Dřeviny na balkoně

Kromě toho dřeviny v nádobách nabízejí rozmanité využití. Miniatury a bonsaje, které zaujmou svým originálním vzrůstem, uplatníme při zdobení stolu i na polici. S vysokými, hustě větvenými exempláři terasu nebo balkon účinně odcloníme od okolního dění, ztlumíme intenzitu větru a slunečních paprsků. Dřeviny s velkými strukturovanými listy a stromky na kmínku, které lze půvabně podsázet, vytvářejí výrazné solitéry. Stejně efektně působí živé plastiky z perfektně tvarovaných buxusů nebo sloupovitých jalovců. Nezapomeneme ani na voňavé květy, jaké
má například růže, pustoryl či šeřík, s nimiž se navečer báječně relaxuje. Výhodou osázených nádob je mobilita. Když zrovna potřebujeme trochu stínu, vůně, rostliny jednoduše přisuneme. Stejně tak můžeme dirigovat jejich kompozici: kvetoucí dopředu, odkvetlé dozadu apod.

Je z čeho vybírat

Dřevin, kterým omezený prostor květináče nedělá problémy, je hodně. Jehličnany a listnáče rozličných velikostí, s květy i bez nich, opadavé, stálezelené. Vybíráme podle toho, co od nich očekáváme. V úvahu bereme i to, jak velký prostor máme k dispozici, povětrnostní a světelné podmínky a také čas, který jsme ochotni rostlinám věnovat. Jehličnany a javory na péči bývají relativně nenáročné, zatímco exotické nebo rychle rostoucí dřeviny vyžadují větší pozornost. Následující výběr představuje dřeviny spolu s pádnými argumenty ke koupi.

Brslen Fortuneův (Euonymus Fortunei ) zdobí i v zimě. Rozrůstavý keř s dekorativními, v závislosti na odrůdě zelenými, zlatě či krémově skvrnitými lístky dosahuje výšky 20 až 60 cm. Je stálezelený, v zimě často nabírá růžový nádech. Poroste na slunci, v polostínu i ve stínu. Panašování nejlépe vynikne na slunci v jednobarevné nádobě. Řez není nutný, ale je vhodný k udržení symetrie.

Dračinka (Cordyline australis) nabízí strukturální listy. Ježatá koruna zaujme na první pohled. Kmínek může být nenápadný až velmi vysoký. Kultivar ‘Variegata’ krášlí krémové proužky, ‘Purpurea’ má vínovou barvu. Palmový efekt snadno navozuje jižanskou atmosféru. Ideální v sólo postavení. Prospívá na slunci i v polostínu. Přezimuje v mrazuprosté, světlé místnosti.

Fuchsie (Fuchsia) snáší stín. Rozličně tvarované květy připomínající baletky mohou být jedno- i vícebarevné. Kvetou přes léto až do podzimu. Po uvadnutí květy vyštipujeme. Rostliny nemají rády úpal, potřebují mírně vlhký substrát a přezimování v chladné místnosti. V předjaří výhony seřízneme na výšku asi 15 cm. Fuchsie vypadají dokonale v barokních kameninových nádobách.

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) nápadně kvete. Široké talíře či husté koule hrají barvami od bílé přes růžovou a fialovou po modrou. Hojně větvené, až 1,5 m vysoké keře nakvétají na loňském dřevě od července do září. Odkvetlá květenství zdobí dlouho do zimy a hodí se k sušení. Prosperují v polostínu ve vlhkém substrátu. Na jaře výhony seřízneme o několik pupenů.

Javor (Acer) mění barvy. Do nádob uplatníme zejména javory přirozeně menšího vzrůstu, ať už ve formě keřové či s kmínkem, například j. japonský (A. Japonicum) ‘Aconitifolium’ či ‘Aureum’ anebo j. Dlanitolistý (A. palmatum) ‘Bloodgood’ či ‘Roseomarginatum’. Javorům se daří na slunci i v polostínu. Chráníme před úpalem, přemokřením a pozdními mrazíky. Latnatec (Ceanothus) přitahuje motýly. Mezi drobnými, temně zelenými, lesklými lístky se na přelomu jara a léta objevují malé laty růžových, lila nebo senzačně modrých kvítků. Po odkvětu tento stálezelený keř lehce zastřihneme. Prospívá na slunci v mírně kyselém substrátu. Na zimu ho přeneseme do chladné místnosti nebo důkladně zaizolujeme bílou netkanou textilií.

Ořechoplodec (Caryopteris x clandonensis) se dobře kombinuje. Rozvolněný růst tohoto keře s výškou do 1 m, šedavé listy a modrá pozdně letní až podzimní vonná květenství vypadají úchvatně vedle modravého smrku, k dřišťálu ‘Aurea’ se zase hodí zlatolistá odrůda ‘Worcester Gold’. Miluje teplo, slunce, sušší zeminu. Na zimu ochráníme nebo uklidíme. V předjaří výhony seřízneme k bázi.

