Kočky a stres

Máte pocit, že s vaší kočkou není něco v pořádku? Možná ji něco stresuje. Jak to poznat a co může tyto nepříjemné pocity vyvolávat?

Kočičí stres může být dlouhodobý nebo krátkodobý. Jde-li o stres krátkodobý, kočka se většinou otřepe, zaleze si někam do skříně nebo za skříň a tam se pomalu uklidní. Kočky jsou tak trochu v pozoru vlastně pořád. Některé jsou nervóznější a některé zase víc v klidu, tak jako lidé.

 

Kdo za něj může?

Zdrojem stresu může být téměř cokoliv, ale překvapivě často jsou zdrojem stresu jiné kočky. Častým zdrojem stresu jsme i my lidé. Chováme se k ní způsobem, který jí nevyhovuje, a  budujeme tak chronický problém. Častou příčinou jsou neopatrné hrátky s koťaty, kdy u nich nevědomky podporujeme agresivní chování, dále pak nuda a kočce nesrozumitelný denní rozvrh, příchod děťátka nebo nového zvířete do rodiny, stěhování a podobně.

 

Jak se pozná?

U každé kočky se stres může projevovat jinak. Mezi nejčastější projevy akutního stresu patří: naježená srst, zvětšené panenky, napjaté svaly, vousky stažené dozadu, uši sklopené dozadu, strnulost, přikrčený postoj, přikrčené tlapky pod tělem, třes, slinění, zrychlené dýchání, zvláštní (vyděšené) táhlé mňoukání, kvílení, vrčení, nebo naprosté ticho, samovolné uvolnění moči nebo trusu, útok, pokud se kdokoliv přiblíží.
Známkami chronického stresu jsou: změna chování – schoulená pozice, schované tlapky, obtočený ocásek, přikrčená pozice – jakoby chtěla být neviditelná; zvýšená intenzita mňoukání a ostatních hlasových projevů; přílišná očista – kočka si vylíže srst až na kůži; omezená aktivita – kočka, která začne působit líným dojmem, málo si hraje; přemrštěná aktivita – vyžadování pozornosti, nervózní reakce při sebemenším podnětu; močení nebo kálení mimo toaletu; časté syčení, prskání, vrčení (na ostatní kočky, nebo členy domácnosti); škrábání na nevhodných místech; požírání nepoživatelných materiálů (vlna, plast, guma, igelit, stelivo, atd); přežírání se; náhražkové chování – z ničeho nic se začne věnovat nějaké zcela nesouvisející činnosti, např. olizovat si tlapku nebo jinou část těla; nesrozumitelné, jakoby schizofrenní, chování – vypadá přátelsky, ale kousne; změna spánkového režimu – např. z ničeho nic se budí uprostřed noci, běhá a mňouká (před tím to nedělala).

 

Jak jí pomoci?

Pravidlo číslo jedna je poskytnout kočce dostatek klidu a možnosti schovávat se. Nehladit, nesahat, nedloubat, nemazlit. Pravidlo číslo dvě je přijít na to, co kočku vyvádí z míry a pokusit se daný stresor odstranit nebo kočce pomoci si na danou věc či tvora zvyknout. Pokud naše kočka chodí ven, dopřejme jí maximum bezpečí. Nechejme ji, ať rozhoduje o tom, kdy z domu odchází a kdy se vrací. Pokud je naše kočka čistě domácí, je potřeba zařídit, aby se nenudila. Hrajme si se svou kočkou pravidelně. Stačí 5–10 minut dvakrát denně.


Text: red; foto: Shutterstock a archiv

Další články

Je vaše zahrada bezpečná pro psy?

Je vaše zahrada bezpečná pro psy?

Zahrada je pro každého psa skvělým prostorem, kde se může proběhnout a provádět další zábavné aktivity. Jste si ale jistí, že je vaše zahrada pro něj bezpečná? Přečtěte si, na co dát pozor.

Celý článek

Základy výživy plazů: Co musíte vědět o krmivu pro plazy? Není to s ním tak jednoduché

Základy výživy plazů: Co musíte vědět o krmivu pro plazy? Není to s ním tak jednoduché

Jak co nejlépe krmit vašeho plaza? Před zodpovězením této otázky se musíme vrátit o krok zpět, a to do učebnice biologie. Plazi, kam spadají hadi, chameleoni, želvy, agamy, ještěrky a další tvorové, které rádi chováme doma jako mazlíčky, se dělí na býložravce, hmyzožravce, masožravce a všežravce. Poměrně široké rozpětí, že ano? V této chvíli vám to má poskytnout informaci o tom, že při výběru krmiva pro vašeho mazlíčka si budete muset být jistí, do které z těchto kategorií spadá. Více si přečtete v článku. Celý článek