Krásný život v přestavěné chatě

Jana a Radek bydlí v Brně, ale tam moc nebývají. Většinou je najdete blízko Nového Města na Moravě, v kraji zasvěceném běžkování a biatlonu. Tady totiž mají chatu.

Stojí v mírném svahu, z jedné strany roste les, další okolí oddělují živé ploty. Na první pohled tato chata vypadá nově, ovšem tak tomu není, je stará skoro padesát let! V dnešní podobě má díky Radkovi a Janě šmrnc, uvnitř ji charakterizuje praktičnost a nápaditost.

 

Jak ji koupili…

„Když se nám přiblížil důchodový věk, rozhodli jsme se vyměnit bydlení ve městě za život v přírodě. A protože jsem vždy jezdil na běžky na Vysočinu a kvůli sněhu jsem si přál nějakou nemovitost v lokalitě alespoň sedm set metrů nad mořem, zaměřili jsme se právě na tento region,“ začíná vyprávět Radek. „Novoměstsko je chráněná krajinná oblast, stavět se zde nesmí, sháněli jsme tedy něco staršího. Vhodnou chatu nebo chalupu se nám dlouho nedařilo najít. Tříleté intenzivní hledání ukončil až cyklistický výlet kolem Fryšavy. Naše dnešní sousedka mi poradila, že sousední chata by možná byla na prodej. Majitel pak ještě skoro rok váhal, měl to tady moc rád, ale potřeboval peníze. Psal se podzim roku 2000, když jsme si konečně plácli,“ rekapituluje Radek.

Chata to byla maličká, postavená v sedmdesátých letech, kdy nebyly peníze ani materiál. Stěny byly z prken použitých na stavbě nedalekého hotelu, izolace chyběly úplně.

„Během první zimy jsme zkusili v chatě přenocovat. Večer jsme rozpálili kamínka do červena a ráno nám zamrzala voda ve skleničkách. To ovšem byly zimy, kdy teplota klesala k minus patnácti stupňům! Tato zkušenost nás přesvědčila o nutnosti radikální přestavby,“ vysvětluje Jana běh dalších událostí.

Soukromý pozemek od veřejného prostranství oddělují jen keře a stromy

… a jak ji přestavěli

Pro přestavbu je nutný projekt, řada razítek a povolení. Radek byl sice projektant, ale v elektrooboru, a tak nezbývalo než se učit novému řemeslu. S pomocí kamarádky architektky nakonec projekt zpracoval a přesvědčil novoměstský stavební úřad, že nová chata v koutu u lesa bude hezčí než ta stávající. Zjara se začalo bourat. Po vyklizení chaty a sundání střechy přijel chlapík s motorovou pilou, chatu rozřízl v rozích a stěny už spadly samy. Jana vzpomíná: „A do toho přijel pán odečíst spotřebu elektřiny. Doslova se vyděsil: To tady tak foukal vítr?“

Pod dvojicí bříz stojí víla, dřevěná plastika od Petra Takacze

Je nutné uvést, že se bourala pouze dřevěná nadstavba, podezdívka se sklepem zůstala původní. Noví majitelé rozšířili chatu na severní straně o dva metry. To umožnilo vestavbu schodiště, kterým se propojilo přízemí se sklepem, a také získat prostor pro koupelnu. Celou jižní stranu chataři využili pro velikou obytnou místnost s kuchyňským koutem a krbem, která přímo navazuje na velkou terasu. Projekt počítal i se zatepleným podkrovím se dvěma ložničkami.
V době stavby Jana ještě pracovala jako lékařka v nemocnici na zkrácený úvazek a vlakem přijížděla na víkendy, Radek zatím žil v obytné avii zaparkované u lesa: „Spali jsme ve spacácích a myli se v lavoru, ale bylo to hezké. Snažil jsem se ušetřit, a tak jsem nejen stavbu hlídal, ale i pracoval s řemeslníky.“ Díky tomu je vše postaveno podle Radkových představ, který si navíc pochvaluje, že teď ví, kudy vedou veškeré rozvody a instalace.