Růže (Rosa) voní. Ale ne všechny stejně výrazně. Vyplatí se počkat a zakoupit kontejnerované rostliny v květu, když je můžeme vidět i cítit. Růžové keře milují slunce a dostatek proudícího vzduchu. Jsou hladové, neobejdou se bez pravidelné zálivky a každoročního řezu. Na balkony a terasy se zvlášť dobře hodí nízké patiové nebo na kmínku zapěstované variety.

Skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri ) přináší barevné plody. Naprosto nenáročný keř plazící se do šířky několika metrů. Do květináče jsou vhodné zejména rostliny roubované na kmínek. V létě hojně kvete drobnými bílými kvítky. Následně se objevují trvanlivé, zářivě červené kulaté malvičky, které chutnají ptákům. Dlouhé převisy regulujeme střihem. Snáší slunce i stín.

Zimostráz (Buxus sempervirens) se snadno tvaruje. Nejčastěji do koulí, kuželů a spirál. Stálezelené sochy neodmyslitelně patří ke střízlivému, elegantnímu stylu, čemuž by měl odpovídat také vzhled květináče. Efektní je kontrastní spojení zelené koule s nádobou ve tvaru kostky. Zimostráz přestaneme stříhat v půlce srpna, aby nevyzrálé výhonky nespálil mráz. Nemá rád sucho.

Minimum úspěšného pěstitele

Tvar nádoby přizpůsobíme typu kořenů. Většině vyhovují hluboké květníky, v korytech se daří miniaturám a v široké míse porostou mělce kořenící azalky. Styl, barvu a materiál květináčů a obalů určuje rostlina a také prostředí, kde stojí. V proutěném košíku na selské zahrádce to sluší hortenziím. Barokní kameninové nádoby zvýrazňují detailně propracované květy fuchsií. Rezavý kovový kotlík se dobře páruje s panašovaným brslenem. Vstup na moderní terasu stylově zdůrazňují vysoké válcové glazované květináče se zimostrázovými koulemi. Možností je nepočítaně a kombinování se dá skvěle užít.

Pozor na mrazy

Mrazuvzdorné dřeviny vyžadují stejně odolnou nádobu. Ta také musí být dostatečně stabilní, aby dokázala vyvážit velikost koruny. Substrát vybereme lehký, propustný, nejlépe určený přímo pro nádobové rostliny. Nad typem a pH zeminy máme totální kontrolu. Proto můžeme pěstovat kyselomilný zvonkovec, i když je půda na zahradě vápnitá, anebo ovlivňovat barvu hortenzií, přičemž platí: čím nižší pH, tím modřejší květenství.

Četnější zálivka a hnojení je samozřejmostí. Vyplatí se pravidelnost, jinak rostliny vystavujeme stresu, který se projevuje zastavením růstu, opadáváním listů, žloutnutím apod. Půda by v nádobě neměla vyschnout. Přemokření se vyhneme pomocí volných odtokových otvorů či drenážní vrstvy. Mrazuvzdorné rostliny zaléváme i v zimě, když je nad nulou. Před výsadbou do substrátu přimícháme pomalu působící hnojivo. Po skončení účinku aplikujeme podle návodu kapalné hnojivo. Existují speciální hnojiva pro dřeviny v nádobách, ale osvědčila se i výživa pro rajčata. Nově zakoupené rostliny nejpozději do jednoho roku přesadíme do většího květináče. Dále pak podle potřeby, když kořeny prostupují přes okraj nebo odtokovými otvory. Další nádoba by měla být o číslo až dvě větší. Pokud rostlinám zkrátíme kořeny, můžeme je do původního květináče vrátit. Jestliže každoroční přesazení nutné není, vyměníme alespoň svrchní vrstvu starého substrátu za čerstvý.

Další vhodné dřeviny do nádob

● Citronečník (Poncirus) evokuje středomořskou atmosféru.
● Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) ‘Ivonne’ září do dálky.
● Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) šíří orientální náladu.
● Kdoulovec (Chaenomeles) potěší vonnými plody.
● Mahonie (Mahonia) zdobí listy i květy.
● Okrasné třešně (Prunus) působí romanticky.
● Perovskie (Perovskia) vábí včely.
● Smrk pichlavý (Picea pungens) ‘Glauca Globosa’ vyniká modravým jehličím.
● Šeřík (Syringa) se skvěle hodí k řezu do vázy.
● Trojpuk něžný (Deutzia gracilis) funguje jako jemný doplněk.