»
rssfeed
»
Andrea Havlíčková: „Drátování kraslic jsem naprosto propadla“

Andrea Havlíčková: „Drátování kraslic jsem naprosto propadla“

Odjakživa se jí líbily ruční práce, s vlastním řemeslem začala na mateřské dovolené. Dnes se její drátkem oplétané kraslice pyšní značkou Regionální produkt Dolního Poohří.

Pracujete jako psycholožka, tvoření je pro vás zábava. S jakými technikami jste začínala?

Začínala jsem před necelými dvaceti lety s textilem, batikovala a razítkovala jsem trička, ubrusy, prostěradla. V té době mi nějak chyběly barvy a originalita. Pak jsem zkoušela od každého něco – malovala jsem na sklo, dělala jsem náušnice z korálků, Fima a z ovčího rouna, vyráběla přáníčka. Velkou radost mi svého času přinášelo pletení z pedigu. Ráda jsem vyráběla a stále vyrábím z přírodnin, sezónní věnce a další přírodní dekorace. Bavilo mě objevovat nové materiály a zkoušet „co to všechno umí“. Pořád to ale nebylo ono. Až drátování a dekorování kraslic mě uspokojilo po všech stránkách, a i po více než deseti letech mě neomrzelo. Troufám si říct, že to je láska a vášeň na celý život. Je to svět, kde je pořád co objevovat a učit se, cítím velkou pokoru a vím, že je pořád co zdokonalovat.

A co všechno se dá s drátkem dělat?

Dá se toho dělat opravdu hodně. Sama jsem z něj určitě nevytěžila všechno, například z něj mohou vznikat i krásné šperky, ale toto téma přenechávám svým šikovným kolegyním. Sama drátky a dráty využívám jak na kraslice, tak na drobné drátované dekorace. U kraslic existuje mnoho vzorů a kombinací barevných drátků s korálky, to mě hodně baví, ladit barvy. V tomto případě je to víc o křehkosti a jemnosti. Naopak černý žíhaný drát, to chce trochu víc zabrat a pak také může vzniknout všelicos, například drobné dekorace pro radost, užitkové předměty, jako jsou různé drátované mísy či talíře a podobně. Krásná je kombinace drátu s keramikou či dřevěnými polotovary. Fantazii se meze nekladou. Občas mám dny, kdy mě to popadne a nemůžu se ubránit myšlenkám, co všechno by se dalo odrátovat. Kamarádky si ze mě dělaly legraci, že snad jednou odrátuju i našeho psa.

Kde hledáte inspiraci?

Největší inspirací je pro mě příroda. V tomto směru mě nejspíš hodně ovlivnilo mé dětství a čas strávený na babiččině zahradě. Hodně inspirace ke mně přichází v lese, kde ráda trávím každou volnou chvilku. Kraslice, i když jsou sezonní záležitostí, jsou kolikrát vytvořeny na základě nějakého tématu, které mi běží v hlavě, například když rozkrojíte pomeranč, to je barva! Tak vznikla kraslice s názvem „Pořádná porce vitamínů“. Podobně vznikly i další.

Můžete prozradit svůj výrobní postup při oplétání kraslic?

Pokud se budeme držet drátovaných kraslic a základního vzoru, který zdobí mé kraslice v kombinaci s korálky nejčastěji, je postup následující: technika se jmenuje šitá krajka a v podstatě jde o to obšít celou kraslici drátkem. Nejprve si vytvořím očko, které začnu oplétat, drátek provlékám dovnitř a ven a takhle vlastně pořád dokola. První řady si udělám v ruce a pak už přiložím na vyfouknuté vajíčko a celého tímhle způsobem „obšiji“. Doporučuji nejdřív začít bez korálků, pro rychlejší výsledek. Kdo si netroufá na křehkou skořápku, může trénovat na plastových vejcích. Ale není třeba se toho bát, sama jsem začínala rovnou na slepičích výfukách a je to výzva. Pár jich samozřejmě prasklo, ale to k začátkům patří. I oka byla zpočátku každá jiná, chce to opravdu jen trénink.

Jak dlouho vám oplétání trvá? Není to – promiňte ten výraz – piplačka?

Vyjádřila jste to úplně přesně, ano, je to „piplačka“, a řada lidí to nechápe, jak u toho můžu vydržet, kde beru tu trpělivost. Ale v tomto případě mi nechybí. Jednu takovou drátovanou slepičí kraslici s korálky tvořím tak hodinu, husí o něco déle. Snažila jsem se spočítat, kolik korálků na jedné kraslici je, a to se mi nepodařilo, na to jsem tu trpělivost neměla.

Co všechno k drátkování potřebujete?

