Chalupa v podhradí

Chalupa stojí v uličce mířící vzhůru k majestátní zřícenině hradu Rabí. Paní Lucie miluje historii, hrady a zámky, a když s manželem přemýšleli, kde si pořídit chalupu, táhlo ji to sem.

Mladí manželé bydleli nejdřív každý sám. Toužili po domečku, kde by mohli být spolu, těšili se, že si jej upraví podle svého. David vřele souhlasil s tím, že se poohlédnou v Pošumaví, sám totiž pochází z vísky pod Kašperskými Horami.

Jako by na ně čekal

Při svých toulkách nemohli minout Rabí ležící v severovýchodní části Šumavy. Rozhodli se, že si vyšlápnou na mohutnou obytnou hradní věž, z níž je krásný výhled na celý prácheňský kraj. Když šli úzkou podhradní uličkou, viděli na nevelké chalupě ceduli, že je na prodej. A dole název realitky. „Prohlídku hradu jsme oželeli a ujížděli domů k internetu,“ vzpomínají naši hostitelé.

Hned zavolali do realitní kanceláře v Blatné a zjistili, že jsou třetí v pořadí. Ale chalupa jim byla souzená. Oba předchozí zájemci si koupi různých důvodů rozmysleli. Hlavně jim vadlo, že na domek pěkně svítí sluce jen ráno a pak chvíli večer, ale přes den je přízemí a dvorek ve stínu. „My jsme si to zpočátku ani neuvědomili. Líbil se nám hlavně interiér s dřevěnými podlahami, trámy a nikami v tlustých zdech… A to, že sem přes den nejde slunko, nám ani nevadí,“ konstatuje David.

Chalupáři ozdobili chvojím a jmelím i vstupní dveře a netradiční lavici

Nejdřív se bouralo

Mladí se moc těšili, jak budou svou chaloupku zařizovat. Nemohla se dočkat hlavně Lucie, která vystudovala aranžérskou školu a výzdoba interiérů je její vášní. Jenže nejdřív se rozhodli vybourat pár příček mezi pokoji. „Pan Vejvara, předchozí majitel, dal sice všechno celkem do pořádku, ale bylo to tady samá zeď,“ vzpomíná David. „Od síně doprava byla jakási hala a v ní jen stůl a schody do patra. Doleva byla kuchyňka jako nudlička, prakticky jenom linka, a dál se vstupovalo úzkým klenutým průchodem do světnice. Všechny dělicí stěny šly pryč. Zrušili jsme i vstup do domu a z bývalé síně udělali útulnou místnost,“ provázejí nás manželé přízemím.

Vybouráním některých příček vznikl příjemný vzdušný prostor

Do patra, kde je ložnice, kancelář a, nás tenkrát majitelé nezvali. Tento prostor, hlavně pokojík pro hosty, totiž chtěli David s Lucií připravit pro potomka, který se měl narodit za tři měsíce.

V patře prý byl původně obyčejný laminovaný nábytek, který tady zůstal po bývalém majiteli. Byl to Čech, který žil ve Švýcarsku. Chtěl se vrátit a upravoval si chalupu na důchod. Byl vášnivým rybářem a město, z východu a jihu obtékané řekou Otavou, pro něj bylo rájem. „Jenže dřív, než si jihočeskou idylu mohl začít užívat, umřel. Jeho potomci k domku neměli vztah, takže ho prodali i s nábytkem. Leccos jsme ani nevyužili, zařizujeme si domov spíš v chalupářském stylu,“ vysvětluje Lucie.

V této místnosti s pohodlným gaučem z Kiky míval bývalý majitel jenom stůl

Jak vyhřát kamenný dům

Do chalupy se dnes vstupuje přes bývalou stáj, která se proměnila v předsíň s dostatečným prostorem na přezutí, věšákem a skříní na kabáty. „Ještě ji musíme dotvořit,“ připomíná paní domu. „Náš předchůdce si tady chtěl udělat výstavku rybářských trofejí a nechal opravit a zřejmě něčím napustit cihelnou klenbu. Teď je na ni dobře vidět.“ Dalším kladem je, že předsíň izoluje obytný prostor od venkovního prostředí. V chladném podhradí je to vítané.

