpracovat. Zpracování orobince nebylo nikdy jen záležitostí vlastního pletení, ale zahrnovalo celou technologii přípravy materiálu. Kdysi dávno se v našem kraji orobinec úzkolistý, z kterého se plete, vyskytoval v hojném množství. Smutné je, že dnes je problém nalézt lokalitu s touto mokřadní rostlinou.

 

Kromě historických vzorů najdete v tvorbě Ivety Dandové i moderní prvky

Vy sbíráte a sušíte orobinec sama. Co všechno to obnáší?

Nežli mohu začít s vlastím pletením, předchází tomu obtížná sklizeň a příprava orobince. Sklizeň probíhá v zimním období za pomoci rodiny a známých, jelikož tak se již od prvopočátku dá ohlídat kvalita a zacházení s nasekanými otýpkami. Každý stvol se jednotlivě usekne ručním srpem a sváže do otýpek. V otepích se na suchém místě suší, než zcela vyschne. V letních měsících následuje čištění, takzvané „škaredování“, vylupování, třídění podle délky šupin…. Zkrátka je nutné udělat spoustu úkonů, než je možné sednout a plést.

 

Před samotnou výrobou musíte orobinec namočit, aby zvlhnul. Na jak dlouho?

Orobinec o potřebné délce se namáčí tak tři dny před pletením výrobku. Poté se zabalí do plátna nebo igelitového pytle, aby se důkladně napařil a dal se dobře tupým nožem nařezat na stejně široké pruhy. Až pak přichází na řadu vlastní tvorba. Ke zhotovení každého prostorového výrobku je zapotřebí dřevěná forma, dále hřebíčky, kterými se dno přiťukne k formě, tupý nůž na rozříznutí orobince, nůžky na zastřihování konců a miska s vodou a houbičkou na průběžné namáčení během pletení.

 

Iveta Dandová se inspiruje nejen výrobky dřívějších pletařek, ale sleduje i to, co přinášejí současné trendy v bytových i módních doplňcích

Tvorbě z orobince se věnujete dlouhá léta. Kolik forem dnes máte?

Vlastně ani nevím. Mám formy zhotovené podle vlastního návrhu, ale pletu i podle starých, dobových – to jsou hlavně formy kloboukové a na tašky. Vybraná dřevěná forma mi určuje tvar ošatky, misky, klobouku, tašky, ale jaký vzorek a výplet použiji, je jen na mně. To je právě to, co mě na pletení baví – tedy velká možnost vzájemných kombinací, výzva zkusit přidat třeba další přírodní materiál – ať už jako součást výpletu, nebo aplikace.

 

Jak dlouho trvá samotná výroba?

To záleží právě na náročnosti vzorování, takže nelze paušalizovat. Pletla jsem i věci, které byly hodně náročné a musely zůstat rozpletené několik dnů. U tvorby, která není podmíněna dřevěnou formou, jako jsou bytové dekorace, postavy andělů nebo ozdoby, je zase dána možnost improvizace.

 

Orobinec, se kterým pracuje, si autorka také sama s pomocí své rodiny sklízí, suší a potom náročným způsobem zpracovává pro další použití

Kde se při tvorbě inspirujete?

Inspirací k tvorbě jsou mi umně zhotovené výrobky dřívějších pletařek, ale dívám se samozřejmě i kolem sebe na to, co přináší současné trendy v bytových i módních doplňcích.

 

Je něco, co se z orobince vyrobit nedá?

Limitující pro velikost zhotovení výrobku je délka rostliny a její tvrdost, v tomto případě vlastně měkkost. Orobinec je totiž velice příjemný, měkký a poddajný. Takže například velké koše na prádlo uplést nelze.

 

Autorka používá formy zhotovené podle vlastního návrhu, ale plete i podle starých, dobových forem, hlavně kloboukových a na tašky

Na které výrobky jste nejvíc pyšná?

Nemohu určit konkrétní výrobek, na který jsem nejvíce pyšná. Snažím se být v souladu se svým svědomím dobře zvládnuté práce. Vždy je pro mne přínosná i diskuse se zákazníkem. Při předávání konkrétní zakázky mne velice potěší, když finální podoba odpovídá jeho představě.