Výhodou drátkování kraslic, ale i drátování z černého drátu, je to, že toho k tomu moc nepotřebujete. Základem je, v mém případě, měděný barevný drátek různé tloušťky, stejně tomu tak je u černého žíhaného drátu. Pokud výrobky chcete „okořenit“, pak je dobré se zásobit různými typy korálků, já ráda používám především skleněné a ráda podporuji české výrobce, například ze Železného Brodu. A pak už potřebuji jen různé druhy kleštiček.

Máte své vlastní místo, kde pracujete? Jak vypadá vaše pracovní zázemí?

Mé vlastní pracovní místo je zatím jen sen. Momentálně drátuji v našem obývacím pokoji v houpacím křesle, k ruce mám malý skládací přenosný stolek, kde mám rozložený materiál. Nutné je také dobré světlo, korálky na kraslice jsou velice drobné, a tak se součástí mého pracovního zázemí časem staly i brýle na blízko. Vyfouknutá vajíčka jsou běžnou součástí naší domácnosti. Výhledově se zřejmě ale uvolní pokojík po našem dospívajícím synovi – a to bude potom dílnička.

Zpočátku jste své výrobky rozdávala příbuzným, dnes už je prodáváte. Kdy jste k tomu našla odvahu?

Na svůj první jarmark jsem vyrazila v roce 2017, přestože výrobě kraslic jsem se věnovala už pěknou řádku let před tím. Konal se v mé rodné vísce, kde jsem již několik let nežila. Za velkou pomoc, podporu a dodání odvahy do toho tehdy jít, jsem vděčila nejenom svému skvělému muži, ale i mé kamarádce a blízké duši Marii. Svého času se také s pomocí nabídli moje máma a strejda, a i oni se pustili do vyrábění. A pak se to začalo nějak tak skládat samo. Jak ráda říkám, když čemukoliv jdete naproti, byť s malou dušičkou, odvaha se častokrát vyplatí a vy, aniž byste to čekali, potkáte nové lidi stejně zaměřené. A tak další rok přišla nabídka na další jarmark, vloni pak už byly tři a letos s kraslicemi vyrazím pravděpodobně na pět různých míst.

Loni vaše kraslice obdržely certifikát Regionální produkt Dolního Poohří. Jaká cesta k tomuto ocenění vedla?

To byla taková velmi spontánní akce. Se značkou Regionální produkt se setkávám při cestách po republice a ráda si takto certifikované výrobky sama kupuji. S radostí podporuji české výrobce a „tvořivce“ všeho druhu. Současně jsem si ověřila, že tato značka je opravdu zárukou kvality a precizní práce. Nikdy bych nedoufala, že i já, respektive mé kraslice, budou takto oceněny. Poslední dobou si v životě snažím plnit své sny, dělat si radosti, i když je výsledek nejistý. A tak jsem si vloni po několikaletém váhání řekla, že to konečně zkusím. Napsala jsem komisi dotaz, jak bych měla postupovat, a trefila jsem se zrovna do chvíle, kdy se certifikační komise měla sejít a posuzovat nominované produkty. A tak jsem za týden od odeslání dotazu seděla v Žatci před několikačlennou komisí a připadala jsem si jak u státnic. Poté, co byla obhajoba kraslice za mnou, jsem vyšla na ulici a říkala jsem si, že i kdyby to nevyšlo, stálo to i tak za to. Když jsem se o týden později dozvěděla výsledek, nemohla jsem tomu uvěřit. Zářila jsem jak slunce v tom nejslunečnějším dni.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Pokud to bude možné, určitě bych ráda i nadále s kraslicemi a dalšími dekoracemi vyjížděla na tradiční jarmarky v našem kraji. Kdyby přišla nějaká zajímavá nabídka, nebráním se vyjet ani za hranice našeho regionu. V příštím roce se pokusím zase obhájit značku Regionální produkt Poohří, uděluje se totiž na dobu dvou let. Určitě bych ráda rozšířila svou sbírku o nějaké zajímavé kousky, kraslice totiž nejenom vyrábím, ale i sbírám. Čím jsem si rozhodně jistá, je to, že zůstanu u kraslic a drátování jako takového. Je pořád co objevovat, učit se a zkoušet. Letos jsem byla na kraslice už tak natěšená, že první jsem odrátovala na Nový rok.

Co vás na tvoření nejvíc baví? Co vám přináší?

Na tvoření mě nejvíce baví ten pocit svobody, v tu chvíli čas neexistuje. Je to také vyvážení k mé profesi psycholožky, tam pracuje jen hlava a výsledky nejsou hmatatelné. Kdežto když tvoříte, vždy za vámi něco zůstane, něco, na co se dá sáhnout, něco, čím potěšíte druhé. Při terapiích se setkávám s těžkými příběhy jednotlivých lidí, na jarmarcích pak naopak s lidmi radostnými, s jiskrami v očích. Tvoření je moje relaxace, meditace, závislost, vášeň, je to moje druhé Já a taková „čerpací stanice“, abych mohla být pak fit nejenom pro sebe a mou rodinu, ale i pro své klienty.