V celé chalupě jsou radiátory, rozvod nechal udělat ještě pan Vejvara. „Měl tu kotlík na propan butan, nádrž byla zakopaná v zemi. Zkusili jsme topit jako on, ale ve staré nezateplené stavbě bychom to finančně neutáhli. Koupili jsme si tedy kotel na dřevo,“ informuje David, který se přepravou kulatiny a palivového dříví dokonce živí. „Děda i táta byli hajní, mám do lesa a ke dřevu blízko,“ směje se.

V místě, kde byl vstup do síně, je dnes naproti peci spíž, šikovně skrytá knihovnou

Nový zplyňovací kotel s akumulačními nádržemi (dvě sedmistovky) se samozřejmě nevešel do původní kotelny. David vybudoval novou. Vchází se do ní z dnešní předsíně. A z kotelny rovnou ke stodole, kde je uskladněno dřevo. „Nemůžu si Atmos vynachválit. Ráno se probouzíme do příjemného prostředí, radiátory jsou ještě šedesát sedmdesát stupňů teplé. Pak jdeme pryč a večer zase přiložím. Chalupa vůbec nevychladne. Vzadu nad kotelnou máme ještě na střeše solární panely, takže nám vodu v nádržích přihřívá taky sluníčko.“

Další porci velmi pohledného tepla přidává klasický sporák v kuchyni a další kachlová kamna s pecí v sousedním prostoru. „Ta jsou víc ‚vyfutrovaná‘ než sporák a déle drží teplo. Je v nich za topeništěm výměník, z něhož se dá topit v celém přízemku, a ještě vzduchový kanál s výduchem v patře. Kamnář Špát z Českého Krumlova si s oběma topidly poradil velmi dobře. Oceňujeme i to, že nevykuřují ven, když se otevřou dvířka,“ připomíná David.

Rustikální dřevěný nábytek je z různých zdrojů, pěkné kousky jsou od pana Leitla z Hluboké u Kdyně

Obklad také zatepluje

Chalupa se proměnila nejen uvnitř, ale i zvenčí. Současní majitelé se pár let po její koupi rozhodli nechat obložit štít. A před třemi lety našel David na webu pracesedrevem.cz ukázky chalup, které obkládal fošnami působícími jako masivní trámy Milan Vaňous z Orlických hor. „Říkali jsme si, že by obklad prospěl nejen vzhledu stavby, ale i naší energetické bilanci,“ konstatuje.

Ležení na peci se chystá David něčím izolovat; když se kamna rozpálí, je na něm k nevydržení

Pan Vaňous se přijel do Rabí podívat počátkem předloňského roku. Všechno si změřil a zase zmizel. „Do práce se pustil v červnu, dělá totiž, až když se oteplí,“ vysvětlují chalupáři. „Do té doby si dřevo připraví a opatří speciálním nátěrem z bionafty a nějaké barvy. Je to zároveň impregnace proti škůdcům. Fošny tlusté zhruba pět centimetrů šrouboval s pomocníkem na laťkový rošt. Šrouby dávali shora, na koso, takže nejsou vůbec vidět. A nakonec je ještě pan Vaňous zamázl spárovačkou. Tu si míchá z hašeného vápna, pilin a vody.“

V kuchyni na okně jsou také malé vyřezávané jesličky

Chalupa byla v „roubeném kožichu“ za pět dnů, ale na dvoře ještě fošny zbyly. „Domluvili jsme se, že je použijeme i na některé stěny v interiéru. Vypadají za posezením ve světnici i na části zdi naproti peci moc dobře. A částečně interiér také zateplují,“ chválí si majitelé.

Na zápraží dvorku, kdysi zarostlého plevelem, chtějí majitelé položit velké ploché kameny

Atmosféra Vánoc

Vánoce bývají v chaloupce v podhradí opravdu slavnostní. Misky s jablíčky ozdobené chvojím, betlémy ze dřeva i perníku a další artefakty se v interiéru se stěnami zkrášlenými obkladem pěkně vyjímaly. K útulnosti přispívá v obýváku, kde je vánoční stromek, i pěkný záklopový strop. „Původně byl jen obílený,“ vysvětluje David. „Obkládali jsme ho sami s pomocí šikovných kluků z mojí firmy. A fošny na stropy v dalších místnostech přišrouboval pan Vaňous.“

Pod cihlovou klenbou bývalé stáje, kde chtěl mít bývalý majitel přehlídku rybářských trofejí, je vstupní předsíň

