Krušnohorská štípaná hračka přežije jako folklor

Dřevěné hračky Ladislava Chládka prošly rukama tisíců dětí. Držitel řady ocenění, mimo jiné i titulu Nositel tradice v oboru „Výroba hraček štípaných ze soustruženého bloku“, je jediným tvůrcem u nás, který se touto technikou zabývá.

Tvorbě hraček ze dřeva se věnujete již čtyřicet pět let. Jde o rodinnou tradici?

K výrobě hraček jsem se dostal víceméně náhodou. Přibližně v letech 1975–1980 jsem se zajímal o soustružení dřeva. Toto řemeslo mě velice zaujalo svou krásou a možnostmi tvořit. Začal jsem externě pracovat pro Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) Praha. Zde jsem byl osloven, abychom se s výtvarnicí Jarmilou Jeřábkovou pokusili obnovit výrobu takzvané „hračky štípané ze soustruženého bloku“, nebo též „krušnohorské hračky štípané z bloku“. O rodinnou tradici tedy nejde. Můj otec byl bednář. Pravděpodobně jsem nějaké geny zdědil.

 

Můžete přiblížit, v čem jsou specifika takto vyrobené hračky a jaká je její historie?

Výroba hraček štípáním z bloku je specifický lokálně omezený technologický postup, který v současné době nikde jinde na území České republiky nenajdeme. Výroba vznikla na počátku 18. století. Místní lidé tehdy kvůli upadající důlní těžbě museli hledat nový způsob obživy. V minulosti byla rozšířena na české i německé straně Krušných hor, kde se v obci Seiffen udržuje dodnes. S odsunem německy mluvícího obyvatelstva technologie téměř zanikla a o obnovu se úspěšně pokusilo až ÚLUV. Již zmíněná výtvarnice Jarmila Jeřábková připravila první vzory a já jsem podle dochovaných vzorků obnovil technologii staré výroby našich předků.

 

Pokud to není tajemství, prozradíte nám výrobní postup při tvorbě hraček?

Výroba začíná výběrem vhodného bloku dřeva, z něhož se soustruží dutý prstenec, jehož reliéf odpovídá tvaru budoucí hračky. Nejčastější inspirací jsou tvary zvířátek, ptáčků apod. Po dokončení se prstenec rozřízne a z jeho obvodu se štípou jednotlivé plošky, které již mají tvary konkrétních hraček. Dále následuje broušení, osazování koleček, případně povrchová úprava voskovou nebo olejovou lazurou, díky níž si hračky ponechávají přírodní vzhled.

 

Co všechno – kromě šikovných rukou – ke své tvorbě potřebujete?

Potřebuji základní truhlářské vybavení, soustruh a soustružnické vybavení. Jde o práci, která vyžaduje značnou prostorovou představivost, protože budoucí tvar není na prstenci zpočátku patrný a plně se projeví až při jeho rozštípnutí, což ovšem znemožní jakékoli další úpravy. Dle našeho způsobu výroby se slepí vyschlé javorové přířezy do potřebného rozměru, aby se docílilo požadovaného průměru pro soustružení. Naši předci používali kulatinu bez předchozího lepení. Výsledek je však naprosto totožný. Podle síly budoucí hračky se odřízne potřebný kus, odvrtá střed, srazí hrany a celek se na soustruhu upraví do podoby dutého válce. Takto připravený polotvar se upne do speciální duté hlavy soustruhu, která umožňuje soustružení po obvodu i uvnitř prstence. Hotový prstenec se dnes neštípe, ale pomocí malé cirkulárky se rozřeže na jednotlivé dílky, jejichž průřez má charakteristické kónické zúžení. V připraveném polotvaru se vyvrtají otvory pro zavěšení či uchycení koleček.

Jaké druhy hraček a dekorativních předmětů vyrábíte?

Vyrábíme hlavně tvary zvířátek a vánočních ozdob. V současné době je v naší nabídce minimálně 23 druhů zvířátek, mimo jiné ježek, opice, hroch, želva nebo papoušek. Vyrábím také domeček, zvonek nebo hvězdičku. Vzorů na vánoční ozdoby mám asi deset. Vše vyrábím jen z javorového dřeva. Hračky jsou vysoké maximálně 5 cm, na kolečkách o průměru 1,5 cm.

 

Proč je pro výrobu hraček nejlepší právě javorové dřevo?

Protože je ideální pro svoji barvu, štípatelnost a dobrou opracovatelnost.

 

Jste držitelem titulu Nositel tradice v oboru „Výroba hraček štípaných ze soustruženého bloku“. Máte nějaké pokračovatele?

Zatím pokračovatele ve výrobě nemám. Podle zpráv z Národního ústavu lidové kultury jsem prozatím v republice sám, který se touto technikou zabývá.

Myslíte, že do budoucna toto řemeslo přežije?

Dle současné situace přežije tato výroba jako folklorní záležitost.

 

Jak velký je mezi lidmi zájem o tento typ hraček a dalších výrobků?

Dodáváme do několika obchodů s lidovým sortimentem. Prodáváme na významných akcích lidové kultury, například ve Strážnici, ve skanzenu Veselý Kopec. Zájem je pouze u vyznavačů lidové kultury.

 

Dá se výrobou takových hraček uživit, nebo je to váš celoživotní koníček?

Tvořením ze dřeva se zabývám téměř 45 let. Opustil jsem zaměstnání ve strojírenské výrobě. Tato činnost mě plně uspokojuje, hlavně pro tvůrčí činnost. Při výrobě tohoto sortimentu a technologií, kterou používám já, se ale dá uživit velmi obtížně.

Na čem teď aktuálně pracujete?

Připravuji se na vánoční prodej, hlavně chystám sortiment vánočních ozdob, je o ně totiž velký zájem.

 


Ladislav Chládek

Narodil se 26. října 1944 ve Výprachticích v rodině bednáře. Se zpracováním dřeva se tak seznámil už jako malý kluk. Protože otcova živnost nepřečkala éru znárodňování, vyučil se nástrojařem. Nejprve pracoval jako nástrojař, později jako vedoucí kontroly výroby. Postupně začal spolupracovat s Ústředím lidové umělecké výroby, pro něž vyráběl nejrůznější zakázky dřevných předmětů a hraček. V roce 1981 se společně s manželkou stal zaměstnancem ÚLUV a společně s výtvarnicí Jarmilou Jeřábkovou začali spolupracovat na obnově výroby štípaných hraček ze soustruženého bloku. Za zdařilé a kvalitní výrobky obdržel Ladislav Chládek v roce 1988 titul Mistr lidové umělecké výroby. O čtyři roky později založil soukromou firmu. Ladislav Chládek je jediným tvůrcem u nás, který se technikou tzv. krušnohorské štípané hračky zabývá. V roce 2009 obdržel titul Nositel tradice v oboru „Výroba hraček štípaných ze soustruženého bloku“. Ocenění, udělované ministrem kultury ČR, se uděluje řemeslníkům, kteří na vysoké úrovni ovládají zánikem ohrožené technologie lidové výroby, zajišťují jejich uchování a předávání budoucím generacím. S oceněním je spojeno propůjčení ochranné známky, garantující kvalitu a jedinečnost výrobku.

Kontakt:
Ladislav Chládek

Výprachtice 58
561 34 Výprachtice
www.hracky-drevo.wz.cz


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Ladislava Chládka

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek