»
rssfeed
»
Králické betlémy Josefa Komárka

Králické betlémy Josefa Komárka

Před pěti lety získal Josef Komárek titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezbářství – řezba králických figurek a betlémů. Je jedním z nejuznávanějších odborníků v tomto oboru nejen u nás, ale v celé Evropě.

Kdy jste se poprvé setkal s králickým betlémem?

Bylo to v sedmdesátých letech minulého století, když našel můj otec ve společné popelnici betlém s asi dvaceti figurkami. Viděl jsem na nich práci zkušené ruky a začal jsem pátrat, co to vlastně doma máme. Neporadili mi ani v muzeu a až po delší době jsem získal tip na králickou produkci. Při mém bádání přímo v Králíkách jsem poznal Josefa Schwarzera, posledního řezbáře žijícího v Dolní Hedči. S manželkou vyráběli i celé betlémy. Při návštěvách jsem konzultoval své řezbářské pokusy, které s tradičním řezbářským rukopisem měly něco společného až po velkém úsilí. Jednu figurku jsem vyráběl asi padesátkrát, než začalo být vidět to, co staré figurky charakterizuje.

Čím jsou tedy králické betlémy charakteristické?

Velikost figurek je přibližným násobkem rakouského palce (26 mm), protože v začátcích králického řezbářství neměli o metrické soustavě potuchy. Figurky jsou subtilní a řezy vedené kolmo k figurce jsou minimální. Při zpracovávání smrkového dřeva byla tato řezba nejrychlejší z možného. Pestrá barevnost figurek vznikala ve světle petrolejky se slabým měkkým osvětlením. Barevnost dávala figurkám slavnostní ráz. Dnes jsme barvou a intenzitou osvětlení ve svém okolí až přesyceni.

Kolik králických betlémů existuje a kolik jich ještě může být mezi lidmi?

Odhadem byly na Králicku vyrobeny statisíce figurek, kompletních betlémů s charakteristickým chlévem jsem viděl kolem pěti set. Stále se na půdách nacházejí i větší celky.

Jak už jste zmínil, učil jste se od Josefa Schwarzera mladšího, který byl posledním zástupcem výrobců s rodinnou tradicí. Prý jste po něm zdědil jeho „vercajk“. Je to pro vás zároveň závazek?

Vlastním kompletní pozůstalost po Josefu Schwarzerovi. Jako vzory pro svoji výrobu používal staré figurky nejvyšší kvality. To je jediná možnost, jak dosáhnout úrovně i v současné době. Nemohu vymyslet lepší figurku než podle vzoru, který byl výsledkem zkušeností několika generací.

Jak to v minulosti chodilo? Podílely se na výrobě betlémů celé rodiny?

Králičtí řezbáři doslova denně bojovali o přežití svých rodin. Do výroby i proto zapojovali také své děti. Zahrnovalo to přípravu špalíčků dřeva, vaření smrkových špalíčků, řezbu polotovarů nahrubo, finální řezbu trupu figurky nejzdatnějším řezbářem rodiny, výrobu ručiček nebo darů přinášených Ježíškovi, výrobu podložek pod figurky, řezbu oveček, a nakonec kompletování pomocí klihu. Barvení figurek byl úkol hlavně pro ženy. Jejich prací bylo napouštění dřeva teplou řídkou klihovou vodou až do vytvoření matného lesku a nanesení křídové vrstvy (plavená křída + klihová voda). Po důkladném proschnutí následovalo barvení klihovou barvou (klihová voda + barevný pigment). Teprve důkladně proschlou figurku bylo pak možné lakovat.

Než se Josef Komárek naučil řezat figurky způsobem, který králické betlémy charakterizuje, stálo ho to hodně času a úsilí. Jednu musel vyřezat asi padesátkrát, než dosáhl podoby, která je pro drobné postavičky, vyřezávané ze smrkového dřeva, typická

Proč se vlastně betlémářství z Králicka vytratilo?

