Art quilt – umění pro fajnšmekry

Začínala patchworkem, ale nakonec našla zalíbení v art quiltu. S uměním, které je u nás zatím málo známé, se snaží seznamovat i širokou veřejnost. Její quilty mohli obdivovat diváci na výstavách v Čechách i v Evropě. Seznamte se s Helenou Fikejzovou.

Předpokládám správně, že jste vyrůstala v prostředí, kde se tvořilo?

Ano, nahrávala tomu i doba. Za socialismu nebylo vůbec nic k sehnání. Šila jak babička, tak maminka, všechno se tehdy přešívalo. Vyrůstala jsem v tom, být originální. Nedej bože, abych měla stejnou sukni se spolužačkou! Mám to tak dodnes, běžná konfekce mě moc nebaví.

 

Kdy jste začala šít vy?

Víc až poté, co se mi narodily děti. Začala jsem klasickým patchworkem. Líbila se mi třeba nějaká deka, tak jsem si ji omalovala a ušila. S technikou to ale nemělo nic společného, nevěděla jsem ani, jak se ty bloky skládají, přesto ta první vydržela asi 25 let. Dětem jsem šila i oblečení, což po revoluci ustalo. Přišly sekáče, a tak trochu ztratilo smysl šít. Pak jsem jednou viděla v časopisu krásný patchworkový kabátek. Rozhodla jsem se, že ho ušiju dceři, a začala jsem si schraňovat látky. Dcera sice kabát nakonec odmítla, ale mě to chytilo a začalo zajímat. Hledala jsem v knížkách a později na internetu všechno o patchworku a záhy se stala i členkou tehdy jediného celostátního patchworkového uskupení u nás (BPK – Bohemia patchwork klub).

 

Jak jste se zdokonalovala? Navštěvovala jste nějaký kurz?

Přihlásila jsem se do kurzu základních technik, ale přiznám se, že takzvanou základovou deku jsem nikdy neušila, protože jsem záhy přišla na to, že mě to příliš svazuje. A že mě nebaví šít něco, co je přesně dané. Někdy v roce 2007 jsem absolvovala u paní Jany Štěrbové kurz alternativních kreativních technik šití. Když jsem jej dokončila, bylo mi jasné, že ušít se dá naprosto všechno, jen musíte mít nápad. Pokud nápad nemáte, jsou vám všechny techniky k ničemu.

Půvabná práce v jemných barvách má název Kde ty kytky jsou

 

A právě to je základem art quiltu?

Přesně tak. Je to jakási nadstavba moderního patchworku. Výsledek se blíží k textilním obrazům nebo tapisériím. Jde o umění, které se dobře uplatní v interiéru, nejčastěji se věší na zeď. Podstatné je vlastní vyjádření. Lze šít i klasické vzory, ale ne cestou použití komerčních látek, to nám přijde „nestavovské“. My si látky samy vyrábíme nebo je nahrazujeme něčím jiným. Když už se pro klasickou látku rozhodneme, alespoň ji přebarvíme, nebo přetáhneme strukturovací pastou, potlačíme původní tisk. Zkrátka – něco s ní provedeme, aby to byl originál. Je to už takové fajnšmekrovství.

 

Mluvíte v množném čísle. To proto, že jste spolu s dalšími ženami založily klub artových technik?

Ano, dáme si vždycky nějaké společné téma a těšíme se, jak ho každá z nás pojme. Výhodou je, že vznikne ucelená kolekce, kterou pak můžeme vystavovat. Začínaly jsme doslova s hadrem na podlahu – to byl výchozí materiál pro naši první kolekci. Užití hadru – tedy úplně obyčejné látky – v quiltu a volná technika, jak se s tím kdo popere. Pak přišla krajka, hedvábí, džínovina, samet, len – každý rok jsme vystavily nesoutěžní kolekci, abychom lidem tohle umění ukázaly. Pokaždé pracujeme jinou technikou, ale vždycky z toho „vypadne“ něco originálního.

Bílé břízy se staly inspirací pro vytvoření stejnojmenného quiltu vystaveného na Prague Patchwork Meeting 2017

 

Za jak dlouho takový quilt vyrobíte?