V létě je to idylka, když však napadne sníh, do jeho úklidu je potřeba zapojit sněhovou frézu

Do chaty se Jana s Radkem stěhovali v listopadu, kdy se už uvnitř dalo topit, ale opět je čekalo spartánské prostředí. Spali na zemi, nebyl tu žádný nábytek, záchodu chyběly dveře, do patra se dostávali po žebříku. „U terasy jsme neměli zábradlí, žádné z vnoučat však naštěstí nespadlo! Byly to krásné Vánoce, tehdy napadlo přes půl metru sněhu. A my už bydleli!“

Posezení na balkoně chrání před slunečními paprsky široký slunečník

Ve znamení zařizování

Další rok se zařizovaly interiéry a stavěly schody z přízemí do patra. „Vymyslel jsem je do posledního centimetru,“ podotýká Radek a dodává, že schodiště vyrobila firma Trödl z Radňovic.

Těch vymyšleností na míru je v chatě víc. Stačí se podívat na nábytek. V přízemí zaujme dlouhá police vedle krbu, na které stojí hudební aparatura a pod dřevěným krytem i klávesy, pod ní jsou uklizeny stojany s palivovým dřevem. Vše se sem s lehkostí vešlo.

V podkrovních ložnicích si zase všimnete širokých postelí se šuplíky ve spodní části. Šuplíky mají kolečka a lze je vysunout, až kam to volné místo dovolí. Podobně jsou využity i skříně. Kopírují šikmý tvar stropu a uspořádání vnitřních polic a poliček beze zbytku odpovídá dané ploše. O úložné prostory tedy není nouze. „Nábytek zhotovil šikovný stolař Pavel Tulis z Branišova,“ prozrazuje Radek a hlásí se jako spoluautor; z jeho hlavy všechny tyhle skříňky a šuplíčky pocházejí. Ve své profesi se zabýval řízením křižovatek, nyní uplatňuje svoje nesčetné nápady a také manuální zručnost v chatě.

Jeden z pokojíků v podkroví má pohodlné „letiště“

 

Originální vychytávkou jsou šuplíky pod postelí, ve kterých je spousta úložného místa

 

Skříně vyrobené na míru využívají prostor do posledního centimetru

Vyspí se tu celá rodina

Dnes má chata i s terasou rozměry zhruba 6 × 10 metrů. Stěny sendvičové konstrukce tvoří prkna, skelná vata a sádrokarton. Do jižní prosklené stěny je vsazen krb, kterým se může vytápět přízemí, a teplo se rozvádí průduchy po celé chatě. Radek s Janou si však nemohou vynachválit podlahové topení napojené na plynový kotel, které je instalováno v hlavní obytné místnosti a doplněno radiátory. Podlahy v přízemí kryje dlažba, v ložnicích je na prkennou podlahu nalepený koberec. Příčky jsou ze sádrokartonu. Střecha je izolovaná a odvětraná, pokrývá ji bonský šindel.
Chataři míní, že pro každodenní provoz je důležitá sklepní místnost. Uskladňují v ní sportovní vybavení a zahradní nářadí, Radek tady má dílnu a je tu i malý sklípek na potraviny. V patře nad dílnou neboli v přízemí je chodba, koupelna, záchod, uzavřené schodiště do dílny a hlavní obytná místnost, na kterou navazuje prostorná terasa. V podkroví jsou dvě ložnice a mezi nimi druhý záchod.