Řezbářská tradice na Králicku byla ukončena odsunem německy mluvících výrobců, kteří se někdy v novém domově snažili ve svém umění pokračovat. Doba ale už byla jiná.

Jak dlouho vám osobně trvalo, než jste se naučil přesně vyřezávat jednotlivé figurky?

Učím se to stále, když narazím na práci řezbáře, který si vytvořil svůj osobitý rukopis. Zvládnuté mám období mezi světovými válkami. Tvorba z doby rakouské monarchie se zachovala málo a jde většinou o práci zkušených profesionálů, která mne fascinuje vyšší pracností a stylizací oproti meziválečné produkci. Tomu se věnuji naplno v současnosti a chci v tomto stylu vyrobit betlémy pro svou rodinu.

Výrazná barevnost dodávala figurkám i celým betlémům slavnostní ráz

Jak často se vám stane, že se na vás obrátí někdo, kdo chce vědět, jestli jeho betlém není králický?

V čase Vánoc dostávám maily s dotazy, jestli mají doma opravdu králický betlém. Že jejich figurky jsou podobné těm, které ukazuji na svých webových stránkách. Kolikrát žasnu, jaké skvosty doma lidé mají. Poprosím je pak o detailní fotografie figurek, které nemám ve své dokumentaci. Největší odezvu vidím po svých vystoupeních v televizi.

Dá se králický betlém padělat?

O králické figurky je stále zájem a to přitahuje pozornost padělatelů. Ovšem v minulosti padělatelé výborně ovládali technologie výroby. Dnes můžete v Německu na aukcích eBay vidět mnoho figurek označených jako staré králické zboží v kvalitě, která by za první republiky byla neprodejná. Někdy naopak vidím figurky staré například sto let a řezbář je na výstavě vydává za vlastní práci. V Augsburgu jsem prováděl celodenní školení sběratelů a vysvětloval jim, jak se nákupům nekvalitních padělků vyhnout.

Jak velký je mezi lidmi zájem o králické betlémy?

Zájem mají sběratelé, lidé vzpomínající na rodinný betlém z dětství, s požadavkem na jeho kopii, v tradičních betlemářských oblastech objednávají betlémy pro své vnoučky. Největší poptávka je dnes po králických stavbách, kterých se zachovalo minimálně, a přitom jsou potřeba k vytvoření kompletních celků. Je to myslím dobrý tip pro vaše umělecky zaměřené čtenáře.

Máte nějakého následovníka?

V rodině následovníka nemám, ale pořádám kurzy, na nichž se snažím, aby účastníci nedělali v začátcích chyby, které jsem dělal já. Ve Vídni jsem vychoval kolem deseti šikovných řezbářů. Jestli se dopracují k tomu nejlepšímu z králického řezbářství, je otázka. Záleží na tom, jak budou na sebe nároční a vytrvalí. Totéž platí o mých absolventech kurzů v Německu, a samozřejmě u nás v Čechách.

Na výrobě betlémů dříve pracovaly celé rodiny. Barvení figurek byl úkol hlavně pro ženy

Co máte teď konkrétně rozděláno?

Právě balím exponáty pro výstavu králických betlémů v Třebechovickém muzeu betlémů, která potrvá do listopadu 2020. Výrobu kompletních betlémů jsem ukončil při odchodu do důchodu. Teď se chci několik roků věnovat opravám vlastních starých figurek, na které jsem neměl v době podnikání čas. Mám připravené také výkresy pro výrobu skříňových betlémů pro rodiny mých dvou synů.

Dalo se touto prací uživit?

Pracoval jsem běžně dvanáct hodin denně i o víkendech. Výrobě se dříve věnovali všichni členové rodiny, a navíc často používali soustružené díly jako turbany, dary králů, vědra, soudky a podobně. Časově náročné je polychromování (barvení) s následným lakováním. Na to, že se dají peníze na chod domácnosti vydělat snadnějším způsobem, jsem ani jednou nepomyslel. Obrovsky mne to bavilo.

Kontakt: