Ivo Kratochvíl: Pletení slaměných ozdob je pro nás odměna

Jak jste se k pletení slaměných ozdob dostali?

Začali jsme v roce 1983. Pracoval jsem jako hajný, manželka čekala našeho prvního syna a aby nemusela být sama doma, jezdila se mnou do lesa. Jak na mě čekala u auta, krátila si čas pletením asi dvou druhů ozdob z lesní trávy, což ji jako malou naučila její starší sestra. Ozdoby jsme tenkrát dali na stromek do kostela – kde jsou mimochodem dodnes – a na pletení jsme zapomněli až do roku 1988. To k nám přijela naše kamarádka a mezi řečí se zmínila o tom, že o slaměných ozdobách mluvili v práci a jestli by to ještě manželka svedla. Tím jsme nesměle začali. Ještě téhož roku chtěly ozdoby její kamarádky a pak kamarádky kamarádek, takže do konce roku manželka napletla asi padesát ozdob.

S kolika typy výrobků jste jeli na první trh? A neměli jste strach, jestli vše prodáte?

Začínali jsme se třemi druhy ozdob, když jsme se poprvé odvážili jít na veřejnost. To se psal rok 1990. Když jsme se rozhodli zkusit je prodávat v Brně, v podchodu pod nádražím, měli jsme už asi pět druhů. Strach jsme měli obrovský, protože něco podobného jsme nikdy nedělali, ale během pátečního večera a sobotního dopoledne jsme prodali všechno, co jsme měli. Dnes máme asi padesát vzorů a dělávali jsme jich i šedesát.

K výrobě jsou potřeba šikovné prsty

O jaké ozdoby je největší zájem?

Těžko říct. Když jsme jezdili po trzích po celé republice, lišilo se to město od města a rok od roku. Od té doby, co prodáváme přes e-shop, se asi nejvíce prodávají zvonky, hvězdičky a andílci.

Co všechno k pletení slaměných ozdob, kromě šikovných prstů, potřebujete?

Potřebujeme především žitnou slámu, nitě a stužky. S dalšími pomůckami jsme se naučili improvizovat. Když potřebujeme vytvořit spirálu, použijeme plechovou trubičku na kremrole po manželčině babičce. Tenké spirály navíjíme na tužku, kroužky tvarujeme na novodurové trubce, na zvonky a andílky jsem manželce vyřezal ze dřeva formy.

Jak dlouho trvá, než v tomto typu tvoření člověk získá cvik?

To je kus od kusu. Některé ozdoby zvládnete po pár kouscích, u jiných to trvá podstatně déle.

Jak sháníte materiál na pletení?

Shánět slámu je čím dál složitější. Vzhledem k tomu, že potřebujeme žito, a to ne ledajaké, začíná to být problém. Žita se totiž seje méně a méně. Také je důležitá kvalita. Sláma musí být dlouhá a světlá. Když během dozrávání prší nebo je vlhko, sláma ztrácí kvalitu, tmavne nebo se na ní objeví skvrny. Naštěstí jsem dvacet let pracoval ve službách pro zemědělství, takže mám o žitu v okolí přehled a stačí se kontaktovat s majitelem. Za ta léta nás dosud nikdo neodmítl, za což bych chtěl všem poděkovat. Pak nastává závod s časem. Stébla stříháme po jednom, nůžkami, nad posledním kolínkem – to když je dost času. Pokud máme kombajny za zády, sečeme srpem do otýpek, které se musí na střeše dosoušet. Pak je třeba se kvůli myším co nejdřív zbavit klasů, vystříhat kolínka, stáhnout listy a pak nekonečně dlouho slámu přebírat podle délky a tloušťky. Každá ozdoba se plete z různé délky a síly. Ozdoby se pletou z poslední nejtenčí části stébla, od posledního kolínka ke klasu, z dolních částí stébla se dělají řetězy a hvězdy. Když je sláma přebraná, vybělí se ve speciálním přípravku, propere a usuší. Letos kvůli počasí nemělo smysl na slámu chodit, takže musíme doufat, že jsme byli loni a předloni dost pilní.

Ozdoby jsou vytvořené z žitné slámy, kterou si Kratochvílovi musí sklidit a zpracovat

A jak při pletení postupujete?