Interiér je velký tak akorát. Když přijedou děti, není problém tu přespat, protože pohovka u jídelního stolu je rozkládací. Radek s úsměvem poznamenává, že on stejně nejradši spí na balkoně v patře…

Pod dlažbou v přízemí je podlahové topení

 

Krbem se dá chata také vytopit. Proti krbu postavená křesílka napovídají, že pohled do plamenů tu má své příznivce

 

Pod polici se vejdou přesně dva zásobníky na dřevo

Léto s vílou, zima na běžkách

„Je tu elektřina, telefon, vodovod,“ vypočítává náš hostitel vybavenost pěkné lokality s několika chatami nedaleko od vesnice. Přírodní charakter dodává pozemku sousedství lesa. „Někdy se sem chodí pást srnky, jindy krávy, které občas utečou z blízké pastviny.“

Jana hýčká rostlinky ve všech truhlících a také ve skalce rozprostírající se od chaty směrem k lesu. Terénní úpravy dělali také chataři sami. Svah přerušuje terasa s ohništěm a lavičkami a kousek nad nimi, pod břízami, stojí paní víla. Ze dřeva ji vyřezal místní umělec Petr Takacz. Když vílu přivezl, s navrženým stanovištěm pod stromy prý okamžitě souhlasil. Chataři se o ni pěkně starají, na zimu nad vílu dokonce vždy postaví boudičku, aby dřevo netrpělo nadměrnou vlhkostí.
Jana a Radek patří k aktivním lidem. V létě jezdí na kolech, v zimě na běžkách. Když skončila stavba chaty, Radek se pustil do navrhování zdejších turistických tratí pro běžkaře. Podle jeho návrhu se vybudovaly cesty, stavěly se mostky a v zimě tudy projíždějí rolby, které upravují stopy. Chataři se smějí: „Jakmile prošlapeme stopu k některému z udržovaných úseků, hned se po ní vydávají další běžkaři.“ Nezbývá než s obdivem povzdechnout: Inu, na Vysočině je po celý rok krásně!

Schody do patra vymyslel Radek, vyráběla je firma Trödl

 

Jana a Radek tráví na Vysočině většinu dní v roce

 


Text: Martina Lžičařová; foto: Petr Živný

Další články

Svícen zdobený mušlemi

Svícen zdobený mušlemi

Z obyčejné plechovky a mušlí, které jste si kdysi přivezli od moře, můžete snadno vykouzlit svícen, díky kterému budete mít přímořskou atmosféru každý den doma…

Celý článek

Sejte ředkvičky a špenát

Sejte ředkvičky a špenát

Konec léta a podzim jsou v zeleninové zahradě obdobím sklizně. Ale stále můžete vysévat druhy s krátkou vegetační dobou, které ještě do příchodu silnějších mrazů stačí vyrůst – například ředkvičky či špenát.

Celý článek

Rajčata a bazalka

Rajčata a bazalka

Sladkokyselá chuť rajčat se báječně doplňuje s kořenitou bazalkou. Není proto divu, že tuto kombinaci najdeme v mnoha vynikajících receptech. Vyzkoušejte některé z nich.

Celý článek

Svícen s kameny

Svícen s kameny

Máte rádi kameny? Použijte je na výrobu jednoduchého, a přitom velmi dekorativního svícnu. Umístěte je do skleněné vázy nebo obyčejné velké sklenice od okurek. Uvidíte, jakou bude dělat parádu.

Celý článek

Přečtěte si

Staré věci, krásné věci

Staré věci, krásné věci

www.chatar-chalupar.cz

Kdysi v tomto objektu žili benediktýnští mniši. Krajina kolem Windachu v Horním Bavorsku byla pro klidný život naplněný rozjímáním jako stvořená. Na počátku 21. století ale byla ze stavení už opuštěná ruina. Záchrana přišla v hodině dvanácté.

Záhony se zásaditou půdou

Záhony se zásaditou půdou

www.floranazahrade.cz

Půda se zásaditou reakcí, která má pH vyšší než 7, se objevuje v lokalitách s vápencovým podložím. Pokud takové podmínky na zahradě máte, vysaďte sem rostliny, které z takového prostředí pocházejí. Bude se jim dařit a krásně pokvetou, zvlášť pokud opět zvolíte hlavně žluté odstíny.