Lopuch není plevel
Lopuch (Arctium lappa) nikdo záměrně nepěstuje, neboť na rumištích, v opuštěných zahradách či u cest ho roste dost. Vyžaduje dostatek světla a živin, vždyť dorůstá do výšky až dva metry, plocha jednotlivých listů může dosahovat opravdu velkých rozměrů, tři nebo čtyři zakryjí plochu i metr čtvereční. Osídluje spíše zkypřenou půdu.
Pomáhá kořen
K léčebným účelům se sbírá lopuchový kořen. Nejvíce zdraví prospěšných látek se v něm nahromadí na podzim, může se ale sbírat i v předjaří. Vyryté kořeny s postranními oddenky se operou a nechají se volně rozložené na mírném teple, maximálně do padesáti stupňů, uschnout. Některé postupy doporučují i krátké, zhruba tříminutové povaření před samotným sušením, toto zpracování je vhodné především u hodně silných kořenů. Správně usušený kořen je zvenku tmavě a uvnitř světle hnědý. Po rozetření trochu nepříjemně zapáchá, chutná slizovitě nasládle, později nahořkle. Také čaj či odvar pro obklady jsou zakalené, a to díky obsahu slizových látek. Tento jev ale nesnižuje kvalitu léčiva.
Léčivé účinky
Blahodárné účinky lopuchu jsou skutečně všestranné. Má močopudný a antibakteriální účinek, omezuje také pocení, pomáhá proti dně, při cukrovce, ledvinových a močových kamenech, gastritidě, žaludečních vředech, zánětech v ústech či při onemocnění kloubů. Hojně se používá do bylinných směsí, které mají povzbudit látkovou výměnu, podporuje tvorbu žluči a pohyb střev. Velmi významný je také při léčbě nejrůznějších kožních potíží, jako jsou akné, ekzémy, dermatitidy nebo nadměrné vypadávání vlasů.
Použití v kuchyni
Lopuch je nejen léčivka, ale na jaře ho můžete využít také v kuchyni. Mladé řapíky, které téměř nebývají hořké, stačí oloupat a uvařit jako chřest, jíst se dají i syrové. Zelené listy poslouží při přípravě nejrůznějších závitků. Jejich nahořklá chuť v tomto případě vůbec nevadí, naopak dělá jídlo zajímavějším. Konzumovat se dá i syrový vnitřek rašícího mladého stonku, který chutí připomíná kedluben.
Nejrůznějším způsobem se dají využívat také kořeny, ale jen od mladých rostlin, které ještě nekvetly – lopuch je totiž klasická dvouletka. Staré jsou příliš tuhé a málo šťavnaté. Můžete je dusit, vařit i používat jako pyré. Staročeské kuchařky využívaly vyryté, očištěné a uvařené kořeny dokonce nasladko na přípravu koláčů. V Japonsku dávají přednost pikantnějšímu zpracování, nakládají je do sójové omáčky a pak snídají.
Přípravky z lopuchu
Lopuchový olej
Připravuje se častěji z čerstvého kořene, ale lze použít i sušený. Jeden díl kořene se nechá louhovat čtrnáct dnů v deseti dílech kvalitního oleje, nejlépe olivového. Po scezení se používá jako prostředek pro šetrné ošetření suchých ekzémů.
Lopuchový odvar pro vnitřní užívání
Čajová lžička sušeného a drceného kořene se přelije šálkem vroucí vody, směs se nechá přikrytá deset minut louhovat. Pije se dvakrát denně.
Pro zevní použití a na obklady
Svařte půl litru vody a dvě lžičky sušeného lopuchu. Přikládejte na postižené místo asi na patnáct až dvacet minut.
