Nostalgicky krásné orlíčky

V našich zahrádkách se pěstovaly již od středověku. Tehdy to býval domácí orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), dorůstající výšky 50 – 80 cm, s modrofialovými květy. Dnes díky snadnému křížení přibývají stále nové druhy, které překvapují pestrou paletou barev.

Rostliny celého světa

Odkud orlíčky pocházejí? Najdeme je po celém světě. V Evropě, Asii, Číně i Japonsku, v severní Africe, Severní Americe. V zahradách jsou oblíbené, protože se snadno pěstují. Tak snadno, že často zplaňují. Podle druhu dorůstají do výšky od 5 cm do 100 cm.

Orlíčky jsou zajímavé stavbou svého květu, podle něhož jsou lehce rozeznatelné od ostatních květin. Vnitřní lístky jsou poskládány do kornoutu a vnější květní plátky jsou protaženy dozadu do tzv. ostruhy. Ozdobné jsou také plody – měchýřky. Typická je i přízemní růžice řapíkatých sivozelených trojčetných listů, z níž vyrůstají pevné větvené stonky ukončené květy, které se objevují v květnu a v červnu. Většinou jsou jednoduché a jednobarevné v pastelových tónech. Kromě modrých, fialových, purpurových, růžových a bílých se v nabídkách zahradnictví objevují i orlíčky s neobvykle jemně žlutými květy.

Vyšlechtěné formy – hybridy vznikly křížením severoamerických druhů. Pěstuje se mnoho odrůd s květy jednoduchými i plnými v zářivých barvách, často s kontrastním zbarvením kalichu a koruny (žlutá – červená, fialová – bílá apod.). Květní ostruha bývá dlouhá, odstávající do strany. Hybridní rostliny mají jemnější listy a poněkud nižší vzrůst, přibližně kolem výšky 40 až 60 cm.

Nenáročné pěstování

Orlíčkům nejlépe vyhovuje stanoviště s dostatkem rozptýleného světla, ale při dostatečné zálivce mohou růst i na slunci. Celodenní úpal nebo naopak plný stín však orlíčky nesnesou. Na půdu nejsou náročné. Vyhovuje jim běžná zahradní hlinitopísčitá zemina s dostatkem živin. Orlíčkům dopřejeme pravidelnou zálivku, aby půda zůstávala stále mírně vlhká. Pokud je dostatečně zásobena živinami, hnojení není nutné. Jinak orlíčky přihnojujeme jednou za 14 dní běžnými hnojivy na kvetoucí zahradní rostliny.

Vyšší odrůdy pěstujeme v okrasných květinových záhonech. Lze je použít i k řezu, k aranžování vzdušných kytic. Po odkvětu můžeme orlíčky sušit a použít do suchých vazeb. Nižším druhům to sluší ve skalkách. Dobře se doplňují s pryskyřníkem a sasankami, které kvetou ve stejnou dobu. Dobrým sousedem bude i polštářový hvozdík nebo iberka.

Dobré rady

• Opatrným vyštipováním odkvetlých květů můžeme dobu kvetení orlíčků prodloužit.
• V přísně udržovaných výsadbách nenecháváme orlíčky vysemenit, aby záhon nezaplevelily. Stačí po odkvětu odstřihnout semeníky.
• Usušené rostliny lze použít do suchých vazeb.
• Orlíčky rozmnožujeme výsevem.
• Semena volně rozhodíme na záhon a ihned zalijeme. Pokud tak učiníme hned po čerstvém uzrání semínek, do podzimu rostlinky povyrostou a zjara již vykvetou.