Na to je těžké odpovědět. Nejdůležitější je dostat nápad. Pak si musím připravit materiál, vše si rozvrhnout, naskicovat. Sehnat a připravit si látky, nitě. Materiály na každý quilt vždy nějakou dobu střádám. Chodím i do sekáčů, kde nakupuju k údivu prodavaček všehochuť oblečení jen kvůli materiálům. A potom začnu postupně šít. Když se daří, dokončím třeba dva quilty najednou. Jindy zase strávím celý víkend jejich ořezáváním, aby seděly rozměry. Pro představu – na jednom quiltu je použito třeba i 35 špulek spodní niti.

 

Pracujete doma nebo máte nějakou dílnu?

Doma, naštěstí mám dost prostoru. Jistou nevýhodou je, že se u přípravy nadělá „hrozný binec“. Pořád něco hledám, hrabu v krabicích, abych našla správný odstín niti a vhodný materiál, je to trochu peklo. A ve finále z připraveného materiálu často spotřebuji jen nepatrné množství. Důležité je mít hlavně kvalitní stroj, který umí prošít neprošitelné.

Textilní vázu z kolekce Art quilt 3D autorka vytvořila z vlastní látky vyrobené ze zbytků různých tisků

 

Materiály se u nás dají sehnat bez problémů?

Ano, to se v poslední době hodně změnilo. Na jednom z posledních quiltů jsem použila surové hedvábí, pracovala jsem i s bavlněnými kokony. To tu dříve nebylo. Dostupnější jsou i různá lepidla nebo pasty, které změní povrch látky. Populární jsou také různé umělé materiály, které teplem mění barvu.

 

Děláte quilty jen pro radost, nebo se vám daří také něco prodat?

Pár věcí jsem prodala, ale většinou je to náhoda. Toto umění u nás nemá takovou tradici jako ve světě. Vůbec se nedá mluvit o tom, že by šití quiltů někoho živilo. Jde tedy hlavně o krásného koníčka, sestavujeme kolekce, které pak někde představíme, ať je to u nás nebo ve světě. V zahraničí se také rády inspirujeme. Je to až neuvěřitelné, ale pořád se dá vymýšlet něco nového.

Quilt nazvaný Planetárium mohli obdivovat například návštěvníci textilní výstavy Prague Patchwork Meeting v roce 2015

 

Kde všude vystavujete?

Největší patchworková přehlídka je v Birminghamu, jezdíme i do St. Marie aux Mines ve Francii nebo na Nadelwelt do německého Karlsruhe. U nás se velká mezinárodní přehlídka patchworku a art quiltu koná každoročně v Praze. Právě se na ni chystáme, proběhne od 5. do 7. dubna ve Wellness hotelu Step ve Vysočanech a bude to již 13. ročník. Tak jako každý rok, přijedou i letos velké osobnosti patchworku i art quiltu ze zahraničí. Některé naše kolekce se dále pravidelně objevují na přehlídkách po republice, zejména ve Fulneku a Hlinsku.

 

Co budete v Praze letos vystavovat vy?

Letošním tématem pro hlavní soutěž je „Písmo v quiltu“. Já jsem pro svůj quilt použila techniku sítotisku, vypalování, aplikaci písmen i malbu na textil. Vystavené práce bude hodnotit mezinárodní porota. Do návštěvnické sekce „Český quilt“ může svou práci poslat po zaplacení výstavního poplatku kdokoli. Artová skupina vystavuje letos kolekci s použitím juty, kde budu mít také quilt. Další quilty vystavím v rámci skupiny AQH (Art Quilt Harbour), jejíž jsem členkou. Jde o sedmičlennou skupinu autorek, které jsou zároveň i členkami mezinárodní asociace quiltařek SAQA. Společným tématem pro naši kolekci jsou „Přírodní zdroje“.

Pozoruhodný quilt kombinující dvě hlavní barvy nese název Uvnitř a mohli ho obdivovat návštěvníci výstav v Praze a v Karlsruhe

 

Jaký zvuk má český patchwork a art quilt ve světě?