Dřevěné jsou samozřejmě i podlahy. „Ty nechal položit ještě náš předchůdce. Ale kolem kamen a na podlaze v síni měl ošklivou šedivou dlažbu. Dali jsme sem půdovky, které jsme objevili na půdě, co má manžel firmu,“ pochvaluje si Lucie.
Vánoční stromek umístili chalupáři tradičně do obýváku, z něhož stoupá dřevěné schodiště vzhůru do patra. Novinkou předloňských svátků však byl strom, který pocitově odděluje gauč od vstupu ze síně. „Je z našeho lesa, už jsme ho měli dlouho vyhlídnutý,“ dodává David. „Bude tady trvale, nejen o Vánocích.“

Protože už bylo pár dnů po Štědrém večeru a blížil se Nový rok, ptala jsem se našich hostitelů, zda si připravili i nějaká předsevzetí… „Ještě chceme dodělat předsíň a dvůr,“ odpověděli svorně. „Na dvůr dáme velké kameny, jaké bývaly na zápraží. Je to tam splácané, kousek beton, kousek cihly, kámen. A také se moc těšíme, až tady budeme tři,“ zaznělo chalupou, která na tomto místě stojí více než 400 let, další přání.

Paní Lucie po čase napsala, že Kristýnka už je na světě. Budou to opravdu krásné Vánoce.

Popisky:
1 Chalupa zateplená obkladem z fošen je usazena na vysoké kmenné podezdívce
2 Na zápraží dvorku, kdysi zarostlého plevelem, chtějí majitelé položit velké ploché kameny
3 Chalupáři ozdobili chvojím a jmelím i vstupní dveře a netradiční lavici
4 Pan Vaňous ctí zvyky starých řemeslníků
5 U klepadla na bráně chce ještě David zatřít tmavou barvou vruty
6 Úprava přívětivé zahrádky nevyžaduje mnoho času
7 Průhled do kuchyně s koutem obloženým fošnami. Zeď zůstala jen mezi sporákem a pecí – a vlevo vyrostla nová, pocitově oddělující oba prostory
8 Pro obklad vybrali majitelé tak zvané šneky, tradiční šumavský dekor
9 Předek kuchyňské linky vyrobil z masivu pan Krejčí ze Sušice; zadní konstrukce je z levnějšího lamina
10 Rustikální dřevěný nábytek je z různých zdrojů, pěkné kousky jsou od pana Leitla z Hluboké u Kdyně
11 Oknem vedle zabudované lednice a mrazáku nakukuje do světnice vánoční výzdoba z chvojí
12 V rohu nad lavicí hýčká Panna Maria Jezulátko
13 V kuchyni na okně jsou také malé vyřezávané jesličky
14 Vybouráním některých příček vznikl příjemný vzdušný prostor
15 Ležení na peci se chystá David něčím izolovat; když se kamna rozpálí, je na něm k nevydržení
16 Koření a křížaly v pytlíčcích jsou nad pecí opravdu v suchu
17 V místě, kde byl vstup do síně, je dnes naproti peci spíž, šikovně skrytá knihovnou
18 V obývacím pokoji voní na okně perníkový betlém, který pekla Luciina babička
19 Davidovo oblíbené místo je právě tady u knihovny, v chlupatém křesle nedaleko pece
20 V této místnosti s pohodlným gaučem z Kiky míval bývalý majitel jenom stůl
21 Vánoční stromeček umístili majitelé ke schodům do patra. Strom vedle gauče se světýlky a chvojím vypadá také slavnostně
23 V chalupě není okénka, které by Lucie nevyzdobila
24 Pod cihlovou klenbou bývalé stáje, kde chtěl mít bývalý majitel přehlídku rybářských trofejí, je vstupní předsíň
25 Domek byl na mapách zakreslen už v 16. století; má pěkně tlusté zdi a v nich půvabné niky


Text: Marie Rubešová; foto: František Vaňásek

Další články

Něžná krása violek

Něžná krása violek

Když se rozhodnete pěstovat violky, mohou vám zahradu zdobit fialky nebo i macešky. Proč? Oba druhy spojuje český i latinský rodový název violka a Viola. Přečtěte si o nich více.

Celý článek

Bylinky proti jarní únavě

Bylinky proti jarní únavě

Cítíte se unavení a bez energie? Na vině může být málo odpočinku, špatné trávení i nedostatek vitaminů. S většinou těchto neduhů pomohou bylinky, jen stačí vědět které.

Celý článek