foto Shutterstock

Květiny pro každý balkon

Pěstování rostlin v nádobách má řadu výhod – stačí vám terasa, balkon nebo jen okenní parapet a pár květináčů a truhlíků. Květiny pak můžete snadno přemisťovat podle potřeby.

Květiny mohou kvést na jakémkoli balkoně, dokonce i když je orientovaný na sever, kde se ne každému druhu daří. Ve všech případech musíte – oproti pěstování na záhonu – více dbát na tyto tři věci: kvalitu substrátu, dostatečnou zálivku a hnojení.

 

Jaký vybrat substrát

Substrát volte podle toho, zda vámi vybrané balkonovky mají rády sucho, nebo naopak ocení časté zalévání. První skupina potřebuje zeminu dokonale propustnou, přemokření totiž může květiny zahubit stejně jako nedostatek vláhy. Proto běžnou půdu nebo domácí kompost a listovku smíchejte s hrubším pískem a drobným štěrkem. Ten klidně nahraďte perlitem či s keramzitem, tyto pufované horniny a jíly substrát rovněž provzdušní, zároveň přebytečnou vodu nasají a poté jí postupně uvolňují. Tím slouží i jako zásobárna vláhy, navíc jsou lehké a snadno se s nimi pracuje. Druhům citlivým na přelévání z nich vytvořte i silnou drenážní vrstvu na dně.

Naopak rostliny s vyššími nároky na vláhu ocení substrát výživnější, kyprý, bohatý na humus, ale propustný musí být rovněž. Pokud na začátku sezony zvolíte pro balkonovky špatnou půdu a nebude se jim dařit, stojí za to je přesadit i v průběhu léta.

Rostliny v truhlících a dalších nádobách uplatníte nejen na balkoně, ale i na terase či na dvorku. foto Shutterstock

 

Jak často zalévat

Nároky na vláhu snadno odhadnete podle vzhledu. Rostliny s velkými, tenkými listy vypařují hodně vody, proto jí i více potřebují. Naopak ty s listy drobnými, často tuhými, kožovitými, pokrytými voskovou vrstvou nebo chloupky jsou zvyklé vodou šetřit a vystačí s málem. Vliv má pochopitelně i teplo a světlo, voda se odpařuje i ze substrátu a třeba i skrze stěny prodyšných terakotových nádob.

Ideální je zálivka ranní, která rostliny připraví na nový den. A budete mít jistotu, že vodu využijí. Například stínomilné a vláhomilné fuchsie za horkého dne upadnou do dočasného spánku, uzavřou póry a chrání se tak před vyschnutím. Když je v té době zalijete, vodu nedovedou využít a může dojít k hnití kořenů. Vhodný bývá i večer, když teplota poklesne. A za velmi horkých dnů budou rostliny, zvláště pokud je pěstujete v menších nádobách, vyžadovat zálivku ranní i večerní. Na vláhu náročné druhy se proto vyplatí zasadit do samozavlažovacích nádob. V nabídce jsou truhlíky i žardinky různých tvarů i barev.

Balkonovkám, které potřebují neutrální či mírně kyselý substrát, nevyhovuje tvrdá voda z vodovodu, proto pro ně nachytejte dešťovku. Vápnomilným nevadí, ale neměla by být příliš studená.

 

Pro menší balkon je chytrým řešením umístit květiny do polic. foto Shutterstock

 

Nezapomeňte na hnojení

Rostliny na balkoně pěstujete proto, aby bohatě kvetly. K tomu ovšem potřebují dostatek živin. Každý týden jim proto do zálivky přidejte tekuté hnojivo. Buď speciální pro balkonové rostliny, nebo výrobky vhodné i pro plodovou zeleninu. Například granule ze zkvašeného drůbežího trusu jsou co do složení ideální. Můžete je zakoupit v koncentrované podobě, při správné aplikaci nepáchnou. Obsahují dostatek fosforu a draslíku, prvků podporujících bohaté kvetení i zrání plodů. Draslík mohou dodat i slupky od banánu. A důležitá je schopnost květin tyto prvky přijímat – proto jsou stále oblíbenější mykorhizní houby, které zvyšují absorpční schopnost kořenů. Jde o oboustranně výhodné soužití, kdy rostlina dostává minerály, vodu, a navíc i ochranu před škodlivými houbami, a symbiotická houba na oplátku čerpá produkty fotosyntézy.

Alternativou k tekutým nabízejí pomalu rozpustná hnojiva, tedy různé tablety či tyčinky, které se zasunou do substrátu. Hodit se mohou pro velmi zaneprázdněné či zapomnětlivé pěstitele, nebo tam, kde zalévá automatika.