Před pletením se sláma namočí, aby se dala ohýbat a nepraskla, sváže se potřebný počet stébel, podle typu ozdoby od dvou po osm, a začne se plést. U zvonků a andílků se oplétá forma kvůli rychlosti, ostatní se pletou z ruky. U trojrozměrných ozdob musí být o jedno stéblo víc, než je počet hran. Stéblo, které je navíc, se přeloží přes další a tím vznikne hrana. Když se přeloží stéblo přes druhé směrem ven, rozšiřujete, když se dají na sebe, pletete stejnou šířku, překládáním směrem dovnitř zužujete. Postup pletení je detailně popsaný i na našich stránkách.

Stane se vám ještě někdy, že se výrobek nepovede a musí do koše?

To se může stát vinou slámy. Někdy k sobě nevyberete stébla stejně tvrdá nebo slámka během pletení praskne, případně začne být víc tvrdá než na začátku. To se ale dá nadstavit v místě, kde to zákazník ani nepostřehne. Ozdoba se povést musí. Sláma je pro nás velice cenná kvůli jejímu pracnému získávání.

Pletou ploché i trojrozměrné vzory

Výroba slaměných ozdob je u vás rodinnou záležitostí. Pletli s vámi i vaši tři synové?

Ano, dokud bydleli s námi, pletli také, a hlavně pomáhali při sklizni a přebírání. A zapojily se i jejich snoubenky. Dnes už s námi na slámu jezdí naši malí vnuci.

Dočetla jsem se, že pletete celoročně, a to i na dovolených. Co je na tom pravdy?

Je tomu skutečně tak, pleteme celoročně. Když jsme dvacet let jezdili na vánoční trhy na Svoboďák a Zelňák do Brna, začínali jsme plést už na Štěpána. Na dovolené v Chorvatsku nebo v jižních Čechách jsme pletli taky. Když jsou zakázky a máte před sebou trhy, to jinak nejde. Dnes už pleteme méně. Občas máme vnuky na hlídání, do loňska jsme měli kozy a ovce, manželka dělala sýry, takže každý den se neplete. Taky nás už potěch dvaatřiceti letech začínají chytat křeče do rukou.

Už několik let prodáváte jen přes e-shop. Jak se vám prodej daří?

Naši zákazníci jsou hlavně Češi, ale občas přijdou zakázky i z USA, Německa, Rakouska, Francie nebo Anglie. Jinak jsou naše ozdoby snad po celém světě, od Japonska po Chile, od Aljašky po Jihoafrickou republiku a Nový Zéland. Putovaly tam jako dárky od našich zákazníků, ne že bychom byli tak úspěšní podnikatelé.

Teď máte určitě napilno, nebo už máte vše vyrobené a jen expedujete objednávky?

V žádném případě od listopadu jen neexpedujeme. Plete se až do dvacátého prosince. Když si někdo objedná ozdobu, kterou už nemáme, je potřeba ji rychle dodělat.

Co vás na této práci baví nejvíc?

Když několik týdnů slámu jen stříháte, vystřihujete kolínka, stahujete z ní listy, donekonečna přebíráte, bělíte a sušíte, je pak už samotné pletení odměna za to všechno – a právě to nás na tom baví. Namočíte slámu, pustíte si film pro pamětníky, pohádku nebo Cimrmany a pletete a pletete. Je to vlastně rutina. Můžete při práci poslouchat cokoli, sledovat cokoli, dokonce si i číst.

Dá se při této tvorbě improvizovat? Vymýšlet nové tvary?

Improvizovat i vymýšlet nové tvary je možné. Ostatně všechny ozdoby, které vyrábíme nebo jsme vyráběli, jsme vymysleli my s manželkou, naši kluci nebo babička s dědou.

Máte u nás nějakou konkurenci? Nebo je vaší největší konkurencí levný dovoz?

Konkurenci máme – asi jako každý – především v Číně. Za takovou cenu, za jakou se prodávají čínské ozdoby, nejsme schopni vyrábět. I tak se ale ozdobami uživit nedá. Celých třicet dva let jsme pletení brali spíše jako hobby a přivýdělek k mé práci a teď k našim důchodům. U domácích „slámařů“ konkurenci nějak nevnímáme. Na Moravě jsme čtyři, alespoň co vím. Shodou okolností v okruhu asi čtyřiceti pěti kilometrů. Známe se, respektujeme svoje nápady, a dokonce, když je třeba, si dáváme tip, kde mají nejlepší slámu.

Kontakt:

Manželé Jana a Ivo Kratochvílovi

Rovečné 129
592 65 Rovečné
Tel.: 739 600 227
Web: https://slameneozdoby.cz/