»
Homepage
»
Krása smaltovaného nádobí

Krása smaltovaného nádobí

Smaltované hrnce a rendlíky, které mnozí z nás pamatují z let dávno minulých, vyvolávají řadu milých vzpomínek. A mnoho hospodyněk na ně nedá dopustit dodnes.

Technologii smaltování lidstvo zná už od starověku, kdy se rozšířila ze zemí Dálného východu. S její pomocí se zdobily především šperky. Jako povrchová úprava kovů pro běžnou potřebu se ale začala používat až na konci 19. století. Nejdříve se jí opatřovaly nádoby na vodu, později i kbelíky, vany a kuchyňské nádobí a náčiní. Díky smaltovanému povrchu nádoby odolávaly rzi. Oproti dříve používaným keramickým hrncům byly lehké a praktické, a tak jejich obliba rychle rostla.

Co je vlastně smalt?

Hladký smaltovaný povrch se vytváří nanášením skloviny v podobě prášku nebo v tekuté formě, která se následně vypálí při teplotě dosahující až 950 °C. Tím se křemičitý prášek roztaví a na kovovém povrchu vytvoří hladkou odolnou vrstvu, jejíž vlastnosti se podobají sklu. Smalt může mít spoustu odstínů a na jeho povrch lze nanášet různé vzory či barevné kombinace. Toho výrobci rádi využívají a vznikají opravdu krásné kousky. Staré smaltované nádobí v modré barvě se dokonce stalo žádaným sběratelským artiklem a zdobí interiér nejedné chalupy jako připomínka idylických starých časů.

Při výběru nádobí je důležitým parametrem i síla plechu, ze kterého je vyrobeno (Sfinx)

Tradiční výbava

Smaltované nádobí po dlouhou dobu kralovalo kuchyním našich babiček a maminek, v mnohých domácnostech se používá dodnes. Dobré jméno si vysloužilo hlavně pro svou odolnost, snadnou údržbu a zdravotní nezávadnost. Jeho vlastnosti jsou prověřeny dlouhými léty a nese v sobě i hodnotu našich tradic.

Smalt se pyšní spojením krásy a odolnosti (Sfinx)

Dlouhá životnost

Smalt toho vydrží hodně. Snese vysoké teploty i působení kyselin. Jediným slabým místem je jeho křehkost, takže se při neopatrném zacházení povrch může odštípnout nebo prasknout. Na jeho čištění bychom neměli používat ani agresivní čisticí prostředky s abrazivní složkou, které by postupně mohly vést ke ztrátě lesku a zdrsnění povrchu nádobí.