 

Pelargoniím se na jižním balkonu daří a dokážou ho proměnit k nepoznání. foto Shutterstock

 

Jižní balkony

Na jižně orientovaném balkoně můžete vybírat z ohromného množství krásně kvetoucích letniček. Vděčné jsou petúnie, lobelky, dvouzubce, gazánie, sanvitálie, všelichy, zářivy, krásenky, verbeny, štírovníky, aksamitníky, šruchy, kosmatce, modroočka, slunečnice, popínavé vilce, povijnice, lichořeřišnice a hrachory. Z přenosných rostlin, které vyžadují zimování v chladu, vyberte pelargonie, bounganvillea, mandevilla, oleandr, olověnec, olivovník, rozmarýna, myrta či vavřín. Sklízet tady můžete i bylinky – tymián, saturejku, yzop, oregano, aloisii, šalvěj i bazalku, nádherně zde pokvete levandule a svatolína. Do sladka dozrají jahody, balkonová rajčata, papriky i lilky. S minimem vody vystačí trvalky jako čistec netřesky, rozchodníky, rozchodenice či pastelově zbarvené řebříčky, které zde můžete pěstovat celoročně. Jako o život porostou bambusy či trávy – kavyly, kostřavy, třeslice a jiné.

 

Saláty v truhlíku pěkně vypadají a můžete je zasít několikrát za sezonu. foto Shutterstock

 

Východní balkony

Ranní slunce a poté ochrana před odpoledním vedrem – takové podmínky svědčí například fuchsiím, netýkavkám, begóniím, mračňákům, hortenziím, barvínkovci madagaskarskému, azalkám. Všechny je můžete pěstovat jako přenosné rostliny. Z letniček se zde bude dařit pestrolistým africkým kopřivám nebo přizpůsobivým lobelkám. Můžete vyzkoušet i sluncemilovné letničky a umístit je tak, aby dostaly světla co nejvíce. Celoročně zde poroste popínavý plamének i přísavník. Snadno zde vypěstujete listovou zeleninu a bylinky, které nemají rády sluneční úpal. V truhlíku pěkně vypadají mangoldy a saláty k řezu listů, které sklízíte opakovaně, dále bylinky jako je roketa, šťovík, pažitka, petrželka, kopr, estragon, čechřice vonná a libeček. V nesčetných kultivarech seženete mátu nebo uklidňující meduňku.

Africká kopřiva ocení ranní příděl slunečních paprsků a ochranu před odpoledním horkem. foto Shutterstock

 

Západní balkony

Pokud vysledujete, která místa mohou osluněná nejdéle, lze na západním balkonu nebo terase pěstovat stejné druhy jako na jižním. Zajímavě tady vypadají nejen kvetoucí letničky a trvalky, ale i druhy a kultivary s pestrými a panašovanými listy jako africká kopřiva, molice nebo některé pelargonie. Postačí jim částečný polostín. Kromě klasických balkonovek můžete vyzkoušet i pěstování trvalek a dřevin, které lze v nádobách ponechat celoročně venku. V prostorné květináči lze na západní straně sklízet zahradní borůvky a brusinky, maliny i ostružiny, rybíz i angrešty, zakrslé či sloupovité jabloně, broskvoně, hrušně, třešně, růže, levandule. Z přenosných jsou vděčné citrusy. Po celý rok tady mohou zůstat mrazuvzdorné dřišťály, skalníky, cesmíny, buxusy i zakrslé jehličnany.

 

Citrusům se daří na osluněných místech, například na jižním nebo západním balkonu. foto Shutterstock

 

Severní balkony

Výběr zde máte sice menší, ale stále dostatečný. Z kvetoucích rostlin se neobejdete bez fuchsií vyšlechtěných do bezpočtu odrůd. Větší barevnou škálu nabídnou kvetoucí begónie, překvapí hortenzie velkolisté. Truhlíky a nádoby můžete doplnit převislým barvínkem, břečťanem, panašovanou molicí. Stojí za to využít i trvalky – dlužichy, bohyšky, čechravy či kakosty ozdobné květy i listy. Do stínu se hodí i kapradiny, jako je pérovník pštrosí, podezřeň královská či kapraď samec, který je vyšlechtěn i do variet s měděnými listy.

 

Večerní posezení při západu slunce je příjemnou tečkou za celým dnem. foto Shutterstock

 

Květiny mohou kvést na jakémkoli balkoně, dokonce i když je orientovaný na sever, kde se ne každému druhu daří. Ve všech případech musíte – více dbát na tyto tři věci: kvalitu substrátu, dostatečnou zálivku a hnojení. foto Shutterstock


Text: red; foto: Shutterstock

Další články

Venkovní osvětlení jako umělecké dílo

Venkovní osvětlení jako umělecké dílo

Noc se stává plátnem, na kterém venkovní osvětlení maluje svoje příběhy. Přechod funkcí od jednoduchého osvětlení k plnohodnotnému uměleckému vyjádření je hmatatelný. Temnota noční krajiny nabízí nekonečné možnosti pro tvořivé designéry osvětlení, kteří chtějí obohatit veřejné prostory a vytvořit vizuálně úchvatné scény. Celý článek