Výborný. Pražská přehlídka je jednou z největších ve střední a východní Evropě. Problémem je, že art quilt u nás nikdo moc nezná, i když se ho snažíme propagovat, jak to jen jde. Lidé to tady neberou, raději si koupí do interiéru reprodukci za dvě stovky, než aby investovali do originálního textilního obrazu.

 

Pracujete v knihovně. Vyplňují vám tvůrčí činnosti všechen volný čas?

Všechen ne, ale určitě většinu zimních víkendů. Doma převážně sedím u stroje, protože mě na rozdíl od knihy, u které usínám, drží v permanentní bdělosti. Kromě šití quiltů si občas ráda ušiju něco na sebe nebo tašku, kabelku, nějaké dárky pro své blízké a přátele. Ráda se zapojuji i do různých charitativních projektů. Třeba vloni přišla kamarádka, která je vrchní sestrou v nemocnici v Ústí nad Labem, s nápadem, abychom ušily deky pro předčasně narozené děti. Přehazují je přes inkubátory, je to příjemné nejen pro miminka, ale i pro rodiče, aby se cítili v nemocnici lépe. Letos přišla výzva ušít polštářky pro onkologické pacienty. Taková práce mě těší. Vypnu hlavu, jen šiju, odpočinu si při tom, a navíc udělám někomu radost.

 

Jaké máte sny do budoucna?

Přála bych si, aby mě neopouštěly nápady, to je zásadní. Je spousta věcí, které bych si chtěla vyzkoušet, ale z časových důvodů se k tomu nedostanu. Taky by bylo fajn se s quilty ještě někam podívat. Moc ráda se vracím do francouzského St. Marie. Tam žije patchworkem celé městečko, quilty visí i v řeznictví a v pekárně. Je to nádhera, to jinde nezažijete.


Kontakt a více informací na:
Web: www.hafy.estranky.cz
E-mail: helena.fikejzova@seznam.cz

 


Text: Andrea Skalická; foto: archiv Heleny Fikejzové

Další články

Nenáročná rdesna

Nenáročná rdesna

Máte štěstí, že máte zahradu blízko potoka, nebo jí voda přímo protéká? Pokud přemýšlíte, jak přirozeně zpevnit či pokrýt jeho břehy, mohla by vám pomoci skromná, a přitom krásná rdesna.

Celý článek

Ozdobná koule s tújí

Ozdobná koule s tújí

Nevíte, co s ostříhanými větvičkami tújí? Použijte je k výrobě této jednoduché dekorace. Budete ji mít hotovou za chvilku a může vám zdobit stůl celou zimu.

Celý článek

​ Krabičky na karty

​ Krabičky na karty

Pěkná dřevěná krabička se může stát vděčným dárkem, zejména pokud ji vlastnoručně vyzdobíte a vytvoříte tak jedinečný kousek. Může sloužit třeba jako úschovna na karty.

Celý článek

Hruškové mlsání

Hruškové mlsání

Dopřejte si sladkou tečku za podzimním menu v podobě hruškového koláče, muffinu nebo slaďoučké pečené hrušky. Určitě si trochu toho ovocného mlsání zasloužíte!

Celý článek

Přečtěte si

Na statku v České Kanadě

Na statku v České Kanadě

www.chatar-chalupar.cz

Projíždíte-li Radíkovem, nemůžete si nevšimnout krásně opraveného statku se zdobenými zelenobílými vraty. Srdce každého milovníka dobře udělaných rekonstrukcí však zaplesá i uvnitř.

Rodinný dům jako hlediště do krajiny

Rodinný dům jako hlediště do krajiny

www.peknebydleni.cz

Zdálo by se, že u bydlení nás už nic nemůže překvapit. Mění se sice technologie konstrukcí, vyvíjí se životní styl, zdokonalují se domácí spotřebiče, ale podstata zůstává stejná, stále potřebujeme prostory pro spaní, hygienu, vaření a stolování, odpočinek a vzájemnou komunikaci. Ale všechno může vypadat i jinak…