 

Své výrobky často vystavujete i v zahraničí. Je tento typ tvoření v cizině častý?

Mnoho pletařů pochází z Polska, Maďarska, Itálie, Bulharska, Norska, ale pletení z orobince je rozšířené i v Asii. I v cizině se nejčastěji pletou z orobince tradičně misky, tašky a klobouky.

 

V roce 2007 získala za svou tvorbu ocenění Nositel tradice lidových řemesel, udělované ministerstvem kultury

Jste jednou z mála pletařek u nás, která pletení z orobince ovládá. Je i to důvod, proč příležitostně působíte jako lektorka?

Je to jeden z důvodů. Současná společnost je velice konzumní. Předchozí generace dokázaly zužitkovat a využít skoro vše, co se vyskytovalo v jejich okolí. Například u orobince se využily všechny vrstvy lodyhy. Nejhrubší na podpalování v kamnech a podestlání dobytka, jemnější na tkané orobincové rohože a z nejměkčího se pletlo. Proto když se najdou zájemci, kteří jsou ochotní si vyzkoušet, co vše pletení z orobince obnáší, ráda zkušenost předám dál.

 

Jaký je o tuto ruční tvorbu zájem? Myslíte, že i v budoucnu přetrvá?

To, jestli řemeslo přetrvá, záleží především na výskytu orobince úzkolistého v naší přírodě. Se změnami životního prostředí klesá kvalita přírodního pletiva. Vlivem nedostatku vláhy a nadměrného hnojení už není pletivo tak jemné, je tvrdší a struktura je řidší. Při porovnání s výrobky předešlých generací je rozdíl znatelný.

 

Orobinec je příjemný, měkký a poddajný materiál, takže z něj nelze uplést například velké koše na prádlo

Pletení z orobince se věnují také vaše dcery. Musela jste je k tomu přemlouvat?

Ne, nemusela. Odmala viděly, jak pletu, a přirozeně chtěly zkoušet a napodobovat to, co jsem dělala. Naučila jsem je základy a další jsem nechala na nich. Takovým přirozeným způsobem se vlastně předávalo řemeslo u bakovských pletařů. Děti byly od mala v kontaktu s prací rodičů a přišlo jim to naprosto přirozené.

 


Iveta Dandová

V roce 2007 získala za svou tvorbu ocenění Nositel tradice lidových řemesel, udělovaný Ministerstvem kultury. O rok později obdržela certifikát kvality Regionální produkt Českého ráje. S jejími výrobky se můžete setkat na nejrůznějších prodejních a prezentačních akcích tradičních řemesel nejen v České republice, ale také v zahraničí. V minulých letech se představila například v Bolzanu a St. Gallenu. Zúčastnila se mimo jiné také mezinárodní výstavy pletařských technik v irském Kilkenny nebo světového setkání pletařů v Polsku ve městě Nowy Tomyšl.

Spolu se dcerou Adélou realizovala samostatné výstavy tvorby z orobince na zámku Staré Hrady, v Zámku a Galerii Konírna v Mnichově Hradišti, v muzeu Kouřimska v Kouřimi, v městském muzeu v Bakově nad Jizerou a na mnoha dalších místech.

Pro stálé expozice místní výroby v muzeích v Bakově nad Jizerou, Mladé Boleslavi a Turnově vytvořila kolekce replik historických sbírkových předmětů, doplněné ukázkami vlastní tvorby. Během celého roku se pravidelně účastní programů ve Skanzenu Vysočiny na Veselém Kopci, v Muzeu lidových staveb v Kouřimi, skanzenu v Chanovicích, Muzeu východních Čech v Hradci Králové, skanzenu ve Strážnici a mnoha dalších.

Více informací najdete na www.orobinec.cz

Kontakt
Smetanova 580
295 01 Mnichovo Hradiště
Mobil: 723 301 963
E-mail: orobinec.iveta@seznam.cz

 


Text: Andrea Skalická; foto: Jiří Křivánek

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek